Stačilo na Twitteru zmínit, že Titanfall bude podporovat multiplayer "jenom" pro 12 hráčů (6v6) a hned byl oheň na střeše. Hráčům se to zdálo málo a tak se zase celý internet chvíli stavěl na hlavu. Vývojáři z Respawn Entertainment už se snažili své rozhodnutí vysvětlit a nyní přispěchal se svou troškou do mlýna ještě hlavní designér hry Justin Hendry. Jeho argumenty snad přesvědčí i ty největší pochybovače. Nejde totiž jen o velikost map a fakt, že každý hráč může svého Titána přepnout do režimu, kdy ho řídí umělá inteligence, čímž se může počet postav zdvojnásobit.

Od chystaného multiplayerového titulu Titanfall si nemálo lidí slibuje svěží vítr do online FPS vod. Respawn má na takovou práci správný rodokmen a také předložil několik dobrých nápadů, ať už jde o samotný princip titánů a nebo svobodnější pohyb po úrovních.

Hry vycházejí, servery se uzavírají. Je to pravidlo, které už je v herním byznysu nějaký ten pátek. Nicméně je vždy třeba dobře zvolit moment, kdy hru odstřihnete od její multiplayerové složky. Někdy nemá smysl servery držet kvůli desítce nadšenců naživu, jindy je i u staré hry komunita velká a slušnost velí stále do serverů investovat.

Titul císaře k The Elder Scrolls neodmyslitelně patří, ať už má k němu vaše postava jakýkoliv vztah. V chystaném MMORPG The Elder Scrolls Online se jím budete moci stát v konkurenci tisíců jiných hráčů. Cesta k titulu ale nebude snadná a když už si jej vydobudete, nebude to navěky.

World of Warcraft pro mě byla první MMORPG hra, kterou jsem kdy vyzkoušel. Asheron's Call, Everquest a podobné kousky šly vždycky mimo mě. Zlákal mě až Warcraft. Vzpomínky na první krůčky po Azerothu, první střet s nepřátelským hráčem, první raidy, objevování nových lokací a hromadu dalších zážitků mi už žádná další hra z paměti nevymaže. Bylo to úžasné. Jenže já nikdy nehrál World of Warcraft jako ten hardcore hráč, co chodí jen na velké raidy, a hra se mi po čase omrzela.

Každá hra je svým způsobem muzeum s mnoha sekcemi. V jedné najdete artefakty zbylé po graficích, v jiné můžete své krky natahovat nad exponáty ve vitrínách s prací kodérů a hned o místnost dále vás čeká interaktivní prezentace zvukařů. Člověk musí ale ke hře přistupovat specifickým způsobem, aby ji vnímal jako souhrnné dílo plné artefaktů něčí činnosti. Nesmí vnímat herní mechaniky, musí nechat zábavu za dveřmi a soustředit se na detaily. Musí se jen procházet a kroutit hlavou vlevo, vpravo a představovat si popisky: „Tuhle zbraň navrhoval John Doe. Povšimněte si nepatrného detailu na pažbě. Maličkatý křížek s letopočtem značí, že při výrobě tohoto modelu Johnovi zemřel otec.“