zavřít

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů

- Téma autor: Ondřej Švára Komentáře: 0

  Koncem devadesátých let se díky stále výkonnější výpočetní technice otevřel hráčům pozoruhodný svět virtuální zábavy. V turbulenci novinek nebylo snadné se správně zorientovat, pomohly však odborné časopisy, které si čtenáři oblíbili a kterým důvěřovali. Tištěná herní periodika prožila své nejlepší období na přelomu milénia, těsně před masivním nástupem internetu. Za žurnalistikou „na pozlaceném papíře“ se dnes ohlédneme.

zdroj: Vlastní foto autora

Velká doba změn

V současnosti česká herní žurnalistika (vlastně nejen herní a nejen česká) hledá metody, jak navázat na příznivé období tištěných magazínů, které skončilo s rozšířením digitálního obsahu zdarma. Je proto lákavé, i když zároveň sebetrýznivé, se ohlédnout za dobou, kdy se tuzemským herním magazínům opravdu dařilo.

V průběhu v devadesátých let postupně utichla éra chaosu a nekompatibility domácí výpočetní techniky. Přispěla k tomu mimo jiné povinná certifikace hardwaru v jinak víceméně proklínaném operačním systému Windows 95 (proklínaném zejména hráči). Technika se stabilizovala, a to ruku v ruce jednak s jejím narůstajícím výkonem, jednak s rostoucím počtem her, které mířily na trh, jednak s jejich efektivnější výrobou díky novým univerzálním technologiím typu Unreal či Quake.

Ve druhé polovině desetiletí už vznikaly dva až tři tisíce herních titulů ročně. Hlad hráčů konejšily zejména vysokorozpočtové hry, které se díky svému velkolepému aranžmá začaly přibližovat filmové produkci (a té na oplátku přestávala být cizí grafická technologie z herní branže).

Kdo se ale měl v záplavě novinek vyznat? Přece herní redaktoři! Na stránkách tištěných magazínů přinášeli v devadesátých letech zprávy nejen o hrách, ale také o nových technologiích, myšlenkách a nadcházejících trendech. Podstatné novinky jim nikdy neunikly.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

Velmi vděčné vztahy

Na jaře roku 1996 se na stránkách českých herních časopisů představuje kupříkladu první generace PlayStation. Na podzim 1997 se skloňuje magická formulka „3Dfx“ a začátkem roku 1998 zkratka DVD. Rok nato si všímavé oči mohou přečíst o Meridian 59, první grafické online hře, a v roce 2001 o Bejeweled, zárodku pohodového hraní pro masy, které je pod pojmem „casual gaming“ oblíbené dodnes.

Novináři si pochopitelně všímali také nejrůznějších varovných signálů a problémů v herní branži. Navzdory zlepšující se kompatibilitě nezmizely například problémy s nespolehlivostí počítačového hardwaru.

Trable nedokázaly skrýt zejména nejžhavější technické novinky, někdy žhavé doslova, jako třeba zahřívající se první a druhá generace procesorů Pentium. Také nás trápila nestabilita prvních plug-and-play základních desek, neodladěnost prvních generací grafických akcelerátorů i jejich ovladačů.

Herní magazíny si v devadesátých letech také všímaly, jak je pro herní producenty stále obtížnější prosadit se na konkurenčním trhu. Zbyly jim pouhé dvě možnosti. Buď přijít s revolučním produktem, jako byl toho času Doom či Tomb Raider, anebo vyrobit další díl Need for Speed, tedy rozvíjet osvědčené koncepty (toto dilema vlastně platí dodnes). To už se na trhu nicméně objevily Windows 98 s Internet Explorerem a požadavky doby ještě vzrostly. Internet začal měnit nejen hry, ale celou společnost.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

Jubilejní a velkorysé

Čeští hráči si „své“ magazíny oblíbili a na přelomu tisíciletí vytvořili komerční prostor pro více než pět tištěných periodik s celkovým nákladem v řádu několika stovek tisíc kusů. Tím český trh předčil všechny srovnatelně velké trhy v Evropě i některé mnohem větší, například polský.

V období hojnosti dokonce některé magazíny expandovaly do zahraničí. Značka Level se rozšířila nejen na Slovensko, ale také do Maďarska, Rumunska, Turecka a Indonésie. Připravoval se také vstup na čínský a ruský trh, ačkoliv nebyl nerealizován.

