Soul Reaver 2 - recenze
9/10
zdroj: tisková zpráva

Soul Reaver 2 - recenze

18. 12. 2001 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Překvapivě kvalitní akční adventura Soul Reaver 2 je už třetím pokračováním tohoto dobrodružství původem z konzolí, ve kterém zavítáte jako upír Raziel do podsvětí Nosgoth i do skutečného světa.

Autor: ABE
Publikováno: 18.prosince 2001


Obrázek zdroj: tisková zpráva Soul Reaver je již třetím dílem z herní série Legacy of Kain, kterou znají spíše hráči konzolových her. První díl, s názvem Blood Omen: Legacy of Kain, vyšel v roce 1997 na PC (na PSX již o rok dříve). Hlavním hrdinou byl šlechtic jménem Kain, kterého jednoho dne přepadla banda zlodějů a zabila ho. Objevil se však tajemný nekromancer Mortarius, který mu nabídl znovuoživení, aby se mohl pomstít. Kain přijal, ale díky oživení se stal upírem. Na konci prvního dílu prvního dílu stojí Kain před rozhodnutím, zda se stát vládcem Nosgothu nebo se stát znovu obyčejným smrtelníkem - jistě uhodnete, jakou možnost si zvolil.

 Historie ságy Legacy of Kain
V roce 1999 se objevil další díl nesoucí jméno Legacy of Kain: Soul Reaver, který se sice odehrával ve stejném světě jako Blood Omen, ale již obsahoval mnohem více akčních prvků než jeho předchůdce. Příběh začíná tam, kde skončil Blood Omen. Kain se stal vládcem Nosgothu a povolal si šest pomocníků, kteří mu měli pomáhat. Jedním z nich byl i Raziel, který kdysi býval členem Sarafanu, což byla skupina které bránila svět před upíry. Nyní je však Raziel díky Kainovi také upírem. Raziel však chtěl být nejmocnějším upírem, mocnějším než Kain, což se mu jednoho dne podařilo tím, že se naučil létat. Kain to samozřejmě nenechal bez povšimnutí a uvrhl Raziela do podsvětí, kde Raziel strávil několik set let plánováním pomsty. Po návratu zpět zjišťuje, že svět se řítí díky Kainovi do záhuby. Po dlouhém putování nakonec Kaina dostihne, ten před ním však prchá skokem do časoprostorového portálu. Raziel ho následuje a objeví se v minulosti Nosgothu, v pevnosti Sarafanských kněží.

Příběh Soul Reaveru 2 začíná opět tam, kde skončil děj předešlého dílu. Opět se odehrává ve fantastickém světě upírů, ve světě Nosgoth a opět hrajete za Raziela, který pronásleduje svého dřívějšího pána Kaina napříč časem. Více bych však o příběhu nerad psal, protože je velmi zajímavý (hlavně závěr hry :) a tím, že by jste si ho přečetli, byste přišli o mnoho překvapení. Děj se celou hru rozvíjí, neustále vás žene kupředu a nutí vás pokračovat ve hraní, abyste odhalili všechna tajemství, která hra ukrývá. Ta je v podstatě rozdělena na tři části, které se od sebe oddělují časovým skokem do minulosti. Pomocí těchto časových přesunů se příběh stále rozvinuje a objasňuje vám mnoho otázek, na které nedal předchozí díl odpověď.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Náplň úkolů
Za celou hru musíte vyřešit několik úkolů, jejichž obtížnost je přímo úměrná tomu, v jaké fázi hry se nacházíte. Prvním, v podstatě lehoučkým, úkolem je nastavování slunečních zrcadel (takových co se kdysi dávno používaly v Egyptě). Tento úkol je opravdu jednoduchý - sám jsem na něm zatuhl "pouze" asi na 2 hodiny a to jen díky tomu, že jsem se hru stále ještě učil ovládat a netušil jsem, co všechno Raziel umí. Další úkoly jsou stále těžší a těžší. K jejich splnění potřebujete nejen pochopit daný úkol, ale často musíte mít i trochu zručnosti k jeho uskutečnění (například závěrečné přeskakování s pochodní pomocí vzduchových vírů).

