Wasteland 3 – recenze pravého dědice Falloutu
9/10
zdroj: inXile Entertainment

Wasteland 3 – recenze pravého dědice Falloutu

Datum vydání:
28. srpna 2020
Vývojář:
Platformy:
Detail hry

8. 9. 2020 18:00 | Recenze | autor: Pavel Makal |

Vůdce jednotky zamyšleně žmoulal zbytek kdysi masivního doutníku a tiše zíral do dálky. Odstřelovačka Jiřina se usadila na zasněžený pařez a tiše štkala, stejně jako její kolegyně Jarmila, odbornice na tichou infiltraci. Liliput Pepík, specialista na těžké kulomety, raketomety, plamenomety a jiné mety, vztekle kopal do čerstvého prašanu a láteřil.

Nálada byla na bodu mrazu, a to nejen kvůli podnebí postapokalyptického Colorada. Major Tomcat zemřel. Oblíbený kočičí společník, který se skupinou byl od samého počátku po příjezdu z Arizony, schytal dávku z laserové věže a nezbylo z něj nic než vzpomínky a obláček smradu. Čas na loading…

Nechci zapálit svět, jen plamínek ve tvém srdci

Nemám rád staromilství. Taková ta prohlášení o tom, že moderní doba nestojí za nic a že dřív bylo líp, tráva byla zelenější (nebo opojnější), v salámu bylo víc masa a hry byly pro opravdové hráče.

Přesto je při hraní třetího Wastelandu těžké se nezasnít a nepovzdychnout si nad tím, jaké by to bylo krásné, kdyby studio Interplay stále patřilo mezi velké hráče, kdyby Brian Fargo nemusel na své herní projekty shánět peníze na Kickstarteru a kdyby Fallout 3 vypadal právě takhle. Protože i když mám vlastně tu bethesdí trojku docela rád za to, že mi milovaný svět zprostředkovala ve 3D, její náplň a hlavně to, co přišlo po ní, se s těmi Starými Dobrými Časy™ dá srovnávat jen těžko.

Intro třetího Wastelandu vám hned zkraje prozradí, že doba je tvrdší než kdy dřív. Arizonští pouštní rangeři se sice dokázali postarat o roboty pod vedením umělé inteligence Cochise, ovšem za cenu ztráty vlastní základny. Na pozvání tajemného Patriarchy se jednotka November vydává do Colorada za příslibem pomoci výměnou za blíže nespecifikovanou službičku. Po cestě do Colorado Springs je ale konvoj přepaden, většina jednotky umírá a hrstka přeživších je možná až příliš malá na to, aby dokázala splnit úkol. Právě tady ale přejímáte otěže vy a je jen na vás, jestli to nakonec celé dobře dopadne.

Na počátku si můžete vybrat z předpřipravených dvojic postav, touto volbou ovšem pravověrní RPG nadšenci samozřejmě musejí pohrdnout a vytvoří si své hrdiny pěkně od základu. Systém počítá s klasickými veličinami, jako je síla, inteligence, charisma a tak dále, které následně doplňují konkrétní skilly, mezi nimiž nechybí zručnost v používání různých typů zbraní, modifikace vybavení, plížení nebo porozumění náročnějším technologiím.

Je velmi vhodné mít ve skupině zastoupeno široké spektrum odborníků, abyste v žádné situaci nenarazili na neřešitelný problém, jako jsou zamčené dveře nebo rozbitý generátor. Obzvláště to pak platí pro rozhovory, v nichž vám často mrštný jazyk nebo tvrďácká image, případně znalosti různých oborů, mohou odemknout nové varianty odpovědí.

Wasteland je klasické izometrické RPG, které vám umožňuje mít ve skupině čtyři rangery a až dva další spolubojovníky, kteří se k vám mohou přidat cestou, nespadají ovšem pod vaši organizaci, a pokud se jim vaše činy znelíbí, mohou vás opustit.

Šestičlenný ansámbl mohou doplnit ještě další společníci, jako je třeba výše zmíněný kocour Major Tomcat nebo extrémně sprostý papoušek. Ty bohužel nemůžete ovládat přímo a jejich sebevražedné tendence v situacích, kdy byste potřebovali skupinu spíš schovat a uzdravit, vedou k často tragickým situacím a potenciálnímu nahrávání pozice.

Děti jsou radost

Když se konečně z úvodní polízanice dostanete do Colorado Springs, místní bašty civilizace, přivítá vás onen tajuplný vládce, známý pod přezdívkou Patriarcha, případně pod občanským jménem Saul Buchanan. Je na něm od první chvíle znát, že má rád věci pevně pod kontrolou, v čemž mu bohužel brání jeho tři potomci, velmi vlastenecky pojmenovaní Valor, Victory a Liberty.