Jubilejní padesáté číslo Levelu vyšlo v březnu 1999 v nákladu 73 150 kusů... Ano, kde jsou ty časy. A to nebyl jediný ohromující úspěch. Významnou roli sehrála přiložená plná hra Spec Ops: Rangers Assault, která se ve stejné době běžně prodávala za 1 799 Kč.

Level v klíčový okamžik vytvořil precedens pro multimediální přílohy v herních časopisech – do budoucna velmi záleželo na schopnosti redakce nabídnout čtenářům atraktivní titul a svým způsobem pro sebe rozhodnout konkurenční boj v daném měsíci. Touto soutěží o čtenáře se východoevropský trh poměrně lišil od západního, na kterém plné hry jako příloha k časopisům platily za okrajovou záležitost.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

 Počeštěný Fallout

Prodejní rekord Levelu zaznamenalo jeho 53. číslo, které si při sedmdesátitisícovém nákladu údajně koupilo 55 tisíc zákazníků. Čtenáře nalákala plná hra Fallout, kompletně přeložená do češtiny přímo od redakce, což byl další výjimečný a zavazující počin.

Nebylo od věci pochlubit se tímto husarským kouskem přímo v editorialu: „Práce na kompletním překladu Fallouta do češtiny, více než 2 MB čistého textu plus editace obrázků a fontů, se sice už zpočátku zdálo jako hodně práce a to i přesto, že jsme do toho šli s tím, že je to stejné jako přeložit tři romány, z nichž každý je napsán drobným písmem a má čtyři sta stran. Ale že to bude takové peklo, to nikdo z nás nečekal!“ sděloval v úvodníku čísla tehdejší šéfredaktor Jan Herodes.

V době nejlepších prodejních výsledků nicméně začal český trh jevit první známky přehřívání. Existenční boj v té době prohrála například česká mutace papírového časopisu PC Gamer a především ryze domácí Excalibur, který po sametové revoluci de facto ustavil českou herní scénu (vedle dalších, ale krátkodobých projektů jako Počítačové hry, Fifo nebo Hráč).

V rámci prezentace na veletrhu Invex v říjnu 2000 vyšlo 80. číslo Excaliburu s hratelnou demoverzí NHL 2001. Tehdejší redakce i vydavatel Martin Ludvík ujišťovali, že na další číslo časopisu s recenzí na Homeworld: Cataclysm a návodem na Deus Ex se mohou čtenáři těšit již první listopadový týden. „Jedenaosmdesátka“ ale nikdy nevyšla a mezi hráči zavládlo zklamání. Překvapen však nemohl být nikdo.

Ve vydavatelské branži platil Excalibur za pokusného králíka, z jehož chyb se učila konkurence. Magazínu se často a chaoticky měnila redakce i periodicita vydávání (od měsíce až k týdnu), stejně tak cena, rozsah nebo rubriky. Nebyla nouze ani o vskutku neobvyklé produkční přehmaty. Víte, že ve skutečnosti nikdy nevyšlo osmdesát papírových Excaliburů?

Ačkoliv se na zmíněném Invexu objevil Excalibur „80“, poslední regulérní papírové vydání (s plnou hrou I Have No Mouth and I Must Scream) mělo číslovku 76. Trojice následujících publikací vyšla pouze jako příloha projektu Nejlepší hry a na webu, neboť tištěná produkce byla tou dobou zastavena. Osmdesát papírových Excaliburů dnes tedy nikdo ve sbírce mít nemůže.

Nepravidelná periodicita byl problém, který doprovázel kultovní časopis prakticky od začátku. Někdy se produkční pauza opravdu protáhla, například před vydáním onoho osmdesátého čísla, kdy měl Excalibur půlroční proluku.

Před pauzou se navíc vydavatel Martin Ludvík de facto se čtenáři rozloučil. Už z toho důvodu působila pozdější prezentace „znovuzrozeného“ časopisu na Invexu 2000 nedůvěryhodně. Nakonec tato malá epizoda pro budoucnost časopisu opravdu nic neznamenala. Titul nepřežil, a to navzdory dalším resuscitačním pokusům v budoucnu. Zůstal pouze webový portál excalibur.cz, který se dnes věnuje MMO hrám.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

CD jako bonus

Než se zlaté časy tištěných časopisů v novém tisíciletí rozplynuly pod tlakem internetu, dokázalo se na českém trhu uživit hned několik konkurenčních redakcí. K nejoblíbenějším stálicím na trhu patřily časopisy Score a Level, ke kterým se v roce 1998 připojil GameStar (alias odnož úspěšné předlohy z Německa).

