Recenze
Throne of Darkness - recenze
7. 10. 2001
|
Redakce Games.cz
Nevydařených kopií Diabla jsme tu už měli nepočítaně, ale Throne of Darkness z prostředí japonských samurajů má šanci na úspěch.
Emperor: Rise of Mid. Kingdom - recenze
20. 9. 2002
|
Redakce Games.cz
Některé herní série jsou prakticky nekonečné, ale jen málo z nich si udržuje trvale vysokou kvalitu. A právě to je případ budovatelské strategie Emperor: Rise of the Middle Kingdom ze starověké Číny.
Arma 2: Private Military Company - recenze
7. 1. 2011
|
Dan Vávra
Bohemia Interactive nezahálí a zásobuje fanoušky relativně rozsáhlými stahovatelnými přídavky pro Arma II: Arrowhead (recenze). Jak už název napovídá, Private Military Company vás uvrhne do role příslušníka soukromé agentury kontraktorů, lidově řečeno nájemných žoldáků. Těch je v dnešním Afghánistánu a Iráku snad víc než regulérních vojáků a jejich služeb využívají i vlády. Nejinak je tomu i ve virtuálním Takistánu a je to rozhodně vynikající téma pro vojenský simulátor.
Sonic Colours - recenze
21. 12. 2010
|
Jan Vitík
Modrá renesance. Tak by se dal označit rok 2010 v podání Sonica. Ikonická postava videoherního světa patřila v poslední dekádě spíš na vzpomínkové párty retro maniaků a na výrazný zářez v moderní éře čekala marně. Jenže letos se mraky rozestoupily a modré ježaté slunce se opět ukázalo. Začalo to dvěma vcelku povedenými tituly Sonic & SEGA All-Stars Racing (recenze) a Sonic the Hedgehog 4 - Episode 1. A jako potvrzení vzestupného trendu přichází Sonic Colours na Wii, který boduje na všech úrovních.
Rabbids Land - recenze
21. 1. 2013
|
Jakub Kovář
Šílení králíci, kteří se poprvé představili s Raymanem, si postupně vybudovali značku sami pro sebe. A je nutno říct, že zcela zaslouženě – šílené, vtipné a hratelnostně zábavné sbírky miniher si na Wii získaly srdce mnoha hráčů a staly se esenciální složkou mnoha konzolových párty. Ostatně, poslední díl s podtitulem TV Party u mě doma pravidelně zabavoval jak děti, tak dospělé. O to víc jsem si říkal, že Rabbids Land pro Wii U je tutovka, a že pokud Nintendo Land lehce zamrzel menším počtem miniher, králíci vše hravě vynahradí. Jenže jsem se ošklivě pletl.
Fist Puncher - recenze
17. 2. 2014
|
Karel Drda
Pixelově obstarožní grafika, laciné situační vtípky a hrdina, který zápletku řeší raději dobře mířenou ranou, to jsou hlavní klady hry Fist Puncher. Stylovost a jednoduchost by šla s nadhledem označit za jakéhosi žánrového předchůdce Saints Row, kdyby ovšem v časové ose nešlo o novější titul.
Tokyo 42 - recenze
31. 5. 2017
|
Jan Slavík
Kdyby vám někdo nabídl pilulku nesmrtelnosti, nebylo by moc o čem přemýšlet, že? Horizonty se otevírají, přichází záplava nepřeberných možností, konec základního lidského strachu. Ve futuristické japonské metropoli je podobný medikament opravdu k mání, ale samozřejmě nic není, jaké se na první pohled zdá být. Nevšední a lehce kyberpunková akce Tokyo 42 (www.tokyo42.com) vám o tom povypráví.
Anarchy Online: Shadowlands - recenze
27. 2. 2004
|
Redakce Games.cz
Anarchy Online sice nepatří mezi nejžhavější novinky, ale to je u MMORPG spíš plusem, neboť již stihlo dozrát a navíc bylo na podzim obohaceno o atraktivní datadisk Shadowlands, jehož náplň vám zde také přiblížíme.
Age of Empires III: Definitive Edition – recenze
24. 10. 2020
|
Adam Homola
Je to dobré, ale zahrajte si radši dvojku
Zaklínač 3: Divoký hon - recenze
22. 5. 2015
|
Miloš Bohoněk
Games Convention, Lipsko, srpen 2006. Parta mladých Poláků stojí před svým stánkem s nápisem The Witcher, lámanou angličtinou nesměle oslovuje západní novináře a snažně je prosí, aby se šli podívat na jejich hru. Docela úsměvný pohled… A teď přetočte čas o devět let dopředu. Parta osmělených Poláků filtruje zájem západních novinářů přes vytížené PR oddělení a spokojeně pozoruje, jak celý RPG pozitivní internet nebrebentí o ničem jiném než o jejich nové hře. Příběh CD Projekt Red je "success story" jak vystřižená z učebnice, protože Zaklínač 3: Divoký hon představuje její dosavadní vrchol.
