Děti nejsou hloupé
Jsme ve druhé polovině adventurní série od Telltale a s jistotou už lze říci, o co se tvůrci vlastně snažili. Chtěli udělat primitivní adventuru pro děti – nic víc. Minecraft: Story Mode tudíž přetéká triviálními dialogy, kde postavy každou aspoň trochu zásadní věc několikrát zopakují, aby to bylo jasné i mouše, která vám při hraní zrovna sedí na ušním boltci.
Scenáristé však zapomínají na jednu věc: děti nejsou hloupé. Ba naopak. Dětem to pálí, děti jsou zvědavé a kreativní. Vždyť to je koneckonců důvod, proč tak zbožňují Minecraft! Jen považte třeba scénu, kdy hrdina/hrdinka Jesse a jeho/její nějaká kamarádka (kamarádka jmenuje se Olivia, ovšem je tak nezajímavá, že i po třech epizodách musím její jméno googlit) vstoupí do laboratoře bájného stavitele Sorena.
Ví, že tu před chvílí byl, uvnitř se z audionahrávek dozví, že Soren se snaží vniknout mezi endermany a cvičit je, zjistí, že chybí kostým endermana, a vidí, že za sklem je terárko plné endermanů. Jinými slovy, Soren se evidentně zrovna nachází mezi svými endermany. Přesto následuje ještě několik dialogů, v němž postavy tápají a až po další chvilce je osvítí myšlenka, že Soren bude v terárku mezi obyvateli Endu. Přitom vám už to dávno docvaklo. A docvaklo by vám to, i kdyby vám bylo 10 let (tedy za předpokladu, že byste uměli anglicky, Story Mode není v češtině).
Ještě úsměvnější byla scéna, při níž hledáte tajný východ. Měl jej postavit největší stavitel ze všech stavitelů, takže čekáte nějaký důmyslný mechanizmus. Přesný opak. Akorát musíte zatáhnout za trojici „tajných“ pák, které by našel i slepý, protože jsou tak velké a do prostoru vystupující, že by o ně prostě zakopnul. Následně je ještě nutné zmáčknout obří čudlík před masivní betonovou zdí, která v jinak zelené místnosti bije do očí. Klidně by na sobě mohla mít nápis „TAJNÝ VCHOD ZDE“. Vyšlo by to nastejno.
Milé děti, holt se musíte smířit s tím, že hrajete za ňoumu. Za naivního ňoumu. A že banda vašich virtuálních kamarádů je na tom ještě hůře a jejich IQ je srovnatelné s IQ prasete Reubena, které vás neustále doprovází. Reuben je aspoň roztomilý a je s ním sranda. Ale když Axel během krátké epizody hned čtyřikrát spadne na záda Lukasovi, který by si mimochodem za své hysteráky zasloužil proplesknout, schováváte hlavu do dlaní a přejete si, aby scénáristům někdo vysvětlil, že opakovaný vtip není vtipem.
zdroj: Archiv
Co dál?
Jistě, The Walking Dead, The Wolf Among Us ani Tales from the Borderlands nenabízejí složitější hádanky (dá-li se vůbec o hádankách mluvit), ale aspoň se o ně naivně nepokoušejí, mají skvěle vykreslené a zajímavé postavy, těžké (byť kolikrát iluzorní) volby a kvalitní scénář. V Minecraftu toto všechno chybí a ve třetí epizodě je to evidentnější než kdy dříve.
Ano, také tady musíte rozhodovat o životě a smrti jisté postavy z vašeho týmu, ale protože váš tým je bandou pitomců a zdejší obyvatelstvo se chová neméně stupidně, o nějakém emocionálním dopadu nemůže být řeč. Zkrátka a dobře, je mi jedno, co se protagonistům stane. A to zachraňují svět před apokalyptickou bouří! Což se jim v třetí epizodě samozřejmě ještě nepovede, ačkoli se tak celou dobu tváří.
Ne, nejde o spoiler, vyplývá to z prosté skutečnosti, že autoři neumějí překvapovat a ještě nám dvě epizody zbývají. Vsadím boty, že během nich dojde k usmíření se se zdánlivě podlým Ivorem, který má celý tenhle humbuk na svědomí, a díky jeho pomoci Whiter Storm nakonec zkrotíte.
Minecraft
Hudba je vysloveně slabá, intro bledne závistí vedle Tales from the Borderlands a akční sekvence se nemohou rovnat The Wolf Among Us, nemluvě o tom, že i když během QTE šipkované sáhnete mimo, nic se neděje a kamera jede dál. Ledaže úmyslně a soustavně všechno kazíte. Přesto existuje jedna věc, která na třetí epizodě, potažmo na celém Story Mode, baví. A tou je… inu, Minecraft.
Je skvělé, že děj vás občas zavede před výtvory, kvůli kterým v klasickém Minecraftu trávíte hodiny čtením návodů a sledováním tutoriálů na YouTube. Při pohledu na obří grinder, masakrující monstra a automaticky extrahující loot, musí jít do kolen snad každý, kdo má pro tuhle stavitelskou kostičkovou senzaci slabost.
Docela zábavné je i sledovat nynější výlet do Endu, kde protagonisté pobíhají se zakrytýma očima, aby náhodou nevyprovokovali endermany. Nemají totiž po ruce žádné dýňové masky, tak snad to vyřeší rozlité fontánky… Rozumíte, o čem je řeč? Pak existuje šance, že si Minecraft: Story Mode v rámci možností stále užijete. Nechápete, co mají společného endermani, dýně a voda? Pak vážně není důvod, abyste se o tuhle adventuru zajímali.