Nebudu zapírat, že je pro mě dlouhodobě jen těžko pochopitelné, jak mohou nové a nové variace na LEGO cosi cosi pořád na hráče fungovat, ale prostě tomu tak je. Tím neříkám, že samotné hry jsou kus od kusu horší. Spíše naopak, pořád si drží vysokou kvalitu – objektivně vzato. Jen mi přijde zvláštní, že už se jich hráči nepřejedli. Možná je to dáno dobrou volbou předloh, které tvůrci z TT Games s humorem Legu vlastním překlápí do kostičkované podoby. Letos na podzim bude takto přechroupán a vyplivnut na trh Pán prstenů, který v LEGO podobě vypadá, a překvapuje mě, že to musím říci, nádherně – však se podívejte sami na záběry ze hry v druhém vývojářském deníčku.

Vyznavači Chodící smrti mají na krku v pořadí již čtvrtou epizodu videoherní adaptace od lidí z TellTale, která se od předchozích třech liší tím, že její scénář má na svědomí Gary Whitta, kdysi šéfredaktor PC Gameru, dnes hlavně scénárista (The Book of Eli). Jak vám asi dojde z traileru, Leeho parta se po řadě hororových zážitků a nemalém počtu náročných a bolestivých rozhodnutí přesouvá vlakem do Savannah s nadějí, že zde bude trošku klidněji, aby mohli nasednout na loď a odplout do bezpečí. Opak je však pravdou a všechny čeká ještě větší palba hrůzy a problémů se zombíky, než kdykoli předtím. A nejenom se zombíky...

Jednou z událostí Americké revoluce, které budou vyprávěny (a vzhledem k historii...

O vývojářích ze Starbreeze, z nichž naposledy vypadla ucházející střílečka Syndicate, se vědělo, že pracují na hře s kódovým označením P-13, která by neměla být střílečkou. Což je žánr, který pro své tituly volí Starbreeze nejčastěji. Rojily se různé teorie o tom, co že to P-13 vlastně je, ale většina z nich byla zcela lichá, jak dnes dokázala tisková zpráva oznamující akční adventuru Brothers: A Tale of Two Sons.

Londýnský Tower na břehu Temže zažil za necelých tisíc let své existence události, při kterých se vraždilo, kradlo a intrikovalo ve velkém. Kdyby kameny, shlížející na britské korunovační klenoty, mohly vyprávět, mluvily by jak o násilí, tak o krásné britské absurditě. Slyšeli byste třeba příběh o tom, jak Richard I. Lví srdce dotáhl z křížové výpravy krokodýla a na laně ho venčil v řece, dokud plaz neutekl. Anebo o partě šimpanzů, kteří dostali nábytkem vybavený pokoj. Nebo o slonovi, lvovi, pštrosovi krmeném železem... Ze zvířat přežívají dnes pouze legendární havrani a ti, když náhodou z přežraných těl dostali minulé pondělí nějaký zvuk, zakrákali: „Už vícreed ne!“

S demoverzemi je to na PC prostě špatné, takže člověk má chuť oslavovat každý nový kousek kaviárem a šampaňským. Kdybych však tento zvyk chtěl dnes opravdu praktikovat, tak s největší pravděpodobností skončím s opicí pod stolem, protože se objevily demoverze hned tři. Jedno žádané, druhé spíše pro pobavení a třetí jen pro die hard fanoušky adventur.