Dojmy z hraní: P.A.M.E.L.A. se hraje jako survival verze System Shock
Osamělý přeživší se probírá z objetí hibernační kóje. Stanici postihla neznámá katastrofa, ráj se proměnil v peklo a trosky původních obyvatel jdou hrdinovi bez milosti po krku. Kolikrát už jsme tu měli podobnou premisu? A co je horší, vážně potřebujeme zase další survival? Oči obrácené v sloup ale, zdá se, nejsou v případě lehce hororového sci-fi P.A.M.E.L.A. namístě, protože tvůrci sice berou provařený základ, ale pracují s ním poměrně zajímavým a svěžím způsobem.
Dojmy z hraní: Prey má všechno - plánování, utíkání, skrývání i hektické přestřelky
Plížil jsem se rozbořenou chodbou vesmírné stanice Talos-1 a tajil dech. Oči mi co chvíli sjely k velkému francouzskému klíči, který jsem používal jako nouzovou zbraň na blízko. V inventáři mi sice ležela pistolka a zbraň, co střílí lepidlo, ale náboje? Veškeré žádné. A v tu chvíli jsem to spatřil. Na jednom ze stolků byly vedle sebe položené dva nevinně vypadající hrníčky na kafe. V duchu jsem bojechtivě zařval, vrhnul se na hrnky a začal do nich bušit jako šílenec v očekávání, že jeden z nich se co nevidět promění v mimozemšťana. Nestalo se. Jedinou obětí celé situace bylo pár kusů porcelánu.
Dojmy z hraní: Dawn of War III není MOBA, ale klasická RTS řežba
Je to MOBA? Není to MOBA? Už při sledování videa o multiplayeru Warhammer 40,000: Dawn of War III jsem se zarazil nad tím, jak fungují multiplayerové mapy. Oba trojčlenné týmy se musí propracovat přes štít i obrannou věž a zničit Power Core. Mapa je navíc rozdělená na tři linie. To je přeci MOBA! Po víkendovém hraní uzavřené bety ale mohu s klidem říct, že Dawn of War III si z MOBA žánru půjčuje jen několik málo rekvizit a v jádru je to pořád klasická real-time strategie.
Dojmy z hraní - Syberia III sází vše na atmosféru a nostalgii
Benoît Sokal zná své publikum a chce mu vyjít vstříc. Neklade si za cíl posouvat hranice žánru, nevymýšlí nic, co by mohlo hráče zmást nebo znejistět. Naopak, v druhém pokračování svého největšího hitu, melancholické adventury Syberia, jde cílevědomě vstříc těm, kteří dobrodružství bývalé právničky Kate Walker dodnes řadí mezi své nejoblíbenější herní zážitky. Pokud lze soudit ze zhruba půlhodinové ukázky ze hry, Syberia III své věrné příznivce nezklame. Ostatním ale zřejmě mnoho vzrušujících zážitků nenabídne.
Northgard – dojmy z hraní
Vezměte Civilizaci, ale udělejte ji real-time a zkraťte délku zápasů na hodinku dvě. Vezměte Banished, ale zjednodušte ekonomiku a spravte to celé uživatelsky přívětivější. A vezměte také trochu Age of Empires, ale osekejte národy, technologické stromy i jednotky. Výsledkem je Northgard, nezávislá vikinská strategie od autorů Evoland. Její alfa verze se před pár dny objevila na Steamu a s vervou Thóra se ihned probila do žebříčku nejprodávanějších titulů. Zaslouženě? Zaslouženě.
GDC 2017: kyberpunková akce Ruiner drtí hráče obtížností, ale je férová a návyková
Čas letí. Jeden rok o hře napíšete, že podle záběrů na videu atraktivně kombinuje brutální souboje s kyberpunkem, a za dvanáct měsíčků už si můžete svá tvrzení ověřit v praxi. Jednou, dvakrát, třikrát, čtyřikrát …jsem bídně v jedné fázi dema chcípal, protože jsem pokaždé zapomněl použít některou z moc hezky navržených herních mechanik typu štít, bleskový přesun, granát zpomalení a tak dále. Byla to ale moje chyba – tělo odvyklo brutální akční výzvě, kterou Ruiner nabízí hned po několika proběhnutých metrech úvodní lokace, kde jde vlastně ještě o tutoriál. Ani v něm se ale hra s nikým nemazlí, zatímco jej bez čekání obalí parádní brutální atmosférou, o kterou se starají efekty, ale hlavně dotažená stylizace a pulsující soundtrack. Ruiner připomíná šikovným grafikem opečovanou verzi Hotline Miami,, ale nejde o klon – ve většině prvků si tvůrci Ruiner kráčí moc hezky vlastním směrem.