Homeworld Remastered Collection - recenze
28. 2. 2015
|
Ladislav Loukota
Je jenom málo her, které byly v době svého vydání tak vizionářské, jako Homeworld v roce 1999. Jeho druhý díl vyšel před celými 12 lety, ke smůle nás všech od té doby jméno Homeworld od té doby trestuhodně dlouho leželo ladem. Po vypjaté akvizici značky Gearboxem na jaře roku 2013 se naštěstí oba díly Homeworldu nyní vracejí v remasterované verzi. Funguje však jejich systém tak, jak nás okouzloval více než dekádu nazpět? Co z nich zestárlo, a co naopak obstálo zkoušku časem?
Rome: Total War - recenze
13. 10. 2004
|
Redakce Games.cz
Po Shogun: Total War a Medieval: Total War vám Creative Assembly nabízejí Rome: Total War a možnost podrobení celé Římské říše. Je toto dílo vrcholem známé série a co nového přináší? To se dočtete v této recenzi.
El Paso, Elsewhere – recenze střílečky inspirované Maxem Paynem
30. 10. 2023
|
Michal Krupička
Zpomalený čas, prokletá láska a analgetika
The Yawhg - recenze
25. 3. 2014
|
Vilém Koubek
Občas se vám dostane do rukou hra, o které byste rádi mluvili podrobně a dlouze, ale zároveň je vám jasné, že čím víc toho o ní prozradíte, tím slabší z ní pak budou mít hráči zážitek. Podobné hry obvykle všechno vsází na děj, a když už se o ní rozepisuju, asi vám nemusím říkat, že The Yawhg je jednou z nich.
Brány Skeldalu - recenze mobilní verze
28. 1. 2014
|
Pavel Dobrovský
Krokovací dungeon Brány Skeldalu je v českém prostředí zajímavý fenomén. Po čtyřech letech vývoje vyšla hra roku 1998 do světa, kterému kralovaly trojrozměrné střílečky s plynulým pohybem. A dungeony? Pro hráče byly dávno odepsané. Nešlo o nic převratného a dokonce ani o první českou hru svého druhu. Přesto Brány Skeldalu vzbudily na domácím trhu nemalý ohlas.
Nihilumbra - recenze filozofické plošinovky
6. 1. 2014
|
Ondřej Švára
Na počátku nebylo nic. Tedy skoro nic. Jen párek očí zabodnutých do neforemného obalu. Není to krásná metafora k lidskému životu? Atmosférická plošinovka Nihilumbra k němu přistupuje vskutku nestandardně. Vypráví o životě, jak ho obvykle nevnímáme. Není prý výsledkem práce božských rukou, ani směsicí chemie a hmoty. Nihilumbra stylizuje naše bytí spíše jako kdyby ho kreslila matka příroda - někde na pomezí reálna a fantazie.
Tearaway - recenze
26. 11. 2013
|
Jiří Pavlovský
Ano, většina her vás staví do role boha, všemocné bytosti ovládající buď celý svět, nebo aspoň jednu postavu. Na to už jsme celkem zvyklí a zbožštění naší osoby bereme jako zcela normální a přirozenou věc. Ovšem ne v každé hře se váš obličej vyjímá i na obrazech, plakátech a dívá se na hrdinu z výšky, obklopený sluneční aurou. To se musí nechat – tvůrci vážně vědí, jak hráči pošimrat už tak nabobtnalé ego.
Rocksmith 2014 - recenze
31. 10. 2013
|
Jan Olejník
Poprvé jsem po kytaře zatoužil, když jsem objevil chlapíka jménem Gavin Dunne, který v internetových vodách vystupuje pod jménem Miracle of Sound. Tenhle týpek, co skládá originální songy na motivy známých her, mi do hlavy vetknul nenechavou myšlenku: když už mám pár kreativních koníčků, mohl bych zkusit i elektrickou kejtru. Jak těžké to může být?
Legends of Dawn - recenze
21. 7. 2013
|
Karel Drda
Chorvati vstoupili do letní turistické sezóny skutečně ve velkém. Hned na začátku července se stali členy Evropské unie a krátce poté nezávislí vývojáři ze studia Dreamatrix dokončili a vydali diablovské RPG Legends od Dawn. První rozhodnutí je nevratné a už jej nic nezmění, k druhému naštěstí existují updaty a záplaty, které mohou hru vylepšit. A že těch updatů bude třeba!
Spirit Camera: The Cursed Memoir - recenze
25. 7. 2012
|
Jakub Kovář
Spirit Camera: The Cursed Memoir se snaží předložit poutavý hororový zážitek s využitím augmentované reality, která umožňuje do obrazu snímaného kamerou vkládat v reálném čase virtuální nepřátele a důležité předměty. Nebo při určitém stimulu přehrávat animace či oživovat stránky jednoho ošuntělého, fialového deníku, který naleznete v balení s hrou. A právě s ním si užijete nejvíce legrace.
