Warhammer 40,000: Battlesector - recenze

Za Císaře, za Sanguinia, za Baal!

The Dark Pictures: Little Hope – recenze hororové jednohubky

Vítejte v Silent... tedy v Little Hope

Crash Bandicoot 4: It's About Time – recenze návratu slavného bandikuta

Hrdinný vačnatec opět zachraňuje svět. Tedy světy

FIFA 21 – recenze

Hrozný rok pro fotbal

Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 – recenze remaku skejtové legendy

Před dvaceti lety vyšla jedna z nejlepších her všech dob

PGA Tour 2K21 — recenze povedeného golfu

Jedničkový golf, horší omáčka

Marvel’s Avengers – recenze

Každý klad vykoupený záporem

Superhot: Mind Control Delete – recenze

Zabíjet katanou, zabíjet rybou

Horizon Zero Dawn Complete Edition – recenze PC verze

Aloy se vrací a sluší jí to ještě víc

Creaks – recenze nové adventury od Amanity

Copak to skřípe za zdí?

Ghost of Tsushima – recenze

Samurajská radost

SnowRunner – recenze

Jak popsat nepopsatelný zážitek? Hru, na kterou se těšíte možná ze všeho nejvíc, i když je pro většinu ostatních naprosto nepochopitelná? Jak jim máte dokázat, že pomalé ploužení hustým bahnem či sněhem a sledování bezkonkurenční fyziky těžkých trucků vyvolává pocity vzrušení a nutně to neznamená, že jste podivíni? Kdo nebude chtít, ten to nikdy nepochopí. Kdo se odváží vstoupit, najde jednu z nejlepších her svého druhu, která bude těžko hledat obstojnou konkurenci.

MotoGP 20 – recenze

Italské studio Milestone zvládá najednou vyvíjet dvě série offroadových motorek, MXGP a Monster Energy Supercross, a dvě série silničních motorek, Ride a MotoGP. Většinu z nich dodává každý rok v lehce obměněném stavu a dá se říct, že se s každým dalším dílem zlepšují. Platí to i o letošním MotoGP 20, ale evoluce je natolik střídmá, že by se tvůrci měli zamyslet nad kadencí vydávání svých her.