GDC 2017: Tacoma vzbuzuje příjemné vzpomínky na nepříjemné zážitky ze System Shock 2
Tvůrci z Fullbright Company si díky walking simulátoru Gone Home vybudovali úspěšnou, ale kvůli tématu hry pro značnou část herní obecně i kontroverzní, reputaci. Bez ohledu na to, jestli první hru studia považujete tematicky za poplatnou době, nebo za progresivní kus videoherního umění, nelze zpochybnit jednu věc: Steve Gaynor a spol. umí vyprávět příběhy, které vzbuzují emoce. Příběhy, které mají pointu. Příběhy, které zdánlivě popírají klasickou strukturu vyprávění, ale zároveň jsou pečlivě řízené a dokáží hráče oslovit. Další projekt studia, sci-fi adventura Tacoma, pod výše uvedené nejenom přidává podpis, ale hlavně snahu studia o vyprávění osobních příběhů rozvádí a doplňuje o minimálně jednu herní rovinu. Když to zjednoduším, Tacoma je mnohem více klasická hra než Gone Home. Zároveň jde ale o stejně silný zážitek, jako Gone Home. Díky postavám. Díky prostředí. Díky nelineárnímu vyprávění. Díky atmosféře. Díky herním systémům. Díky ovládání. Díky …a tak dále.
Mass Effect: Andromeda - dojmy z hraní
Mockrát za život se člověku nestane, aby si v jednom týdnu zahrál dvě pokračování her, které mu kdysi (v pozitivním smyslu) převrátily svět vzhůru nohama. Mně se právě tohle poštěstilo. Zatímco Torment: Tides of Numenera si však vychutnávám po večerech v pohodlí svého pokojíčku, za Mass Effect: Andromeda jsem se musel po vzoru hrdinů vypravit do daleka, konkrétně do Varšavy. A po přibližně čtyřech hodinách hraní jsem si zpátky přivezl plnou hlavu dojmů, které jsou upřímně řečeno smíšené.
For Honor – dojmy z hraní uzavřené bety
Rádoby historická rubačka For Honor bez fantasy prvků vyjde 14. února a tvůrci z Ubisoftu proto hru nedávno podrobili uzavřenému betatestu, kterého se účastnili Aleš s Adamem. A protože se od 9. do 12. února uskuteční beta otevřená, můžete si v následujícím článku přečíst, co vás v ní čeká a nemine.
Ghost Recon: Wildlands – dojmy z hraní téměř finální verze
V roce 2012 ještě současná generace konzolí nebyla na světě, zatímco si na té minulé hráči užívali Dishonored, Borderlands 2 a několik trojek: Mass Effect, Max Payne, Assassin’s Creed, Far Cry a Diablo. A byl to právě rok 2012, kdy se v Ubisoftu začalo pracovat na hře, ze které se za necelé dva měsíce vyloupne Ghost Recon: Wildlands.
Dojmy z hraní: vyzkoušeli jsme Torment: Tides of Numenera
V poslední roce, či dvou se doslova roztrhl pytel s návraty klasických izometrických RPG, které pro velké množství dnes už odrostlých hráčů představují ony příslovečné zlaté časy herního průmyslu. Načal to Brian Frago se Wastelandem a pokračovalo to Tyranny, Pillars of Eternity či Divinity: Original Sin. Hráči si zkrátka mají z čeho vybírat a jen letos dost možná vyjdou hned 3 až 4 podobně laděné tituly. Jedním z nich bude i duchovní nástupce legendárního Planescape: Torment, který jeho tvůrci popisují jako titul, co si musíte zahrát, když už vás nebaví rozdávat headshoty. A po zhruba dvou hodinách hraní mám měsíc před vydáním pocit, že z výše uvedených her je Torment: Tides of Numenera dost možná nejpovedenější.
Destiny slaví Vánoce novým obsahem
V závěru recenze na Rise of Iron jsem si posteskl, že po roce obsahového půstu nebudu mít pro letošek žádné naděje v očekávání, že na první Destiny už se v Bungie zapomnělo. Opak je ale pravdou. Vývojáři překvapivě dostáli svým slibům. Vedle obsahových dodatků k poslednímu rozšíření či raidu přišli s oslavou Halloweenu, vydařeným vánočním Dawningem a vrací SRL i nějaké ty nové a staré zbraně a další drobnosti. Navzdory očekávání tak pořád má smysl se do hry vracet jak pro absolutní veterány, tak i pro hráče, kteří Rise of Iron odložili hned po kratičké kampani. Destiny tedy žije - stále se toho v tomto světě dá hodně zažít.