Na trhu se v závěru dekády zabydlely také tituly Doupě, Play, Screenfun (multiplatformní časopis pro náctileté ve stylu Bravo), Xgen (vyspělejší druh konzolového časopisu), Oficiální český PlayStation magazín (OPSM/2), Tipstation, Next Level a další.

GameStar zpočátku charakterizovala kvalitní vícekusová CD příloha s demoverzemi a plnou hrou. Šéfredaktor Karel Papík, přestoupivší ze Score, popsal čtenářům nový časopis jako de facto tištěnou přílohu k CD-ROM, tudíž jako titul, který se výrazně zaměří na multimediální obsah. Cena časopisu zpočátku činila 10 Kč bez přílohy a 45 Kč s CD.

Zvolený koncept prošel vývojem. GameStar sice v porovnání se Score a Levelem zůstával dlouhodobě nejlevnějším časopisem na trhu (v roce 2003 stála verze s CD přílohou 150 Kč, Score 180 Kč, Level 179 Kč), ovšem plnou hru už dodával jen jednou za čtvrt roku. Jestliže si tedy čtenář potrpěl na plné hry každý měsíc, zajímavější pro něj byla konkurence.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

Genocida papíru

Na přelomu tisíciletí vycházelo v Česku nezvykle mnoho tištěných herních magazínů, dokonce víc než v sousedním v Polsku se čtyřikrát větším trhem. Ještě v roce 2005 si čeští čtenáři mohli vybírat z pěti herních magazínů. Scéna už ale definitivně upadala do recese.

GameStar v podobě samostatného časopisu přestal existovat na jaře 2006, když se jeho obsah přesunul částečně na internet a částečně do přílohy časopisu PC World. Kromě něj tehdy v přibližně stejném období zmizely z českého trhu také tituly PC Action, GameOn, Tipstation, PlayOn či PLAY.

Z dnešního pohledu jde doslova o genocidu časopisů, která navíc pokračovala v následujících letech. V roce 2007 skončilo tištěné Doupě a po sedmdesáti číslech také česká edice OPSM/2. Rok nato dokonce i zmíněný PC World s „vloženým“ GameStarem.

Báječná léta 3: Hráčova bible aneb historie českých herních časopisů zdroj: Vlastní foto autora

Pokud jde o žurnalistiku zaměřenou na konzolové hraní, vůbec poslední tištěný časopis věnovaný televizním videohrám bylo možné na stáncích sehnat do dubna 2008 v podobě Oficiálního Xbox 360 magazínu. Jakožto produkt marketingové snahy Microsoftu posílit prodeje stejnojmenné konzole vycházel tento časopis pouhých několik měsíců, a tak po něm relativně nikdo nesmutnil.

Podobně jepičí život, ale o to větší ambice, měl projekt Next Level, de facto duchovní pokračovatel Oficiálního PlayStation 2 Magazínu. Zpráva o jeho konci rozladila čtenáře pouhých několik dní před zánikem xboxové konkurence.

Jak známo, do současnosti přežily už jen dva tradiční tituly, zaměřené jak na počítačové, tak konzolové hry – Score a Level. Jelikož oba magazíny vybudovali někdejší redaktoři Excaliburu, dá se říci, že kontinuita české herní žurnalistiky zůstává nezpřetrhána.

Tagy: vzpomínka retro Level

Zdroje: vlastní

Novinky na CZC.CZ

Poslední komentáře

celkem 0

Český herní web, který se soustředí na hry pro PC, PlayStation 4, Xbox One, Xbox 360, PlayStation 3, Nintendo Siwtch, 3DS, DS, PS Vita, Android a iOS. Pro všechny platformy nabízíme recenze, preview, videorecenze i pravidelné novinky. Na Games.cz najdete i pravidelné testy a novinky z oblasti hardwaru, podcasty, rozsáhlou databázi her a speciály k očekávaným hrám ze sérií jako Kingdom Come: Deliverance, Red Dead Redemption, Call of Duty, The Elder Scrolls, Assassin's Creed, Grand Theft Auto, Battlefield, nebo FIFA.