Undercover: Operation Wintersun recenze
6/10
zdroj: tisková zpráva

Undercover: Operation Wintersun recenze

24. 10. 2007 0:00 | Recenze | autor: Redakce Games.cz |

Relaxační výlet do Berlína je dobrým nápadem. Bohužel ne v roce 1943 coby Brit. Ale což, služba vlasti si nevybírá a někdo už těm fašistickým plánům zatnout tipec musí. Proč ne vy v nové adventuře? + VIDEO

Autor: Martin Holas
Publikováno: 24.října 2007
První česká recenze této hry zdroj: tisková zpráva Verze hry: finální/anglická/PC
Doba recenzování: 1 týden


Obrázek zdroj: tisková zpráva Berlín, to je krásné město a takový relaxační výlet je určitě dobrým nápadem. Bohužel ne v roce 1943 a ne pokud jste britským občanem. Ale což, služba vlasti si nevybírá a někdo už těm fašistickým plánům zatnout tipec musí. Proč ne vy?


Pokud jsou klasické point-and-click adventury vaší osudovou láskou, vyskytli jste se při čtení dnešní recenze ve správný čas na správném místě. Co nám přichystali vývojáři z menší rakouské firmičky Sproing Interactive, se dá totiž považovat za učebnicovou ukázku čistokrevného zástupce žánru. S kompletním arzenálem všeho dobrého i zlého, který už holt k podobné adventuře tak nějak patří, zaútočí Undercover na emoce nostalgika.

 Za nepřátelskými liniemi
Korpus příběhové zápletky byl zasazen do roku 1943. Asi moc nečekáte, že půjde o chov slepic v nějaké neznámé francouzské vesnici, a to máte bezpochyby pravdu. Ve skutečnosti se totiž dějová linka proplétá pozadím 2. světové války a formuje docela dobře kýčovitý špionážní thriller. Jakožto britský profesor a nukleární fyzik John Russell se hráč vydává do Berlína posvítit si na projekt Německa na výrobu ultimátní zbraně. No a protože se nedá čekat, že by ho fašističtí pohůnci po svých tajných výrobních komplexech zrovna dobrovolně prováděli, MI-6 mu dává ku pomoci profesionálního agenta coby pomahače.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek

Inu, vysokoškolský kantor přes noc speciálním agentem v srdci nacistického Německa? Dává mi to sice ještě menší smysl než epicky líčení američtí hrdinové s Thompsony v Call of Duty, každopádně stavět se na tom dá. Další vývin situace už naštěstí nevypovídá o faktu, že byli autoři během tvorby v nepřetržitém halucinogenním tripu, a ubírá se více konvečnějším směrem - tajné výzkumné komplexy, nacistický důstojník prahnoucí po megalomanské seberealizaci, zrada tam, kde byste to "nejméně" čekali. Znáte to, standardní příběhová výbava.

Atmosféru tu hodně táhnou uvěřitelně zpracované lokace. První polovinu hry strávíte potulováním se nočním Berlínem a sběrem indicií o německé superzbrani, jen abyste mohli být vzápětí vrženi do úplně jiné reality v horském městečku Heigerhoch a nakonec i kratké epizodky v mrazivém prostředí Sovětského svazu, kde se odehraje závěrečné odhalení. Jen jedno detailně propracovaným lokacím chybí, a sice symboly svastiky. Ale i to je vzhledem k původu autorského týmu a očividné snaze o politickou korektnost vcelku pochopitelné.

