Recenze

Trackmania Nations - recenze

Unikátní projekt vytvořený pro světový turnaj v elektronických sportech, jež si stačí zdarma stáhnout a můžete v chytlavých online závodech trhat jeden rekord za druhým při reprezentování České republiky.

Gran Turismo 4 (PS2) - recenze

Po šesti letech vývoje přišlo na svět Gran Turismo a po pár rocích ho následovali dva nástupci. Nyní se opět exkluzivně pro konzoli od Sony objevuje plnocenné pokračování bezkonkurenčního závodního simulátoru.

Ford Racing 2 CZ - recenze

Konečně tu máme zapomenutou recenzi arkádových závodů, které potěší nejen příznivce automobilky Ford, ale i fanoušky NFS díky trochu podobnému konceptu celé hry - obzvlášť při ceně jen pár stovek za českou verzi.

DOOM III - recenze #1

DOOM III patřil mezi nejočekávanější hry všech dob a když konečně vyšel, vyvolal opravdové šílenství. Pojďte se proto podívat, jestli dokáže vedle špičkové grafiky a hororové atmosféry nabídnout i zábavnou hratelnost.

Civilization III - recenze

O pokračování některých her se dá říct jen tolik, že raději vůbec neměly vzniknout. O dalších se říká, že se předchozímu dílu vyrovnají. A potom je tu třetí díl Civilizace - legendární strategie od Sida Meiera.

Black & White - recenze

Na světě je další hra na boha od legendárního P.Molyneuxe Black & White, která bývá pasována na kandidáta na nejlepší hru roku.

Fallout Tactics - recenze

Tato hra není přímým pokračováním úspěšné RPG ságy Fallout, ale vzala si z ní pouze to nejlepší a navíc přidala taktické prvky ala UFO.

Final Fantasy VII: Crisis Core - recenze

Sedmý díl patří dlouhodobě k těm nejoceňovanějším a po deseti letech na něj konečně navazuje přímé RPG pokračování. Jak dalece se podařilo tuto velkolepou ságu přenést na kapesní přístroj?

Fantasy Wars - recenze

Že dnes existují jen hry se super grafikou, ale mizerným herním systémem? Že už jde jen o akci a na provětrání mozkových závitů není prostor? Výjimky se najdou – třeba strategie hlásící se k odkazu old-skool tahovek.

Zeno Clash II - recenze

Vezměte obraz Salvatora Dalího, plastiky Jana Švankmajera a Doylův Ztracený svět a nechte Mika Tysona, aby do nich mlátil tak dlouho, dokud nevytvoří jednolitou hmotu. Pak zavolejte chlapce z chilského studia ACE Team, ať z ní upečou hru – dostanete Zeno Clash, výlet do báječně nesmyslné krajiny osídlené fantastickými bytostmi, které spolu nejraději komunikují pěstními souboji.

Life is Strange - recenze první epizody

Mé první kroky v Life is Strange by se daly označit za rozpačité – ujímám se role mladé, z našeho pohledu čerstvě plnoleté dívenky Max, studentky fotografie na prestižní střední škole v jejím rodném městě, Arcadia Bay. Max se do města přestěhovala po pěti letech života v Seattlu, kde žila v odloučení od dětské kamarádky Chloe. Palčivé otázky, zda se kamarádka změnila a jejich dříve tolik blízké přátelství může vůbec fungovat, nezůstanou nezodpovězeny dlouho.

DOOM 3: BFG Edition - recenze

Většinu herních návratů nemá smysl hodnotit. Na to jsou remaky a remasterované edice až příliš pochybným byznysem. Pokud je vůbec o čem psát, většinou se staré klasice ukřivdí už v samotném studiu, které v honbě za rychlými penězi stráví více času střiháním reklamních trailerů, než skutečným oživováním mrtvého. A novinář pak musí za slabou přidanou hodnotu hru pokárat, přestože ji třeba dříve miloval Pokud se takové Crazy Taxi od Segy vrací na současné konzole a je to zároveň jeho největší i jediný trumf, je před takovou iniciativou lepší odpojit gamepad.

Loop Hero – recenze nečekaného hitu

Hades, Dark Souls a Carcassone v jednom

Shenmue I & II – recenze

Téměř před dvěma dekádami se objevila hra, která následující vývoj herního průmyslu ovlivnila možná víc, než by si mnozí mysleli. Netradiční, v mnoha ohledech revoluční, poutavá, výpravná, ale i frustrující a pro mnohé nepochopitelná – taková byla japonská Shenmue. Nyní se vrací na naše obrazovky v prakticky nezměněné podobě společně s druhým dílem, aby si oba skvosty mohli užít i dnešní hráči. Otázkou ovšem zůstává, zda je dokážou náležitě ocenit.

Rainbow Six Siege - recenze

Terorismus je dnes mnohem aktuálnější téma než bychom si všichni přáli. Jak asi vypadá boj proti němu z perspektivy zásahových jednotek, zjistíme po dlouhých sedmi letech v dalším díle série Rainbow Six. Ovšem pozor, ze staré ságy zůstalo pouze jméno. Hra s podtitulem Siege zahodila skoro všechno tradiční ve prospěch čistého multiplayeru a vysoce akčního nasazení. Siege je opravdu jiná. Naštěstí ale právě proto stojí za hřích. 