The Universim - dojmy z hraní typické božské strategie
Máte ambice mít celý svět ve svých rukou a upravovat si ho k obrazu svému? Hry jako Black & White vás postaví do role boha, ale nabídnou vám jen malý píseček, na kterém si můžete hrát. The Universim však míří mnohem výš. Chce vám nabídnout možnost starat se o celou planetu a provést ji od jejích úplných začátků až do vzdálené budoucnosti. Hra prošla Kickstarterem v roce 2014, nějakou dobu se dala pořídit na Steamu v early accessu, brzy by měla vyjít. Je proto ideální čas se jí podívat na zoubek a zjistit, co vás čeká a nemine.
Dojmy z hraní: reboot Pathologic
Původní Pathologic byla prvotinou ruského týmu Ice-Pick Lodge. Na svou dobu to byl hodně zajímavý počin na pomezí adventury, RPG a survival hry, který výrazně srážely nedostatky hlavně technického, ale i designérského rázu. Proto nepřekvapuje, že se tvůrci rozhodli pro vytvoření remaku či spíše rebootu.
Gwent: The Witcher Card Game – dojmy z uzavřené bety
Oznámení Gwentu coby samostatné hry vlastně nikoho nepřekvapil, protože to dávalo smysl. Vytvořili jste úspěšnou hru ve hře, karetní hry momentálně frčí, všechno je jasné. Tak minihru vezmete, uděláte ji větší, hezčí, lépe vybalancovanou, zajistíte dlouhotrvající hratelnost, přidáte příběhovou kampaň a šup s tím ven. Přesně tak si to naplánovali tvůrci z CD Projektu. A v prvním kroku vybraným zájemcům nabídli možnost si v uzavřené betě možnost rozpracovanou verzi Gwentu vyzkoušet. A protože ji hrajeme už od prvního dne, nabízíme vám po několika výhrách i prohrách naše dosavadní dojmy z hraní.
PlayStation VR – test vybraných VR her
Za předpokladu, že jste se během instalace PlayStation VR omylem neuškrtili jedním z dvaceti přiložených kabelů, máte nyní připravenou helmu pro virtuální realitu a dozajista se dostavila i touha virtuálně experimentovat. Výběr je solidní, přesto jsou tu tituly, za které asi nebudete chtít zbytečně utrácet. Pojďme se tedy na vybrané PSVR hry podívat zblízka.
Steep - dojmy z hraní
Běhá horské ultramaratony. Svou ženu potkal během paraglidingu. Odmalička lyžuje, ostatně žije v podhůří francouzských Alp. A ulítává na videích z produkce Red Bull. Kdo to je? Igor Manceau. Žádného profi sportovce v něm ale nehledejte. Igor Manceau je herní vývojář. Ne však ledajaký. Právě on před třemi lety přesvědčil vedení Ubisoftu o tom, že udělat hru na motivy extrémních sportů je dobrý nápad i přesto, že dny herní slávy Tony Hawka jsou už dávno za námi, série SSX je pár let u ledu, a že nic jako Steep tu ještě nebylo. Jak tenhle odvážný krok nakonec dopadne? V düsseldorfských kancelářích Ubisoftu jsem hraním Steep strávil tři hodiny a odpověď stále není jasná.
Dojmy z hraní: Expeditions Viking nabídne 2 kampaně a upozadí hru na mapě
Expeditions: Conquistador byla povedená strategie s RPG prvky, která se snažila drnkat především na objevitelské struny. Jako téma si vybrala období kolonizace Ameriky španělskými dobyvateli, a přestože se v ní objevila řada fantaskních prvků, zůstala ukotvená v realistických kulisách a tradičních mýtech. Hlavními složkami hratelnosti byly tahové souboje (včetně možnosti stavět barikády), pohyb po mapě světa s důrazem na objevování i nutnost rozdat strategické pokyny při rozbití tábora, a samozřejmě také dialogy a vylepšování postav. Expeditions: Viking se snaží stavět na tom, co fungovalo, a odřezává to, co až taková zábava nebyla.
Dojmy z hraní: Everspace je parádní variace na FTL už v early access verzi
Řada z vás si jistě vzpomene na indie hit FTL: Faster Than Light z roku 2012. A když překonáte zděšení, že už to jsou čtyři roky, co vyšel, ačkoliv se to zdá jako včera, uvědomíte si také, že se na jeho úspěchu snažilo svézt už docela dost jiných titulů. Většinou se lišily zasazením, zatímco principy hratelnosti zůstávaly podobné. Tvůrci Everspace z německého studia Rockfish na to jdou trochu jinak – zůstávají ve vesmíru, ale upravují žánr.
Black Desert Online - jak se hraje a kam směřuje populární MMORPG
Když jsem před čtvrtrokem psal recenzi Black Desert Online, byl jsem nadšený. Všichni ale víme, jak dokáže strávený čas, změny a přibývající obsah, který nemusí být vždy po chuti, pozměnit vnímání jakékoliv hry. U MMORPG to samozřejmě platí dvojnásob. Je to i případ této původem korejské onlineovky? Pojďme se podívat, jak se v BDO momentálně žije.