 Hrdinové s duší
I postavy se podařilo podat dostatečně svébytně, každá z nich disponuje vlastním stylem vyjadřování a drobnými gesty, které skvěle dotvářejí propracovanost celého vyprávění. Dr. John Russel je například sympatický intelektuál, kterého zaručeně neuslyšíte promluvit nespisovně a který si při zaujetí nějakým problémem podvědomě pohrává s brýlemi. Jeho bodyguard Peter Graham se naproti tomu vyjadřuje co nejpříměji a nejvíce si na něm asi zapamatujete ostrý, mrazivý pohled. Později narazíte ještě na dalšího tajného agenta (přesněji tedy agentku Anne, ne nepodobnou Cate z No one lives forever), reprezentující skvěle zvolený kontrast s Peterem a připravenou půdu pro řadu dějových zvratů. Samozřejmě potkáte i spoustu dalších vedlejších osob - faráře, opilce, překupníka, nadrženou servírku.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Hustá atmosféra má bohužel jeden velký řetěz s koulí na noze, a tím je dabing. Pardon, chtěl jsem říct OTŘESNÝ dabing. Ten je totiž tak špatný, že vám často bude padat čelist z toho, jak vytrženě to z té dané situace zní. Nejde přitom ani tak o technické provedení, to je naprosto korektní a v pořádku. Nic nešumí a nečekají na vás ani nepřirozené prodlevy mezi častmi dialogu. Problém je třeba v tom, že John Russel mluví jako lektor z nedělního televizního kurzu angličtiny... Dvojice agentů se před ním na zemi škrtí, přičemž on se musí rozhodnout, kdo je tu zrádce a koho z nich zastřelit, a doktor to komentuje s ležérností někoho, kdo zve známé na polední šálek čaje.

Otravní jsou i angličtí dabéři německých postav (a že jich je většina), kteří se z plných plic snaží napodobit přízvuk, což vyznívá v konečném důsledku spíše nepatřičně komicky. Osobně si myslím, že adventurní žánr má přesně ten typ příznivců, kteří by mohli ocenit, kdyby takové postavy komunikovaly přirozeně svojí mateřštinou a pochopení obsahu sdělení by bylo přenášeno čistě titulky. Vývojářský tým ostatně sídlí v Rakousku, nemusel to být tedy nejmenší problém. Do hry by to zapadalo nepochybně mnohem lépe. Nacistický důstojník a opilcové v berlínských ulicích by alespoň nemluvili automaticky anglicky a John Russell by našel využití pro svou údajně plynnou němčinu, i díky které byl na svou misi povolán.

 Výzva pro selský rozum
Rozčarování vašich uší naštěstí tiší mocné analgetikum, kterým jsou velmi podařené logické hádanky. V principu na nikoho nečeká nic objevného: inventář, halda předmětů, kombinace mezi nimi. Prostě nikdy nestárnoucí klasika. Laťka obtížnosti byla nastavena poměrně vysoko, velká část puzzlů vyžaduje k vyřešení značnou intuici a vcítění se do myšlení designera, protože předmmětů bývá hodně a postupně zkoušet je na dlouho. Abych jen abstraktně nemlžil, uvedu jako příklady odlákání pozornosti strážných pomocí povizorního praku z kusu gumy, výrobu pálenky z ředidla, přípravu pasti na myš anebo jen otevírání dveří a zámků na tisíc způsobů (metodou tužky a listu papíru počínaje, podomácku vyrobenou žíravinou konče).

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva

Je dobře, že se autoři vyhýbali totálně nelogickým kombinacím a dokonce i neoblíbenému pixelhuntingu. Nestane se vám, že byste byli vyloženě donuceni k praktikám zkoušení všeho na všechno. Předměty jsou sice často začleněny do pozadí velmi nevýrazně, ovšem po jejich odhalení si, zvláště po delším pátrání, zaťukáte prstem na čelo nad vlastní blbostí. Pouze jediný výstřelek si designer neodpustil, a sice když na jedné z více než desítky obrazovek ukryl ležící klíček naprosto mikroskopických rozměrů. V dřevních dobách rozlišení 320x240 bych to na ten pověstný pixel opravdu tipoval, tohle do toho ale také nemělo daleko (viz video).