Stárnoucí vůdce si je dobře vědom toho, že se povedené ratolesti jen třesou na jeho místo, zároveň ale ví, že ani jeden z nich není na vládu v postapokalyptické realitě stavěný. Úkol, který dostanete, je prostý – přivést děti zpátky domů, a to živé a zdravé.

Že to nebude vůbec jednoduché, zjistíte už z popisu charakterů jednotlivých potomků. Velmi záhy se propadnete do změti intrik a pletichaření, do tenat různých skupin, jež následují odlišné zájmy, a taky možná zjistíte, že ne vše, co vám Patriarcha říká, je tak úplně pravda.

Cesta za primárním cílem, tedy získáním podpory pro domovskou Arizonu, je náramně spletitá a prakticky každý váš krok má reálný dopad na další události, byť si to třeba zrovna v tu chvíli neuvědomujete. Právě v tom tkví patrně největší kouzlo třetího Wastelandu, v onom lavírování mezi jednotlivými frakcemi, získávání popularity (nebo naopak nenávisti), zvažování, zda to či ono rozhodnutí bude dlouhodobě ku prospěchu věci, nebo zda vám za pár hodin, když už jste na ně možná dočista zapomněli, nepříjemně zavaří.

Nikdo navíc neříká, že musíte být dokonalým příkladem rytířskosti a mravní čistoty. Tým November může stejně tak dobře být znám pro svou krutost a brutalitu.

zdroj: inXile Entertainment

Když začnou hovořit zbraně, hra se přepne do tahového režimu, ne nepodobnému těm, které známe ze starých Falloutů, Jagged Alliance nebo třeba z XCOM. Znovu platí, že je dobré profilovat každého člena týmu trochu jiným směrem, protože si jednak nebudou navzájem krást munici, jednak budete připraveni na různé taktické eventuality.

Paleta zbraní je velmi široká, od pistolí a revolverů přes brokovnice a samopaly až k raketometům a speciálním energetickým hračkám. Ve hře je také velké množství rozličných buffů a debuffů, pasivních i aktivních skillů, které vám mohou výrazně pomoci a samozřejmě hraje nemalou roli i štěstí, které vás občas obdaří útokem navíc nebo se díky němu vyhnete potenciálně smrtícímu zásahu.

Souboje jsou zábavné a napínavé, zejména zpočátku si rozhodně nemůžete moc vyskakovat, kvalitního vybavení je pomálu a munice i léčiv jakbysmet. Tak, jak by to po zkáze civilizace mělo vypadat.

 S dobrou partou si užijete i apokalypsu

Wasteland dobře dávkuje obtížnost. Při svých výpravách jsem se nikdy nedostal do úzkých tak, aby z nich kvalitní strategií nešlo uniknout, zároveň ale úroveň obtížnosti stále drží tak, aby souboje představovaly výzvu.

Je nicméně vyloženě radost sledovat, jak s každou další dosaženou úrovní vaši svěřenci roztahují křídla a dříve nemyslitelné hrdinské činy nyní zvládají se samozřejmou lehkostí. Zejména z mého heavy gunnera Pepíka se v pozdější fázi stal doslova rozsévač zkázy, který nepřátelské řady napřed zapálil plamenometem, aby je následně bez mrknutí oka zasypával jednou raketovou salvou za druhou, často i s jaderným bonusem. Odstřelovačka Jiřina se zas rychle stala mou oblíbenkyní díky schopnosti zabíjet na jednu ránu.

Je kouzelné, jak se i zdánlivě bezvýchodné situace mohou obrátit třeba tím, že se vám podaří hacknout silného robota, případně kulometnou věž. Z potyček mám desítky adrenalinových zážitků a neexistuje lepší pocit, než když s polomrtvou jednotkou konečně zabijete posledního nepřítele a můžete si vydechnout, že jste společně přežili další den.

Samozřejmě to souvisí s tím, že si ke svým svěřencům velmi rychle vypěstujete osobní vztah, naučíte se, co od každého z nich očekávat a opakovaně se mi stalo, že jsem radostně nebo frustrovaně křičel na obrazovku, když se některému z protagonistů podařilo trefit zdánlivě nedosažitelný cíl, případně spálit naprosto jednoznačný zásah.

Po Coloradu se budete pohybovat ve svém Kodiaku, terénním vozidle, které nejvíc ze všeho připomíná bagr a umí z poklidně se pasoucích jelenů nadělat karmínovou kašičku. Při přejezdech mezi jednotlivými ostrůvky civilizace může dojít k objevení náhodných lokací, ale také k přepadení, z něhož se můžete buď prostřílet, nebo nenápadně uniknout.

