Čím jste známější, tím víc schytáte pohlazení, ale i pohlavků. Herci, politici a jiní by mohli vyprávět. Třeba Sean Murray a jeho kolegové a kolegyně ze studia Hello Games, kteří si od hráčů vyslechli své za No Man’s Sky. A podle údajů od SuperData je jasné, proč byla odezva na kvality či nekvality NMS tak početná a hlasitá – protože je hra komerčně úspěšná. Prodej digitálních kopií No Man’s Sky vygeneroval za srpen příjmy ve výši 78 milionů dolarů, což hru v srpnovém žebříčku příjmů z prodeje digitálních verzí her řadí na druhé místo na konzolích a na šesté místo na PC. Hra od Hello Games se tak, navzdory všem svým problémům, výrazně podílela na tom, že digitální trh pro PC, mobily a konzole vykázal za srpen příjmy ve výši 6,1 miliardy dolarů, což je meziročně nárůst o krásných, dvouciferných 11 %.

Herním firmám není žádný svátek dostatečně svatý a snaží se z něj komerčně i jinak vymáčknout maximum. A Halloween je v tomto ohledu se svým tradičním strašidelným charakterem hodně snadná oběť, na které si letos velmi ráda smlsne norská společnost Funcom. Zatímco loni vydali tvůrci Age of Conan, The Secret World nebo Anarchy Online na Halloween (ne moc dobrou) psychologickou first-person adventuru The Park, na letošek se hráče rozhodli oblažit multiplayerovou „strašící“ akcí Hide and Shriek, ve které se mají dva hráči s pomocí kouzel a jiných legrácek vzájemně strašit.

Kdybych měl jmenovat jednu hru, o které jsem před Gamescomem nic nevěděl, a nakonec mě ohromila, vystřelím od boku název Hellion. Podle základních informací hra nepůsobí zvlášť zajímavě a leckoho může odradit už žánr. Hellion se prezentuje jako vesmírný sci-fi survival, i když si myslím, že správné označení by mělo znít „totální vesmírný simulátor.“ 

Voodoo je nezávislý projekt a o další z řady zástupců survival her, tentokrát však ve stále netradičním prostředí Afriky, byť poněkud mytologickém. Jako hráči se tak ocitnete ve světě, kde ještě není rozhodnuto o tom, co patří na zem a co nakonec přijde do nebes. Kromě předchůdců moderní civilizace tak krajinu brázdí ještě řada nevraživých božských bytostí a na to konto se tvůrci hrdě hlásí k inspiraci Shadow of the Colossus.

Na rozdíl od prvního dílu bude mít Titanfall 2 kampaň, která by mohla trochu víc rozšířit vaše povědomí o universu hry. Bez nějakého rámce se totiž příběhová série dělat nedá a forma, kterou Respawn zvolili u prvního dílu, tedy rádiem vysílané dialogy během frenetických přestřelek, prostě nestačí. Nový trailer na dvojku toto napravuje a skoro bych řekl, že pro chápání role Titánů a především Pilotů v rámci ústředního konfliktu dělá víc, než „kampaň“ jedničky.

Už tomu bude skoro rok, co do Destiny přibyla větší porce obsahu v podobě datadisku The Taken King, který leccos opravil, mnohé změnil a udělal z Destiny fajn hru, která má své mouchy, ale konečně naplňuje původní vizi svých autorů. Ještě dnes si pamatuji, jak jsem tehdy ve světle skvělého datadisku hře i přes očividné nedostatky prorokoval zářnou budoucnost. Jenže, co se nestalo, Bungie na úspěšný datadisk nenavázali a hráčům naordinovali roční obsahový půst, kdy občas smetli ze stolu jen pár drobků ve formě SRL a dalších menších aktivit, ale jinak nechali Destiny na pospas osudu. Nijak zvlášť hru nerozvíjeli a jen čekali. Nyní tak opět přicházejí s prosíkem a doufají, že je hráči zase vezmou na milost. Rise of Iron ovšem není Taken King a obsah DLC je maximálně obstojný, jako ostatně celá Destiny se všemi změnami, kterými od vydání prošla. DLC však hru jako celek nikam neposouvá, to je třeba říci hned na úvod.