Báječná léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex
zdroj: Archiv

Báječná léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex

4. 3. 2020 18:30 | Téma | autor: Ondřej Švára |

Prospekty a propisky zdarma! Kdo by si jimi nenaplnil igelitku? Možná vám některé artefakty v hlubinách šuplíků dodnes připomínají zašlou slávu Invexu, veletrhu se světovým renomé, který v devadesátých letech vyhledávali zájemci o technologii i elektronickou zábavu. Projděme znovu branou brněnského výstaviště a zavzpomínejme na Invex jako na setkání milovníků her, které se, bohužel i bohudík, už nebude opakovat.

Peklo na Zemi

Je čtvrtek, brzy ráno. Stojíme na nádvoří před gymnáziem a do vlahého říjnového ticha burácí hrubým chodem školní Karosa C 734. Odjíždíme směrem k Brnu a těšíme se na Invex. Jednou za život ho musí navštívit každý, kdo od technologie žádá víc než jen počítání násobků a odmocnin. Venku je 12 stupňů Celsia a stejné číslo charakterizuje i průměrný věk cestujících.

Zájezd na Invex je pro nás, školní mládež, velký svátek. A to navzdory realitě, která nás o dvě hodiny později na samotném výstavišti překvapí. Stojíme v „herním“ pavilonu L, později proslulém jako Game Hall, a skoro nemůžeme dýchat ani se hnout z místa.

V davu o několika vrstvách pozorujeme návštěvníky před sebou, jak pozorují další návštěvníky a ti se dívají přes rameno postavám úplně vepředu, které ne a ne odejít od počítačů s ukázkami nejnovějších her. Nevraživé pohledy zmírňuje pořádková služba, která ignoranty od monitorů slušně, ale důrazně vypoklonkuje.

Toužíme si zahrát, ale nejspíš nezahrajeme, neboť bychom zmeškali vše ostatní. Třeba bitvu o krabicové originální hry, které házejí z pódia do davu herní redaktoři, naše idoly. Je to, jako když rockeři mrskají po fanoušcích propocené ručníky. Ty jen tolik nebolí, když přistanou na hlavě.

Píše se rok 1995 a na veletrhu se v ostatních pavilonech představuje druhá generace počítače Power Macintosh, notebooky Dell Latitude XP, server HP 9000 od Hewlett-Packard nebo české verze operačních systémů Microsoft Windows 95 a OS/2 WARP. A my si všímáme jenom toho, co souvisí s hrami.

Báječná herní léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex zdroj: Archiv

Pokrok všude na dohled

Ve druhé polovině devadesátých let zažívají počítačové hry bouřlivý technologický rozvoj a veletrh je skvělou příležitostí vidět ty, které právě dobývají svět anebo se na to chystají. Náš hlad po novinkách konejší bohatá účast zástupců významných herních distributorů, včetně domácích. Mimochodem, o rok později nám nad hlavami létají krabicové originálky Quakea.

Z pohledu hráče se nejvýraznějšími prezentacemi může Invex pochlubit v letech 1997 a 1998, tedy v období boomu 3D her, grafických akcelerátorů a stále výkonnějších procesorů. Všudypřítomné reklamy upozorňující na produkty Pentium a 3Dfx symbolizují technologii s takřka monopolním postavením na trhu.

Veselo je na pouti

Není tak úplně pravda, že jsme my, školou povinní, jezdili na Invex jenom kvůli hrám. Byli jsme tam také kvůli prospektům, propiskám, samolepkám a vůbec čemukoliv, co bylo možné ze stánků v ostatních pavilonech odnést zdarma. Kdo se odpoledne nevrátil do autobusu se dvěma napěchovanými taškami, jako by z něj ráno ani nevystoupil.

Za povinným úsměvem vystavovatelé samozřejmě skřípali zuby. Někteří se dokonce snažili vzájemně spolupracovat a odháněli nás mimo své plácky, ale víceméně neúspěšně. Do budoucna si přichystali malou lest a začali nabízet reklamní předměty pouze za vizitky. Tak jsme se jimi vyzbrojili.