Mapu zpočátku limitují kapsy radiace, kterými bez patřičného plátování se zdravou kůží neprojedete, čímž vás Wasteland 3 decentně upozorňuje, že tam zatím nemáte co dělat. Kodiak vám může pomoci i v boji, začíná sice se slaboučkým plivátkem, ale jakmile na něj namontujete třeba Railgun (alias vlakovou pušku, modří vědí), začne to šplouchat o poznání hlasitěji. Rádio vám občas oznámí volání o pomoc, někdy budete muset učinit zoufalou Sofiinu volbu a rozhodnout mezi dvěma žadateli.

Koření života

Na Wastelandu je naprosto fenomenální jeho smysl pro humor, který svou černotou a sarkasmem opět brnká na nostalgickou notu starých Falloutů a jasně ukazuje Fargův rukopis. Obyvatelé Colorada jsou nesmírně bohatou směskou bizarních existencí včetně gangu pomatených klaunů, uctívačů božského prezidenta Ronalda Reagana a inteligentních strojů, mezi nimiž si dost možná oblíbíte robota-společníka jménem Little Sparrow, s nímž lze zažít bohatá erotická dobrodružství.

Ve světě najdete ohromnou spoustu popkulturních odkazů, pomrknutí na jiné hry či filmy, znalci série pak ocení i reference na starší díly. Dialogy jsou navíc velmi dobře a zábavně napsané, za celou dobu jsem nepocítil touhu je jen tupě odklikat a jít dál. Zasněžené Colorado ve mně vzbudilo touhu poznat jeho příběh i obyvatele, k jednotlivým městům a jejich komunitám jsem si vytvořil vztah a když jsem se například vrátil do své oblíbené obchodní osady, jen abych zjistil, že jsou na místě všichni mrtví, bylo mi skutečně líto, že jsem nevěnoval větší pozornost náznakům, že by se něco takového mohlo stát. Právě citová investice do osudu světa je to nejzásadnější, co má podobný titul v hráči vzbudit, a Wastelandu se to v mém případě povedlo na jedničku.

zdroj: inXile Entertainment

Co se ovšem zas tolik nepovedlo, je technické zpracování. Drtivou většinu času jsem odehrál na Xboxu One X a je zcela zřejmé, že to pro Wasteland 3 rozhodně není primární platforma. Klávesnici a myši se v tomto případě gamepad skutečně nevyrovná, a to jak v real-time režimu, kdy je označování jednotlivců nebo skupiny krkolomné a neovládané postavy se často vydají tam, kam nemají, čímž třeba spustí poplach, tak i v tom tahovém, kdy je snaha trefit se kurzorem na konkrétní políčko (zvlášť když je třeba na jiné výškové úrovni) srovnatelná s opravou jistého slovenského modelu traktoru.

Hře ale na Xboxu také zoufale padá framerate, což při vizuálu, který, přiznejme si, nepatří k nejkomplexnějším, nemohu pochopit. Shnilou třešinkou na dortu je fakt, že Wasteland 3 na konzoli s velkou chutí padá. Sice se v tomto ohledu nevyrovná bizarní nestabilitě Kingdom Come, ale když se hra rozhodne spadnout do dashboardu uprostřed dlouhého souboje (během něhož nelze ukládat pozici), máte chuť prohodit nejsilnější konzoli dneška oknem.

Také nahrávací časy nepatří k nejkratším s ohledem na to, že vás loading provází na každém přechodu mezi lokacemi. Ve hře se údajně objevuje i řada bugů, z nichž některé mohou zcela zamezit dokončení příběhu. Mohu naštěstí říct, že se mi podobní hmyzovci vyhnuli, zároveň už vývojáři pilně opravují ty nejzásadnější z nich.

Přestože jsem ale na podobné záležitosti velmi přísný, musím říct, že mě Wasteland chytil za srdce takovým způsobem, až jsem mu všechny tyto minely rád odpustil a smířlivě znovu nahrával starší pozici, protože mě prostě příběh pouštních rangerů v coloradské pustině neustále táhl dál. Hra má skvělé tempo, stále se něco děje, vždy víte, kam se mají napříště ubírat vaše kroky a chcete být stále lepší a silnější, abyste si dokázali poradit s jakoukoli hrozbou.

Wasteland 3 je jednou z těch her, od kterých se špatně vstává, i když jsou tři ráno a vy víte, že druhý den musíte jít do práce. Je to hra, kvůli které jste ochotni simulovat nemoc, jen abyste u ní mohli sedět celý víkend místo výletu za rodinou. Má své chyby, ale pokud milujete staré Fallouty tak jako já, prostě nemáte na vybranou. Tohle si nemůžete nechat ujít.

Verdikt:

Wasteland 3 je povinnost pro fanoušky klasických RPG, kteří před fantastickými světy preferují špinavou apokalypsu. Lepšího nástupce klasických Falloutů od Interplay jsme si nemohli přát.

Nejnovější články