Alespoň tedy podle Tore Blystada, šéfa týmu, který na Hitman: Absolution pracuje.

Možná, že se přižene s chodítkem, možná už na kolečkovém křesle, možná z něj bude kyborg, kde jediné organické bude mozek, ale je to podle Hidea Kojimy jasné, Solid Snake se vrátí.

Ona ta věta v nadpisu není objevná, že? Teoreticky by se to dalo napsat i o stovce dalších her...

Nejvýraznější moment z prezentace Watch Dogs od Ubisoftu pro mě byl jednoznačný: Aiden Pearce se uprostřed přestřelky na křižovatce schová za nabourané auto, otevře dveře a vytáhne vyděšeného spolujezdce do bezpečí. Řidič je už mrtvý, ale pasažér umírat nemusí – je jen na Pearcovi, zda ho zachrání. Je to malý detail, ale jakou výpovědní sílu o Watch Dogs má! Tou prostou a jednoduchou záchranou člověka dobře ilustruje, jaký druh zážitku Ubisoft připravuje: ve Watch Dogs dostaneme mnohem víc možností jednání, než je obvyklé.

Nejdříve omrkněte obrázky, pak se podívejte po rozkliku v článku na video a zkuste odhadnout...

Tradiční heslo venkovských babek „vyčůrat, pomodlit a spát“ pro mě dostává na letošní E3 nový význam s důrazem na to pomodlení, protože s ním odchází usmíření, odpuštění a hlavně pokání. Zač? Za to, že odolat pokušení hodnotit pár her jen podle trailerů jsem nedokázal a zásoboval twittery a podcasty hodnotícími soudy, které si teď obřadně strkám za klobouk. Ale zatímco u Tomb Raidera jsem navzdory změně pohledu na hru zůstal u toho, že už to není Tomb, u Splinter Cell: Blacklist jsem sám sebe musel přešaltovat úplně.