Scarygirl - recenze
22. 2. 2012
|
Aleš Smutný
Plošinovka z XBLA, to je prostě hazard. Můžete skončit s něčím originálním, ale i s něčím klišovitým. Anebo s něčím originálním, nudným a klišovitým, ale přesto zábavným. Scarygirl rozhodně patří do skupiny příběhově originálních a obsahově... nu, tady je to složitější. Nicméně, pokud by se dávala chvála jen za zpracování stylu a příběhu, byla by to jasná favoritka na ta nejvyšší ocenění.
NHL 12 - recenze
9. 9. 2011
|
Jan Vitík
Je to jedna z největších jistot herního průmyslu. Dětem skončí prázdniny a EA Sports vydá nový ročník série NHL, což s sebou přináší několik průvodních jevů, které se také pravidelně opakují. EA se v dostatečném předstihu začne bít v prsa a do světa vypouštět informace o chystaných změnách a novinkách. No, a když už nové NHL vyjde, začnou se hráči pídit a vyptávat, kde ty novoty jsou.
L.A. Noire - recenze
24. 5. 2011
|
Václav Rybář
I v noci se Los Angeles čtyřicátých let topí v záři neonů, které objímají bulváry, ale nedosáhnou do temných uliček. Válkou nedotčená metropole se nadechuje k tomu, aby Hitlerem zkoušenou Evropu zaplavila pokleslou zábavou. Sama však musí žehlit vrásky na domácím hřišti, protože zločin nikdy nespí. A proto jste tu vy - bývalý voják Cole Phelps, kterému policejní uniforma připadá tím nejsmysluplnějším ohozem poté, co shodil frčky nasbírané v zákopech.
Rayman Jungle Run - recenze
23. 10. 2012
|
Pavel Dobrovský
Michel Ancel se nikdy netajil náklonností k jakémukoliv přístroji, který má ovládací prvky a displej schopný zobrazovat pohyblivou grafiku, protože na takových věcích se s trochou snahy dá vždycky rozjet Rayman. Jeho věčně optimistický hrdina si tak zaskákal na Game Boy, N-Gage, Dreamcastu, Mac OS i na mobilních telefonech. Do portfolia ale něco chybělo – vydání na iPhonech, iPadech a na Androidu. Jungle Run spolehlivě zaplňuje jak tuto mezeru, tak tu mezi Rayman Origins a Legends.
Rogue Legacy - recenze
16. 8. 2013
|
Karel Drda
Někdo kdysi řekl, že smrtí nic nekončí a měl pravdu. Právě smrtí vše začíná. Rogue Legacy je bezesporu nejlepší hrou letního kvartálu. Je to překvapení, které udeřilo jako hrom a dostane vás na kolena úchvatnými lokacemi, složitostí a bizarním poselstvím: Příbuzenstvo se vždycky hodí. Představte si, že jste rytířem. Musíte vyrazit na dobrodružnou výpravu a porazit temného nepřítele, který vás samozřejmě chce zničit. Co uděláte?
Mass Effect: Andromeda - recenze
20. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Neustále se zrychlující doba letí takovým tempem, že se to zdá od posledního dílu epické sci-fi RPG série Mass Effect být jen chvilka. Věřili byste ale, že už je to celých pět let? Zatímco můžeme sledovat neustále postupující technologický pokrok, který přináší nové a nové vymoženosti v podobě hardwaru i služeb, některé věci se nemění a možná až trochu přešlapují na místě. Mass Effect: Andromeda přichází po tvůrčí pauze, po níž by naivní člověk čekal o to vyšší míru invence a hru, která by restartem série mohla získat tolik potřebnou svěžest. Jenže…
Two Worlds II - recenze
12. 1. 2011
|
Lukáš Grygar
Obvykle, když vás hra neposlouchá na slovo, pomyslíte si, že je prostě blbá. Tohle přesně se mi stalo, když jsem v pokračování Two Worlds dostal koně. Už už jsem viděl svého udatného reka na pláních za městem, v sedle ryzáka cválajícího vstříc západu slunce, ale to tupé, iracionální zvíře se ne a ne hnout. Cože? Mám ho pobízet pravým tlačítkem myši a směrovými klávesami? A to jako pořád, i za jízdy? Kdo TOHLE vymyslel?
X2: The Threat - recenze 1.část
8. 1. 2004
|
Redakce Games.cz
Vesmírný simulátor kombinovaný s obchodní strategií navazující na solidní X: Beyond the Frontier je tu a můžeme říci, že takhle komplexní hru jsme již sakra dlouho nehráli. Jaké máme dojmy z americké verze?
DOOM III - recenze #2
13. 8. 2004
|
Redakce Games.cz
Peklo vtrhlo i na domácí trh a v druhé, velmi podrobné recenzi máte šanci zjistit, jak dopadly vlastnosti DOOM III jako příběh, hratelnost, atmosféra, nepřátelé, zbraně nebo multiplayer z trochu jiného úhlu pohledu.