Halo Reach - recenze

Série Halo v dosud známé podobě končí. Reach si kladl za cíl být největším a nejlepším titulem v univerzu vůbec, ale není na něm už znát vyčpělost značky? Má vůbec cenu se o pátou Halo hru vůbec zajímat? Halo: Reach se ale povedl. Minulý týden jste to již mohli slyšet i vidět ve video-recenzi Davida Sarkisjana, teď dodatečně přihazujeme zhodnocení i ve formě textové. Jen těžko vám mohlo uniknout, že “Reach“ – jak se hra zpravidla oslovuje – je posledním Halo titulem od jeho původních tvůrců z Bungie Studios, kteří skoro před dekádou právě touto značkou definovali moderní FPS žánr na konzolích. Zároveň skoro určitě víte, že se jedná o prequel k originální Halo trilogii, a že je zasazen těsně před událostmi Halo: Combat Evolved. Vypráví o pádu planety Reach, posledního nárazníku Země – jenomže půjde-li ke dnu Reach, mimozemské rase Covenantů už nebude nic bránit v přenesení její genocidy přímo na modrou planetu. Co do příběhu jde o Halo hru nejtemnější a nejtragičtější, jejíž strastiplný konec je již koneckonců předem dán.

Brothers in Arms Hell Highway - exkluzivní recenze

Největší výsadková operace v dějinách a poslední velké vítězství Němců na západní frontě. Do operace Market Garden vás volají „Bratři ve zbrani“. Nenechte je čekat!

Warlords Battlecry III - recenze

Mezi milníky dějin počítačové zábavy bezpochyby patří sága fantasy tahovek Warlords, kterou poté vystřídaly mladší sestřičky z rodu real-time strategií. Je třetí díl Battlecry něčím víc než jen laciným klonem Warcraftu III?

Blueberry Garden - recenze

Ujetá indie plošinovka v borůvkové zahradě se simulací ekosystému a poletováním papoucha, který musí postavit věž, aniž by se utopil.

LEGO Star Wars II - recenze

Zasazení do prostředí staré řady Hvězdných válek (Epizod IV-VI), větší využití vozidel a vytvoření vlastních postaviček ze stavebnice LEGO - to jsou hlavní novinky druhého dílu úspěšné akční adventury nejen pro děti.

Atlantis Evolution CZ - recenze

Atlantis Evolution je další pokračování adventurní série, ale tentokrát přenese mladého dobrodruha a fotografa do srdce ztraceného města Atlantidy. Od předchůdců se prakticky v ničem neliší - je to k prospěchu věci nebo ne?

Morrowind: Tribunal - recenze

Vraťte se do světa Morrowind s novým datadiskem v dobrodružství, které se potýká s problémem božského Tribunalu. Povedlo se Bethesdě rozvést bohatý příběh v tomto offline MMORPG ještě dál?

Hooligans: Storm over Europe - recenze

Kam až sahají hranice tvůrců počítačových her? Má smysl vytvořit hru jako jsou Hooligans, která věrně simuluje pouze násilí fotbalových výtržníků? Čtěte recenzi této originální real-time strategie.

Gothic III - exkluzivní recenze

Některé zákonitosti světa se jen tak nezmění. Den se střídá s nocí, Tiscali mívá první recenze a Němci vydávají nedodělané hry. Přesto by bylo hříchem se do království Myrtana nevypravit a přijít tak o báječné dobrodružství.

Splinter Cell Conviction multiplayerová rec.

Kooperace dvou spřátelených agentů na rozdělené obrazovce v příběhovém předvoji je vítaným osvěžením, když vydrží skoro jako celý singleplayer.

Sir, You Are Being Hunted - recenze

Hollywoodská klišé nás učí, že z loveného se stává lovec, štvaná zvěř nakonec nahání pronásledovatele a pomsta je díky tomu vždycky sladká. Požehnaní budiž všichni, kdož se snaží tuto naivní představu, okleštěnou o beznaděj a bezmocnost, jakkoliv podrývat a zkoušejí nám zprostředkovat adrenalinový zážitek z toho, že jsme skutečně loveni a žádná změna rolí se nekoná. Pokoušejí se o to třeba tvůrci hry Sir, You Are Being Hunted, která láká nejen speciálním zážitkem, ale též unikátní stylizací a náhodným generováním obsahu při každém novém rozehrání. 

Proteus - recenze

Jedno je jisté: ostrov Proteus se o vás nezajímá. Je mu úplně jedno, kdo jste, co děláte a kam jdete. Existuje v rozporu: jen sám pro sebe a pro všechny zároveň. Stojí mezi dimenzemi, časem i prostorem. Nejste v něm důležití, ale máte se od něj co naučit o hrách a možná sami o sobě. Stejně jako inteligentní oceán v Lemově Solaris vás jeho existence začne provokovat, budete se ho ptát, zkoumat a uplatňovat na něj logiku a dekonstrukci.