VLASTNÍ VIDEO Z HRANÍ
V lehce spoilerovém sedmiminutovém videu se přesuneme do podzemního výrobního komplexu na těžkou vodu v německém Heigerhochu. Nejdříve pořesím otevření prvních dveří násilnou cestou. U druhých to už tak snadné nebude a cesta dále povede přes vyřešení jednoduché hříčky s ozubenými koly. A to už se dostávám do další místnosti, kde ze země sbírám neviditelný klíček, s jehož pomocí konečně spatřím světlo světa.

zdroj: Archiv


stažitelná verze (40 MB)

 Nevázaná originalita
Naprosto skvělé jsou originální logické puzzle coby velmi vítané zpestření zbylého kombinování předmětů. Zde autoři opravdu popustili uzdu vlastní fantazii. Čeká na vás například navigace partnera skrz knihovnu hlídanou německými patrolami. Pomocí zapínání a vypínání žárovek signalizujete, kde je momentálně čistý vzduch, a nesmíte přitom vzbudit pozornost zhasnutím více než jedné žárovky najednou. Další velmi dobrou hádankou byl třeba nahazování nefunkčního dveřního mechanismu pomocí přidávání ozubených kol nebo zneškodnění bomby přestřihnutím maximálně tří drátů podle daných pravidel. Bravo, sice pár minut, ale bavil jsem se výtečně!

V souvislosti s hádankami mě iritovali pouze spolupracovníci, kteří se prostě v devíti případech z deseti postaví do kouta a hloupě koukají. Tak, Johne, je to na tobě, zrovna teď mě nic nenapadá, ale ten strážný u vchodu bude problém... Ty dveře jsou zamčené, já to tu kolem zatím očíhnu, ale kdyby ses nudil, tak něco zatím můžeš vymyslet... Je potřeba sabotovat letadlo, ale - no teď už snad ani nemůžeš čekat, že bych věděl, co s tím... Jé, ty jsi to už vyřešil, třeba z tebe jednou bude tak dobrý agent jako jsem já! Vskutku profesionální přístup k profesi tajného agenta:-) Asi by to bez toho nebyla už adventura, přesto to nemuselo být vyřešené až tak okatě.

Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva Obrázek zdroj: tisková zpráva
další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii

 Ochuzená grafika
Je vidět, že Undercover je v tomto směru tak trochu budgetovkou. Jak už jsem zmínil, pozadí většiny lokací působí atmosférickým melancholickým podtónem (pro fajnšmekry může být ještě umocněn zapnutím sépiového filtru, evokujícího staré fotogafie). Kamenem úrazu jsou hlavně animace. Ty mi bohužel hodně připomněly českého Poldu IV. Drobnosti jako špatná mimika obličeje během rozhovoru se dá ještě shodit ze stolu, ale bohužel je toho víc, mnohem víc. Jednoduše řečeno, většina pohybů je pouze naznačena. Některé věci se ani nikdo animovat neobtěžoval, a tak se předměty prostě "objevuji" a instantně přesouvají.

Zvětšit zdroj: tisková zpráva Moc nepotěší ani maximální rozlišení, které jest rovných 1280x1024 bodů. V dnešní době monstrózních LCD panelů to je skutečně málo. Slabší grafice a malému rozlišení bohužel úplně neodpovídají HW nároky, s maximálním nastavením zápolil můj stroj A64 3500+, GF 7600GT a 2GB RAM sice statečně, přesto bylo v řadě lokací cítit nepříjemné zpomalení kurzoru a pohybu postav.

Stáhněte si: Francouzské nebo německé demo, Trailer

Související články: Novinky

 
Martin Holas
autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-)






 
 
Martin Holas

Verdikt:

Sympatická a hratelná adventura, které jsem dlouho chtěl dát sedmičku, ale nakonec jsem se přece jen přiklonil spíše k hodnocení o bodík nižšímu, hlavně kvůli dabingu, trochu budgetovější grafice a kratší herní době, čítající odhadem 7 až 10 hodin. Milovníci žánru nechť si číslo napravo klidně navýší.

Nejnovější články