Existuje jenom jeden magický svět, v němž je pondělí nejlepším dnem týdne. Je tomu už dlouhých 22 let, co na naše disky 3. března 1999 dorazili dodnes nepřekonaní Heroes of Might & Magic III a nabídli dokonale vyvážené tahové mechaniky masám. Ačkoliv se hra dočkala několika pokračování, její nehynoucí popularita ukazuje, jak důležité jsou pro multiplayerové hry nenáročné hardwarové nároky.

Prospekty a propisky zdarma! Kdo by si jimi nenaplnil igelitku? Možná vám některé artefakty v hlubinách šuplíků dodnes připomínají zašlou slávu Invexu, veletrhu se světovým renomé, který v devadesátých letech vyhledávali zájemci o technologii i elektronickou zábavu. Projděme znovu branou brněnského výstaviště a zavzpomínejme na Invex jako na setkání milovníků her, které se, bohužel i bohudík, už nebude opakovat.

Možnost koukat na virtuální bitevní pole optikou pěšáka napadla na přelomu milénia vícero vývojářů. Z některých takových ideí později vzešly legendární hry jako Operace Flashpoint, jedním z prvních podobných titulů byla ale hybridní akce/strategie Battlezone. Její kouzlo mě vlastně netrklo při pohledu na explodující bojiště, ale až v okamžicích, kdy jsem si uvědomil, jak strašidelně rozlehlé jsou zdejší mapy. Battlezony zůstávají stejně pozoruhodné i 22 let poté, co vyšla první z nich: 28. února 1998.

Počítačová technologie nás dnes přímo obklopuje. Děti s ní vyrůstají od kolébky, ale pro nás, když jsme sami byli dětmi, představovala podivuhodný svět, do kterého jsme nesměle vstupovali v učebnách informatiky. Výjimečnost oněch magických místností z našich škol dávno odvál čas, ale snad právě proto se na „školu hrou“ z prvního desetiletí po sametové revoluci příjemně vzpomíná.

Upravitelné jednotky? Složitá diplomacie? Fantastické technologie budoucnosti? Nikoliv – když jsem kdysi v minulém miléniu četl Rybkovu recenzi na Sid Meier’s Alpha Centauri, nejvíce mne zaujala možnost anihilovat pomocí superatomovky Planet Buster celou krajinu tak mocně, až na místě detonace zbylo jen moře! Je to jistě dětinská volba, ale nejlépe ilustruje svobodu, která s Alpha Centauri souvisela – a také podtrhává důvody, proč je hra, která vyšla před 21 lety, 12. února 1999, dodnes nepřekonána.

„Originalita se nevyplácí.“ Nějak tak znělo na přelomu milénia poučení, které jsem si odnesl z Giants: Citizen Kabuto. Nečekaně kreativní mix akční hry, strategie, komedie a umění, který navazoval na tradici MDK i Battlezonu, a dokonce nabídl na svou dobu nebývale kvalitní grafiku, totiž tehdy málokdo hrál a dnes je jeho odkaz těžce undergroundový. Přitom tenhle nenápadný klenot, vydaný 22. prosince 2000, není ve své třídě dodnes překonaný.