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Řešení úkolů a prokousávání se příběhem je, kromě potyček s nepřáteli, hlavní náplní hry. Z toho vyplývá, že po dohrání hru nejspíše odložíte a již se k ní nebudete vracet. Na druhou stranu Vám její hraní zabere tak kolem 15 hodin čistého času, což si myslím, že je tak skoro akorát. Pokud by byla hra delší, nejspíše by časem začala nudit, což by rozhodně nebylo dobře. Ještě by bylo na místě zmínit, že hra neobsahuje multiplayer, ale na druhou stranu si dost dobře nedovedu představit, jak by vlastně vypadal. Jedině snad nějaké deathmatchové řádění, ale od toho je tady mnoho jiných her, takže absence multiplayeru nijak nesnižuje kvality této jinak skvělé hry.

 Dva rozdílné světy
Ano, čtete dobře - celá hra se odehrává v podstatě ve dvou světech. Ve skutečném světě, který vypadá na pohled stejně jako ten náš, a v podsvětí, do kterého se můžete kdykoliv přesunout. Podsvětí má takový modravý odstín, všechno je v něm podivně zdeformované a i monstra jsou v něm jiná. Největší odlišností podsvětí od skutečného světa je to, že v něm platí trochu jiné fyzikální zákony, takže Raziel může v klidu procházet třeba skrz mříže a podobně.

Toto jsou však pouze odlišnosti, které jsou patrné na první pohled. Hlavním rozdílem ale je, že Raziel má vlastně dva životy. V každém světě jeden, přičemž v podsvětí se, alespoň z počátku, velmi rychle uzdravuje, protože na rozdíl od skutečného světa, kde mu životy pomalu ubývají, v podsvětí zase krok po kroku přibývají. Toto považuji za skvělý nápad, který obrovsky zvedá hratelnost a neustále vás nutí přecházet z jednoho světa do druhého. Samotné uzdravování nebo chcete-li dobíjení energie probíhá buďto pomalým samouzdravováním nebo 'pohlcováním' duší zabitých nepřátel. Z každého zabytého nepřítele zbyde jeho duše, kterou Raziel může pohltit. Duše padlých nestvůr můžou samozřejmě pohlcovat i vaši nepřátelé a léčit se jimi stejně jako vy.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

 Systém ukládání pozic
Pokud by se vám přesto stalo, že ve skutečném světě zemřete, Raziel se automaticky přesune do podsvětí, ve kterém má skoro plné životy. A když zemřete i zde, teleportuje vás hra k poslednímu navštívenému savepointu, což jsou takové kamenné sloupy s kroužkem u vrcholku. Bystrému čtenáři již určitě něco nesedí... Proč vás hra přenáší k savepointům, když máme vlastní save? Bohužel, jelikož se hra drží pravidel ukládání her na konzolích, lze vlastní uložení hry provádět jen na místech k tomu předem určeným. Jedná se o nádherné portály, které rozhodně nelze přehlédnout. Těchto portálů je ve hře docela dost, ale první save lze provést asi až po hodině hraní, z čehož vyplývá, že hra asi nebude nejvhodnější pro ty, kteří nemají dostatek času na dlouhé hraní.

Na druhou stranu stojí určitě za zmínku fakt, že při ukládání není žádné časová prodleva, kdy jen čučíte na nápis "saving... please wait" jako v jiných titulech. Soul Reaver 2 se Zvětšit zdroj: tisková zpráva uloží okamžitě po stisknutí tlačítka SAVE, takže můžete hned pokračovat v hraní. To samé platí o přechodem mezi lokacemi, které jsou opět naprosto plynulé a vlastně to, že jste někde jinde, poznáte jen podle toho, že se změnila okolní krajina. Neobtěžuje vás žádné zapauzování hry, které obvykle provází přestup do nové lokace. Opět nelze udělat nic jiného, než autory pochválit.

Ale zpět k rozdílným světům. O několik řádků výše jsem psal, že lze kdykoliv přecházet z jednoho do druhého. To je však pravda pouze napůl. Ze skutečného světa do podsvětí opravdu můžete přejít kdykoliv, avšak nazpět je to již trochu komplikovanější. Zaprvé musíte mít plné životy a za druhé musíte stát na portálu, který přesun umožňuje. Těch je v každé lokaci několik, takže najít nějaký vhodný není většinou problém.

