Destiny s sebou, jako jedna z nejočekávanějších her uplynulého roku, přinesla kromě rozporuplných reakcí i kuriózní herní situaci – hráče postávající u jeskyně, střílející po stále se obnovujících nepřátelích v touze lehce a bezpečně získat legendární vybavení. Takzvaná „Loot Cave“ se rychle stala objektem diskusí, brzy si jí všimli i vývojáři z Bungie, kteří ji v následujícím patchi opravili tím, že prodloužili pauzu mezi vlnami nepřátel. Hráči však vzápětí objevili jinou podobnou „jeskyni“. Šlo o podvádění, nebo o legitimní boj proti špatně nastavenému hernímu systému?

Platí to prakticky kdekoliv na světě. Když se potkají dva malí kluci a někde v jejich okolí je k mání pár kusů klacku, větve nebo tyče, dříve nebo později padne zásadní výzva: „Pojď, jdem se mečovat!“ Souboje s meči patří k lidstvu od pradávna (první meče vznikaly už v dobách zhruba 3000 let př. n. l.) a obliba vzájemného dávání si přes hubu pomocí naostřených kusů kovu nás neopustila dodnes. A skutečnost, že většina z nás nikdy skutečný meč v ruce nedržela, si vynahrazujeme virtuálními půtkami v našich oblíbených hrách.

Na začátku 211. Fight Clubu jsme slavili. V pátek totiž vyšel nový LEVEL 249. A neslavili jsme tentokrát jen to, že jsme přežili další uzávěrku, ale hlavně fakt, že LEVEL tímto číslem oslaví neuvěřitelné 20. výročí svého vydávání. Při té příležitosti jsme vám nejenom představili obsah nového čísla, ale i všech dvacet sběratelských obálek, se kterými 249. LEVEL vychází. Ale nebojte, hned jak jsme se pochlubili, přesunuli jsme se rychle na tradiční agendu Fight Clubu - tedy na zajímavá témata, která přinesl do herního světa uplynulý týden.

Skoro na den přesně před dvaceti lety vyšlo první číslo Levelu. Časopis si od té doby prošel celou řadou změn, zaznamenal velké úspěchy, ale také pády, přičemž z toho posledního se začátkem roku 2013 málem nevzpamatoval. Nakonec to ale všechno přežil a tím nejlepším důkazem je číslo 249, kterým 20. narozeniny Levelu slavíme. Na stánky a do elektronických distribucí se dostává právě v těchto dnech a symbolizuje jej hlavně dvacet sběratelských obálek - každá za jeden rok, co LEVEL vychází. Co ale v novém Levelu najdete dál?

Když se v dubnu 2013 konala na pražské ČVUT vzpomínková akce „30 let osobních počítačů v Československu“, jedním z přednášejících byl inženýr Roman Kišš, konstruktér stroje, který dnes známe jako PMD 85. Hned jak dozněl potlesk, nahrnula se dopředu skupinka kyberhipsterů s péemdéčky v podpaží a prosili mistra, aby jim je podepsal. PMD je totiž dodnes legenda. Jednak díky tomu, že se jednalo o jeden z mála „úspěchů“ socialistického počítačového průmyslu, a také díky řadě her, které pro ně v osmdesátých letech vznikly, a frčely v počítačových učebnách škol i pionýrských domů.

„Musíme se ptát, co je tenhle obor, a je to vlastně vůbec nějaký obor?“ říká hned na úvod své přednášky Espen Aarseth, jeden z nejvýznamnějších zahraničních teoretických výzkumníků her. Nejsme však v jeho rodném Norsku, nýbrž na půdě Masarykovy univerzity v Brně. Aarseth zde vystupuje na prvním ročníku CEEGS, středo a východoevropské konference o teoretických i praktických herních vysokoškolských oborech. CEEGS, který může být milníkem nejen v tuzemském postavení her ve školství, zde pořádá místní idealistické sdružení MU Game Studies (MUGS), které si dalo za cíl zakořenit herní obory na českých vysokých školách.