Vedlejším efektem naší přítomnosti na Invexu bývaly tlačenice, neurvalost, zmatek a též fakt, že seriózním klientům brzy nebylo co nabídnout. „Blbou náladu“ jsme postupně roznášeli po celém veletrhu. Zkrátka a dobře, kdo přijel na Invex za byznysem nebo seriózním sběrem informací, musel to stihnout v pondělí a v úterý. V dalších dnech už sdílel výstaviště s puberťáky.

Hustá atmosféra, kterou mládež z Game Hall každoročně roznášela po výstavišti jako nemoc, neměla s technologickým veletrhem pochopitelně nic společného. Herní pavilon, to bylo špatně zorganizované šílenství, odporující i dobovým bezpečnostním normám. Některé ročníky výstavy, zvláště ty po roce 2000, si kvůli hráčům málem mohly kromě návštěvnosti vést i statistiku padlých.

Navzdory hektické atmosféře byl ale Invex na přelomu tisíciletí ještě stále symbolem českého veletržnictví, jehož hvězda zářila i za hranicemi republiky a veletrh si držel pověst druhé největší akce svého druhu na kontinentě po německém Cebitu.

Báječná herní léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex zdroj: Archiv

Vzácná návštěva

Vysokou prestiž si Invex vybudoval v hloubi devadesátých let, kdy do Brna lákal mnohé prominentní hosty, mimo jiných Michaela Della a Billa Gatese, kteří navštívili veletržní palác v říjnu 1994. Tehdejší ročník navštívilo celkem 130 tisíc lidí. Při dalších ročnících prošlo výstavištěm v průměru ještě o deset tisíc návštěvníků více.

Návštěva Billa Gatese, kterého už v roce 1994 znal skoro každý, dokonce i moji rodiče, jinak technologií nepolíbení, znamenala nejen pro Brno prvořadou událost. Česko se stalo vůbec první zemí bývalého východního bloku, kterou slavný spoluzakladatel Microsoftu a pohádkový boháč (to na něm fascinovalo obyčejné lidi) navštívil.

Do Česka Gates přiletěl zejména kvůli výraznému nárůstu prodeje produktů Microsoftu na místním trhu. 17. října 1994 se ubytoval v pražském hotelu Diplomat, odkud druhý den odcestoval do Brna. Během krátké pražské návštěvy se setkal s prezidentem Václavem Havlem, některými ministry a podnikateli. Na tiskové konferenci promluvil ke 128 novinářům nejen z České republiky, ale i ze Slovenska, Maďarska, Polska, Ruska a Německa. Hovořil na téma digitálního věku, přičemž vycházel z vlastní rozpracované publikace s názvem Informační dálnice, která vyšla o rok později.

Později technologický vizionář navštívil Českou republiku ještě několikrát. Ovšem právě jeho první návštěva ukázala atraktivitu a vliv českého veletrhu, kterou v následujících letech stvrdily statisíce obyčejných návštěvníků a koneckonců i oněch dětí ze školních zájezdů.

Báječná herní léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex zdroj: Archiv

Jak ministerstvo rozdrtilo piráty

Invex při své pestré historii nebyl skoupý ani na nejrůznější perličky a obskurní prezentace. Nejen očitým svědkům utkvělo v paměti například hromadné ničení pirátských disků v rámci ročníku 2002.

Akce zaštítěná Ministerstvem vnitra měla upozornit na problematiku softwarového pirátství a svérázným způsobem zviditelnila poučení, že krást se nemá. Válce tehdy demonstrativně zničily asi dvacet tisíc kusů zabavených multimediálních nosičů v celkové hodnotě šesti milionů korun. Nad celou akcí bděli strážci zákona, aby se někteří ze stovky přihlížejících nepostarali o „likvidaci“ audia, softwaru a porna na vlastní pěst.