 Zajímavé zbraně
Na prolínání se dvou světů navazuje i používání zbraní. V prvním lze používat typické konveční zbraně, jako jsou meče, sekery nebo kopí, které seberete padlým nepřátelům nebo je také lze sebrat ze zdí, kde jsou pověšeny. Kromě zbraní můžete použít i pochodeň, kterou si buďto svítíte na cestu anebo s její pomocí můžete zapálit nepřítele (tím si také lze posvítit na cestu, bohužel jen na kratičkou dobu, než tělo shoří :) Poslední "standardní" zbraní jsou vaše pařáty a nohy, které ale upotřebíte leda ze začátku hry, dokud neseženete něco lepšího. Všemi těmito zbraněmi lze také házet (kromě vašich pařátů samozřejmě...:) a i hozením zbraně způsobíte protivníkovi zranění.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Teď se asi divíte, proč jsem použil nadpis zajímavé zbraně, když tady potom píši o úplně obyčejných zbraních. Je to tím, že tou hlavní zbraní, podle které se vlastně hra i jmenuje, je meč zvaný Soul Reaver. A není to jen tak obyčejný meč. Je to jediná zbraň, kterou lze používat v podsvětí, ale jeho hlavní sílá leží ve světě skutečném. Proč? Protože jedině v něm ho lze vylepšovat. Na začátku totiž máte obyčejný Soul Reaver a jak postupujete hrou, stále mu přidáváte nové a nové vlastnosti. Zajímavostí je, že tyto vlastnosti nikdy neumí všechny najednou, ale musíte jednotlivé jeho "stavy" obměňovat.

 Meč jako umělé osvětlení
Možná vám není jasné, co jsem myslel tím slovem stavy. Vysvětlení je jednoduché - tento meč má, kromě té základní, ještě čtyři další psychické a jednu fyzickou formu, které získáte postupem hry. Takže pokud na začátku umí váš mečík jen sekat a střílet psychické vlny, Zvětšit zdroj: tisková zpráva později vám bude sloužit třeba jako umělé osvětlení, vytvoříte si s jeho pomocí nehmotný most nebo díky němu budete moci mnohem dále létat. A to nejsou zdaleka všechny vychytávky, které pomocí něj lze provádět.

Další vlastností tohoto meče je to, že s jeho pomocí 'odemykáte' některé dveře. Za zmínku stojí, že jednotlivé dveře lze odemknout vždy jen jedním určitým stavem meče. Tyto stavy lze samozřejmě měnit, ale ne libovolně kde se vám zachce, nýbrž na místech k tomu určených. To jsou takové kašny, ze kterých tryská vzhůru vždy barva toho kterého stavu. Toto opět hodnotím jako výborný nápad, protože meč musíte v těchto kašnách znovu nabít také vždy, když se vrátíte z podsvětí do skutečného světa (samozřejmě pokud vám stačí jen jeho základní verze, tak to dělat nemusíte).

 Pohyb a ovládání
Jelikož je hra v podstatě totožná s verzí na PS2, projevilo se to i na ovládání. Na výběr máte dva způsoby, jak hru ovládat. Buďto pouze klávesnicí anebo kombinací klávesnice a myši. Mě se nejvíce osvědčilo oba dva způsoby kombinovat. Ovládání myší jsem používat skoro celou hru, protože samotná klávesnice je vcelku neohrabaná věc a hlavně při bojích se na ní skoro nestíháte otáčet. To ostatně nestíháte ani na myši a proto autoři přidali skvělou věc v podobě klávesy na zaměření protivníka. Její použití je velmi snadné - stačí ji stisknout, když jste k nepříteli zády a automaticky se k němu otočíte čelem. Díky tomu jsou boje víceméně přehledné a skoro neustále jste v kontaktu s útočníkem. Jestliže se myš hodí na klasické běhání a boj, tak klávesnici zase upotřebíte na pohyb pod vodou. Na myši totiž jen těžko udržíte správný směr, stále se potápíte a tak podobně.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

S pohybem velice úzce souvisí systém kamer. Naštěstí si na kamerách autoři dali náležitě záležet a tak se mi skoro nestalo, že by Raziel někde zakrýval výhled a já neviděl před sebe. Pokud stojíte, dá se kamera velice jednoduše ovládat myší. To samé platí i v případě, že bojujete. Stačí si kameru nastavit do mírného nadhledu a hned máte velmi dobrý přehled o tom, co se děje. To samé platí u všech dalších činností, které Raziel vykonává. Ať už se jedná o létání (ano, Raziel umí i létat nebo přesněji spíše plachtit, což mu umožňují křídla na zádech) nebo šplhání po zdech (šplhat umí jen po určitém povrchu, ne po všech zdech), vždy je kamera v co nejlepším úhlu a snaží se vám moc nezakrývat výhled.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva  Pronásledováni nepřítelem
Jak jsem napsal, tak na boj se více hodí kombinace myši a klávesnice, protože veškeré potyčky probíhají v reálném čase a často nebojujete jen s jedním nepřítelem, ale hned s několika najednou. Velmi dobrý je i fakt, že mnoha bojům se jednoduše můžete vyhnout, tím že prostě utečete. Je to sice zbabělé, ale nečekaně účinné :) V pozdější fázi hry se však již neutíká tak snadno jako na začátku. Protivníci vás pronásledují nejen v jednom světě, ale klidně vás následují i do světa druhého, přičemž zranitelní jsou později jen v jednom z nich.

