| Autor: Martin Zavřel Publikováno: 1.ledna 2009 | 
zdroj:
Archiv
Verze hry: prodávaná/PSP/anglickáDoba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
Archiv
Politická situace začne být nepřehledná, lidé i celá města umírají. Zack musí odsunout své osobní zájmy – včetně lásky k půvabné květinářce Aeris – stranou. Před ním stojí nebezpečná mise do horského města jménem Niebelheim, kde právě probíhá nejvýznamnější fáze nebezpečných experimentů vědecké divize Shin-Ry. 
zdroj:
Archiv
• Rafinovaná hra na emoce Final Fantasy je – jako ostatně každé správné RPG – slavná svými perfektně promyšlenými světy, postavami a příběhy. Tento není výjimkou a dosahuje v těchto ohledech nejvyšších kvalit. Po dětinsky pojaté akční odnoži Final Fantasy VII: Dirge of Cerberus jsem měl obavy, že příběh Crisis Core bude pojatý stejně slabomyslně a že vše opět završí afektovaný dabing. Místo toho jsem se dočkal propracované zápletky s řadou hodně silných momentů i zvratů, které umocňují špičkové herecké výkony dabérů. Jistě, Zack je zpočátku poněkud hyperaktivní a veselý, ale jeho postava projde během příběhu tím nejzajímavějším a nejpropracovanějším vývojem. Ze zelenáče se bude postupně stávat zachmuřený veterán, který postupně pochopí, jak všichni jeho školitelé ty řeči o cti nebo zmaru mysleli. Podobně působivým vývojem projdou také další postavy, v čele s osudem poznamenaným Sephirotem. Svou roli zde sehrají přátelství, oddanost, loajalita, věrnost, láska… ale také zlost, zrada a vůbec všechny ingredience velkých dramat. Rozsáhlý příběh s mnoha nelineárními odbočkami vás dokáže rozesmát i rozplakat, případně zaujmout natolik, že nebudete schopni jít spát. Po téhle – pro RPG životně důležité – stránce tedy hra uspěla na celé čáře. 
zdroj:
Archiv
• Materie, kam se podíváte Final Fantasy VII přinesla jeden z nejzajímavějších a nejzábavnějších RPG prvků v historii žánru. Řeč je o magických kamenech jménem materie, které svému nositeli propůjčují všemožné schopnosti. Materie mohou být kouzelné (několik druhů ohnivých, ledových nebo elektrických kouzel), útočné (rozličné druhy chvatů, schopné například smést všechny v určitém dosahu nebo třeba jednou ranou protivníka znehybnit), léčivé (obnovení ztracené energie, vyhnání jedu z žil, aktivace magického štítu) a speciální (mohou například přivolávat mocné magické bytosti na pomoc nebo dodat nositeli nějaký speciální bonus od vyššího množství energie po odolnost proti specifickým druhům útoků). 
zdroj:
Archiv
Krása celého systému je v tom, že materie musíte nacházet v herním prostředí, bojovat o ně s nepřáteli, vyrábět je z různých ingrediencí, používáním jim zvedat úroveň a vylepšovat je, křížit je mezi sebou do nových druhů atd. Celá hratelnost se tedy okolo nich točí a jejich management patří k těm nejpřehlednějším avšak zároveň nejhlubším systémům v dějinách žánru. Vaše postava může mít zároveň nasazených jen několik materií (nést jich můžete nekonečno), takže musíte pečlivě vybírat. Jakmile začne souboj, není možné si nasazené materie vyměnit za jiné z vaší zásoby. • Divoké souboje a štěstena Ačkoliv původní tahový systém soubojů z Final Fantasy VII by se mohl zdát pro kapesní platformu ideální, tvůrci se rozhodli souboje zpracovat mnohem akčněji a v reálném čase. V praxi tak lze Crisis Core vzdáleně přirovnat k rubanicím typu God of War – ovládáte svoji postavičku z pohledu za jejími zády (kamerou lze pomocí shiftů otáčet, ačkoliv občas trochu zazlobí) a jakmile se zaplete do souboje, prostě přímo mačkáte tlačítko pro útok a svým mečem sekáte do protivníka. Přesnější je ovšem říct, že tlačítkem s křížkem potvrzujete jednu z nabídnutých akcí v rohu obrazovky – v tom základním případě „útok“. 
