Plán vývoje na oficiálních stránkách projektu jménem Shallow Space: Insurgency se posunul k bodu dva – start crowdfundingové kampaně na serveru Indiegogo. Hru již stačili autoři představit v rámci služby Greenlight na Steamu, kde zabodovala a úspěšně prošla. A pokud nyní komunita hru podpoří nejen morálně, ale také finančně, tak bychom se během letoška mohli dočkat zajímavé 3D real-time strategie zasazené do otevřeného vesmíru. Podívat se na hru v pohybu můžete v přiloženém traileru.

Autoři slibně a snad i inovativně vyhlížejícího MMORPG Crowfall (viz náš článek o kickstarterové kampani) s natěšenou komunitou sdílejí zákulisní video pojednávající o jednom ze zásadních prvků hry, která by měla když už ne zcela změnit, pak alespoň jiným směrem rozvinout celý MMO žánr. Na videu hovoří J. Todd Coleman, zakladatel studia ArtCraft a šéf vývoje Crowfallu a designér v jedné osobě Tully Ackland. Na paškál si berou především dobývání protivníkových osad a dynamiku samotného PvP.

Honba za moderním následovníkem Dungeon Keepera pořád nekončí. Pokusů o moderní pojetí klasiky vyšlo už několik, ale žádný z nich nedosáhl takového úspěchu a obliby u hráčů jako původní dvě hry. A se svou troškou do temného mlýna chtějí s titulem War for the Overworld přispět i vývojáři ze studia Subterranean Games.

Strategie This War of Mine na sebe nejvíce upoutala syrovým pohledem na válku z pohledu civilisty v poničeném městě. Podruhé na sebe upoutala DLC War Child Charity (viz článek), jehož výtěžek směřuje na pomoc dětem uprchlíků v krizových oblastech. Společnost War Child, s níž studio 11bit na DLC spolupracovalo působí v Iráku a Jordánsku a nyní se podělila o informace, jak moc celá akce pomohla a kdo se na ní nejvíc podílel.

Zkontrolujte si emailové schránky. Blizzard totiž oznámil, že právě spouští betaverzi StarCraft II: Legacy of the Void. Ta je uzavřená a v těchto chvílích mezi vyvolené putují první pozvánky. Vybraní hráči se budou moci přednostně podívat nejen na již předem představené jednotky, ale i na něco navíc, například na novou jednotku Protossů, při této příležitosti příhodně pojmenovanou The Adept.

To bylo ještě tenkrát za komára, kdy s prvním SimCity pronikl do herního světa nový žánr (simulátor plánování, stavění a řízení města) a půlce světa málem pukla hlava z poznání, že hry umí spojit edukaci a zábavu. Až do roku 2003, kdy vyšlo SimCity 4, bylo možno mluvit o monopolu značky. Jenže pak přišla doba temna PC hraní a další SimCity se dostavilo zpět na místo činu až o deset let později - sociální, online, sešněrované v zájmu "specializace měst", po krk utopené v Originu, juchající, blikající a chválící hráče za každé kliknutí jako správný skinner box. Přitom Maxisu stačilo udělat to, co zvládli tvůrci Cities: Skylines - postavit hru na základech, na nichž žánr prosperoval dobrých 15 let. A je to opravdu otázka filozofie herní, nikoliv technické. Cities má totiž funkčně blíž k novému SimCity, zatímco nabízí podobný zážitek z hraní, jako dodnes milované tituly v maxisovské sérii.