Bohužel zde jsem narazil na menší nedostatek, který někomu vadit může a někomu zase ne. Jedná se o to, že nepřátelé se pokaždé objevují na stejných místech a útočí na vás v podstatě pokaždé stejným způsobem. Jejich umělá inteligence také není zrovna dokonalá. Něco jako nadbíhání nebo kooperativní útok je pro ně naprosto nemožný úkol. Alespoň, že se občas kryjí anebo alespoň shýbají.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Jelikož jsem již nakousl bojovou stránku hry, podíváme se na ni trochu blíže. Bojovat lze jak klasickými zbraněmi, tak i svými pařáty nebo nohama. Samozřejmě můžete oboje libovolně kombinovat a zdokonalovat v účinná komba, která spojují sekání zbraní, skoky a ještě třeba útoky nohama. Jediné, co musím bojům s nepřáteli vytknout, je to, že když používáte meč Soul Reaver, může se vám stát (a také se vám to určitě stane), že omylem seberete ze země zbraň z padlého nepřítele. Následně onu zbraň začnete používat namísto Soul Reaveru, což většinou zrovna moc nepotěší, spíše naopak. Chybka sice malá, ale o to více zamrzí.

• Grafické orgie
Jako poslední jsem si nechal grafické zpracováním, které lze jedním slovem vystihnout snad jedině jako úchvatné. Na PIII se v rozlišení 1024x768x32 a při maximálních detailech ani neškubne. Všechno vypadá nádherně, kapitolou samo o sobě je zpracování vody a zvláště pak vodopádů, které musíte vidět na vlastní oči, protože slovy to ani popsat nejde. Fascinujcí je například průplav zatopenou jeskyní, kde se navigujete pomocí žlutě zářících krystalů.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Nejen voda je však zpracovaná nádherně, i design jednotlivých prostředí je úchvatný. Herní lokace se stále mění, nic se neopakuje, takže se máte stále na co dívat. Chvilku se procházíte po zelené louce a hned na to jste až po kotníky v bažině (doslova). To samé platí i o interiérech, které oku jen lahodí. Animace vašich protivníků je také velmi zdařilá, při mluvení pohybují ústy a velmi stylově také umírají... Představte si klečícího vojáka, se sklopenou hlavou, který čeká na to, až mu ji setnete :)

Stejně bych mohl psát i o efektech, kterých si užijete hlavně při bojích. Nepřátelské kreatury na vás posílají blesky a vy do nich zase bušíte svým mečem, až z nich cáká krev (nebo jakási zelená tekutina, záleží na tom, do koho bušíte). Další povedené efekty na vás čekají při přechodech mezi podsvětím a skutečným světem, kdy se všechno jakoby zavlní a vy sledujete, jak se okolí kolem vás deformuje. Stručně řečeno pastva pro oči.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Další silnou stránkou této hry je zvuk a celková hudební kulisa. Hudba se dynamicky mění podle herní situace, při boji je mnohem působivější než při obyčejném procházení se. Samotné zvuky jsou také pěkné, hlavně zvuk Soul Reaveru, který protíná vzduch je impozantní. Stejně tak zvuk kroků, který se liší podle toho po čem jdete nebo křupání páteře, když se Raziel protahuje nudou a tak bych mohl pokračovat ještě dlouho a dlouho...


Stáhněte si: Demo (53 MB), Trailer (6 MB), Intro (14 MB)

 
ABE
připravil: jd




 
 
Smarty.cz

Verdikt:

Skoro bezchybná akční adventura, která vás chytne a nepustí, dokud ji nedohrajete. Pokud jste navíc zvyklí na konzolový styl ukládání a celkový pohyb postavy, určitě ani chvilku neváhejte, protože se podle mě jedná o jednu z nejlepších her roku, která nemá, kromě průměrné inteligence protivníků, žádné vážné nedostatky.

Nejnovější články