V roce 2002 si milovníci her užili jeden z nejnabitějších Invexů v historii. U Game Hall vzniklo umělé kluziště k propagaci NHL 2003, opodál v pavilonu K bojovali hráči o kvalifikaci na herní olympiádu World Cyber Games, opodál pro změnu zápasili rytíři v plné zbroji na motivy Warcraftu III a na počítačích řádila česká Mafie.

Bylo to pěkné navázání na předchozí léta, zejména na rok 1999, kdy expozici vévodil tank k propagaci Operace Flashpoint od Bohemia Interactive. V roce 2000 zase vítala návštěvníky obrovská nafukovací maketa Pikachu, pro změnu na podporu her od Nintenda. S trochou štěstí si lidé tehdy mohli vyzkoušet herní ukázky z Baldur‘s Gate 2, NHL 2001 či Carmageddon TDR 2000.

Báječná herní léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex zdroj: Archiv

Zavíráme zlatou bránu

V prvních letech nového tisíciletí se atmosféra Invexu změnila. Mládež se místy uchylovala dokonce k vandalismu a agresi. Vždyť i zmíněným ročníkem 2002 otřásla ostuda, když návštěvníci herního pavilonu kradli a demolovali některá zařízení. Na část dne musela být Game Hall dokonce uzavřena.

V následujících letech se Invex naopak uklidnil, protože se ocitl za zenitem, a to nejen z herního hlediska. Úroveň veletrhu postupně klesala úměrně úbytku vystavovatelů. Ztratily o něj zájem nejen tuzemské společnosti, ale zejména globální značky.

Zastavěná plocha veletrhu se v novém tisíciletí rok od roku zmenšovala. Jednotlivé firmy se už ani nesnažily nalákat ke svým produktům co nejvíce lidí, pouze si vypěstovaly „kulturu randálu“, tudíž Invex definitivně selhal jako místo k serióznímu potkávání lidi z oboru. Těm nezbývalo než se pozdravit a domluvit si schůzku jinde a v klidu. Třeba v Praze...

Báječná herní léta 2: Zlaté časy veletrhu Invex zdroj: Archiv

Smrsknuto a odsouzeno k zániku

Zatímco v roce 1998 vystavovalo na Invexu přes 1 100 společností, o deset let později byla účast čtvrtinová. Výstavní plocha se smrskla na polovinu a počet návštěvníků klesl pod 60 tisíc. Paradoxně významněji než samotná přehlídka technologií působil doprovodný program s kulturou a soutěžemi. Převážil názor, že koncepce Invexu se vyčerpala.

Nastupující digitalizace proměnila způsob, jak mohou firmy oslovovat trh. Dnes už s novinkami nemusejí čekat na veletrhy a raději se prezentují v průběhu celého roku, přičemž o jejich produktech se lidé nejsnadněji dozvědí na internetu. S radikální proměnou reklamy souvisí pád Invexu, který přišel o možnost zůstat aktuální a stal se obětí pokroku, který symbolizoval.

Poslední ročník veletrhu se uskutečnil v roce 2008. Sešlo se na něm více novinářů než běžných návštěvníků a po osmnácti letech existence nebyl důvod pokračovat. V roce 2009 a 2010 ho nahradila skromnější konference nazvaná Invex forum, ale i ta posléze vypadla z pořadatelského kalendáře.

Dnes branami brněnského výstaviště projde každý rok přes milion návštěvníků, žádný ale nemíří za novinkami z informačních technologií. Veletržnictví je v současnosti silné v jiných oborech. Daří se strojařině, naopak výpočetní technika dobré období nemá, což nejlépe dokládá právě konec kdysi prestižní přehlídky novinek ze světa elektroniky.

Na Invexu se lidé běžně potkávali také s novináři, a to nejen s těmi, kteří o veletrhu referovali do mainstreamových médií. Veřejnosti se také prezentovaly redakce technicky a herně zaměřených magazínů, které koncem devadesátých let prožívaly své nejsilnější období s měsíčním tištěným nákladem v řádu mnoha desítek tisíc kusů. O novinářích, časopisech a jejich zlaté éře pohovoří příští článek.

Nejnovější články