Amnesia: The Bunker – recenze hrůzného hororu
V prvoválečných katakombách po vás něco jde
Stranded: Alien Dawn – recenze komplexní strategie
Ještěže jsou ty cizí planety tak vlídné
The Pale Beyond – recenze polárnického dobrodružství
Tápání ve stopách ztracených polárníků
Choo-Choo Charles – recenze hororu o zlé mašince Tomášovi
Překvapivě slušná jednohubka
The Callisto Protocol – recenze hry, která klamala tělem
Není to klon Dead Space!
Grounded – recenze jedinečné novinky od tvůrců Pillars of Eternity
Fantastické dobrodružství ve světě hmyzu
Siege Survival: Gloria Victis – recenze přežívání v obleženém hradě
This War of Mine ve středověku?
Hobo: Tough Life – recenze simulátoru českého bezdomovce
Nemáš pade, brácho?
Amazing Cultivation Simulator – recenze obrovsky návykové RPG strategie
Skvělé, navzdory jménu
Vigor – recenze české střílečky na Nintendo Switch
Postapo Norsko po česku
Iratus: Lord of the Dead – recenze
Zástupy mrtvých pochodují a ve vzduchu je cítit pach rozkládajícího se masa. Mumie bojuje bok po boku se zombií a kostlivcem… a lidé prchají. Zbylé šiky odvážných se shlukují, aby bránily poslední zbytky svobody. Země živých už nikdy nebude jako dřív. Nekromant Iratus si ji hodlá podmanit, tvrdě a nekompromisně, jednou provždy.
Fade to Silence – recenze mrazivého survivalu
Survivaly jsou přesycený žánr. Aby se mohl nový titul prosadit, musí zákonitě přinést něco neokoukaného, nějak ohnout koncepty, upravit mantinely nebo alespoň poskytnout neotřelý úhel pohledu. Fade to Silence od studia Black Forest Games je na to konto vcelku sympatická. Snaha nepřijít s pouhou sepranou kopírkou je zřejmá, občas probleskne i opravdu zajímavý nápad. Jenže při samotném hraní zjistíte, že si titul svými designovými chybami nepěkně šlape po vlastním potenciálu.
Days Gone – recenze
Deacon St. John, bývalý člen seriózního motorkářského gangu, milující manžel, veterán, drsný, ale přátelský chlap, který umí nenávidět i odpouštět. Tak právě s tímto charismatickým týpkem s kšiltem pevně otočeným dozadu jsem strávil desítky hodin, které byly zcela mimo má očekávání. Ve většině případů to myslím v dobrém, ale Days Gone bohužel chybí „tradiční“ perfektní dotaženost playstationových exkluzivit.