zdroj:
Archiv
Podle toho, jaké máte nasazené materie, si můžete vybrat také další akce – kouzla nebo speciální údery. Celý systém je rychlý a přehledný. Kromě provádění vybrané akce můžete ještě rychle uskočit stisknutím čtverečku nebo se krýt před útokem protivníka držením trojúhelníku. Speciální materie pak dodávají ještě další úhybné manévry. Velmi důležitý je ovšem také pohyb během soubojů (za pomoci analogové páčky) – zezadu zraníte každého protivníka mnohem více. Veškeré vaše snažení během soubojů přímo ovlivňuje v rohu obrazovky nepřetržitě rotující „výherní válec“, který ovšem nemáte možnost nijak přímo ovlivnit či stopnout. Pokud vám na něm ale padnou tři stejné symboly nebo čísla (sedmičky jsou nejlepší), dočkáte se během souboje výhodných zesilujících bonusů či speciálních útoků. 
zdroj:
Archiv
• Velké dílo po dávkách Hra je ohromně pestrá – neustále narážíte na nějaké ozvláštňující minihry, odlišné úkoly a překvapení. Jednou se budete plížit nepřátelským územím jako ve stealth akci, jindy budete hledat v rozsáhlém domě nápovědy pro komplexní rébus, příště vás zase čeká rytmická akce během významné rozcvičky na základně. Dalo by se psát o desítkách podobných osvěžení napříč celičkou hrou. To vše drží pohromadě diamantově pevná kostra silného příběhu a návykového sytému vývoje materií i vaší postavy. 
zdroj:
Archiv
Kromě toho je ovšem hra skvěle dávkovaná. Deset velkých kapitol příběhu je členěno na jednotlivé lokace, vybavené ukládacími pozicemi tak akorát po hraní v rozumných desetiminutových intervalech. Občas se samozřejmě stane, že vás příběh strhne do té míry, až u hry strávíte celou noc. Hrací doba hlavní příběhové linie má sice okolo dvaceti hodin, ale hra navíc obsahuje 300 postupně odemykaných „volitelných misí“, které vám na zakázku přidělují z velitelství. Ty můžete plnit kdykoliv podle svého uvážení a odměnou vám budou některé z nejvzácnějších a nejužitečnějších předmětů ve hře. Musím říct, že tohle je snad první RPG v mém životě, kde mě vedlejší mise bavily – díky dávkování dle mého uvážení a velmi lákavým odměnám. Někteří jim vytýkají repetitivnost, ale to jich očividně nezkusili dost na to, aby pochopili, že ty pozdější z nich vyžadují změny taktiky díky silným nepřátelům a bossům (někteří z nejdrsnějších jsou právě ve volitelných misích). 
zdroj:
Archiv
• Vážně zážitek Kombinace výše zmíněného je umocněna k dokonalosti za pomoci excelentní výpravy. Grafika je detailní, rychlá a hýří světelnými i speciálními efekty. To vše je čas od času prokládáno hi-res renderovanými filmovými animacemi na nejvyšší technické úrovni (díky technologii z celovečerního filmu Final Fantasy VII: Advent Children). Hudba zasahuje široké spektrum od moderní elektronické náladovky (lokace) přes divoký kytarový rock (souboje s bossy) až po monumentální opusy živého orchestru (zásadní příběhové momenty). 
zdroj:
Archiv
Celková atmosféra těžko mohla být lepší. Ve výsledku jsem se přistihl, že se poprvé za můj herní život prášilo na vypnutý Playstation 3 i Xbox 360, zatímco já jsem několik nocí po sobě ležel ve vedlejší místnosti v posteli a urputně drtil PSP. Tohle je prostě velká hra. Pokud nemáte vyloženou averzi proti japonským RPG a disponujete alespoň úplnými základy angličtiny, neměli byste si ji nechat ujít. Související články: Vše o sérii Final Fantasy |
| Martin Zavřel | |
| autorovi je 29 let, pracuje v 2K Czech, v minulosti sedm let vedl konzolovou sekci Doupěte; nejraději má akční, RPG a hororové hry (plus cokoliv s dobrým příběhem); neobejde se bez kvalitní filmové a herní hudby, relaxuje při tenisu, cestování, plavání a na srazech brněnských Otaku |
