Recenze

Immortals of Aveum – recenze kouzelnické řežby

Není to špatné, ale mohlo to být lepší

Horizon Call of the Mountain - recenze

První vlaštovka na PSVR2 

Ryse: Son of Rome - recenze

Bude to velké, bude to skvělé, bude to exkluzivní, bude to na Xbox One a grafické pozlátko posichruje logo Cryteku na obalu. Tak nějak zněla marketingová omáčka nového hack and slash počinu Ryse: Son of Rome, od kterého si Microsoft bezpochyby sliboval konkurenta God of War. A že novinka nevypadala vůbec špatně.

Worldshift - recenze

Datovalo se 21. století, kdy do Země narazil meterorit. Oni se nechali inspirovat agresivními potyčkami Dawn of War a po Knight of Honor se pokusili narušit svrchovanou hegemonii na poli cyber-fantasy RTS po svém.

Total War: Attila - recenze

Přicházejí zlé časy. Moc Římské říše se hroutí, kolébka civilizace je na pokraji kolapsu. Na severních hranicích se usazují germánští přistěhovalci a císaři nemají dost síly, aby jim v tom zabránili. Zimy jsou stále chladnější, jídla čím dál tím méně. A na východě se zvedají temná mračna rozvířeného písku. Vytí vlčích smeček je přehlušeno dusotem koňských kopyt. Na křídlech větru se ženou houfy jezdců a je jich nepočítaně, víc než listí ve hvozdu. Jejich hlasy jsou jako skřípot nehtů o kámen, jejich tětivy zpívají píseň smrti. A v čele stepní hordy cválá on. Člověk, zplozenec chaosu nebo sám ďábel. Attila, Bič boží. Zkrátka a dobře, Total War: Attila je tady!

War, the Game – recenze

Žádný příběh, žádné komplikace, žádný problém. Podobně se prezentuje minimalistická válečná hra War, the Game. Hrst principů se v ní měla snoubit se sáhodlouhými možnosti, jak dát nepřátelům na budku. Mělo zkrátka jít o titul, co vyrazí dech všem, kterým před lety učaroval DEFCON. Výsledkem je ale hra tak legračně nepovedená, že je nutné varovně zvednout prst a ťukat s ním do klávesnice tak dlouho, dokud nedojde k napravení křivdy páchané na peněženkách hráčů, co touží po tak trochu jiných strategiích. 

Mars: War Logs - recenze

Kdyby Mars: War Logs byla člověkem, trpěla by rozpolcenou osobností a to ne dvěma, ale rovnou několika. V touze být Falloutem, Riddickem, Mass Effectem nebo RAGE či Deus Ex ztrácí svojí vlastní identitu a namísto soudržných a odladěných pravidel kvalitního akčního RPG a mistrného adventurního scénáře přináší cosi, co by se v neohrabané poloze celé hry mělo jmenovat Mar: Wars Log.

Napoleon: Total War - recenze

Snad každý milovník historie aspoň jednou zatoužil vyzkoušet roli slavného Napoleona. Ve strategii na enginu Empire můžete. A třeba vyhrajete i u Waterloo.

War Front - recenze & videa

RTS zasazená do alternativní reality 2. světové války nabízí strhující akci, při níž nuda s prototypy superzbraní nehrozí. Škoda jen, že si autoři vypůjčili z Red Alertu více nápadů, než by bylo zdrávo. Vadí to ale někomu?

War on Terror - recenze

Svět svobody a lidské sounáležitosti, bez snědých pánů se samopaly. Takový ráj na Zemi máte možnost vybojovat v další RTS variaci na vděčné téma boje proti terorismu, opepřeného o trochu fiktivního „co kdyby…“

Rome: Total War - recenze

Po Shogun: Total War a Medieval: Total War vám Creative Assembly nabízejí Rome: Total War a možnost podrobení celé Římské říše. Je toto dílo vrcholem známé série a co nového přináší? To se dočtete v této recenzi.

Cold War Conflicts - recenze

Cold War Conflicts je realtimová strategická hra, která využívá engine už postarší hry Sudden Strike 2 stejného ražení, ale narozdl od ní se vše odehrává během korejské a izraelsko-arabské války v letech 1950-1973.

Medieval: Total War - recenze

Spojení tahové a real-time strategie s tisícemi jednotek na bojišti se už jednou osvědčilo ve hře Shogun: Total War a nyní přichází pokračování Medieval zasazené do prostředí středověké Evropy.

Independence War 2 - recenze

První díl vesmírného simulátoru I-War se u nás moc neproslavil, ale dvojka má všechny předpoklady ke změně tohoto stavu.

Metal Gear Rising: Revengeance - recenze

„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.

Metal Gear Solid 4 - recenze

Očekávaný verdikt nad mimořádným herním představením s výjimečně namíchanými ingrediencemi, které je parádním završením slavné ságy.

Guilty Gear XX Reload - recenze

Jisté šance na renesanci téměř vymřelých bojovek na PC vysvitly před dvěma lety s Guilty Gear X, konzolovou předělávkou klasické 2D anime mlátičky ve stylu Street Fightera, na kterou navazuje pokračování XX Reload.

Luigi’s Mansion 3 – recenze mariovské duchařiny

Myslím si, že společným jmenovatelem řady her od Nintenda je v první řadě hravost, v druhé řadě radost a úžas z objevování: světů, mechanik, předmětů, možností i nových zážitků. A jsem přesvědčen o tom, že Luigi’s Mansion 3 splňuje oba jmenovatele na jedničku, přičemž je zvládá zabalit do neokoukaného prostředí strašidelného hotelu, který je stejně jako hra samotná bohatý na detaily.

Minecraft: Story Mode – recenze 3. epizody

Je vskutku obdivuhodné, když i sotva hodinu a půl dlouhá hra, v níž se prakticky nemůžete volně pohybovat a volně interagovat s prostředím, obsahuje bug, kvůli němuž se hryzne, vy musíte celý program restartovat a nahrát pozici o deset minut zpátky. Od krátké a vesměs lineární hry se očekává perfektně vyladěný chod, a když ne to, aspoň by člověk měl mít možnost přeskakovat již jednou absolvované dialogy. Těch je v Minecraft: Story Mode požehnaně a ani ve třetí epizodě s podtitulem The Last Place You Look nenabízejí příliš zábavnou podívanou napoprvé, ani napodruhé.

Zaklínač 3: Srdce z kamene - recenze

Víte, co je největší kumpán z téhle hry vlastně zač? Není to ani princezny požírající drak, ani plundrující bandita, ale právník. To je kolikrát úplně nejhorší. Myslíte si, že si s ním sjednáte jednu věc, jenže když dojde na zúčtování, z drobounkých písmenek na druhé straně lejstra uplete oprátku a pevně ji stáhne kolem vašeho krku. A to si piště, že na zúčtování dojde! Právník nikdy nemešká, nikdy nezapomíná a nikdy neodpouští. Doktor Faust by mohl vyprávět. A charizmatický Olgierd von Everec, jedna z hlavních postav datadisku Srdce z Kamene, také. „Dávej si pozor, co si přeješ,“ radí muž, kterého nelze zabít. Ona to totiž není žádná výhra.

Avatar: Frontiers of Pandora – recenze technického paskvilu

Když si místo hraní trháte vlasy 

Lies of P – recenze soulsovky, která nelhala

Korejci na nás neudělali dlouhý nos

Call of Duty: Modern Warfare II – recenze

Kapitán Price je zpátky