Recenze

Bientôt l’été - recenze

Zajímá vás poezie? Pokud ne, můžete přestat číst. Zajímají vás možnosti herního média, vyvázané z ohmataných schémat? Pokud ne, můžete přestat číst. Zajímají vás city? Pokud ne, můžete přestat číst. Ušetříte si něco málo minut svého života a poděkovat mi můžete jindy. Nashledanou, potkáme se pro změnu s bouchačkou v ruce a budeme jistě zachraňovat svět. Rád jsem vás viděl.

Dungeon Faster – recenze oceňované české hry

Českým mobilním hrám dominuje brněnské studio Madfinger, nejde ale o jediné úspěšné vývojáře her pro Android a iOS. Máme tu například vydařený Chameleon Run nebo poměrně neznámý klenot od autora, jehož jednomužné studio si říká Old Oak Den. Tímto klenotem je dungeon crawler Dungeon Faster, který si vysloužil nominace i ocenění na Google Play.

SimplePlanes – recenze

I když už dobrou dekádu můžete slyšet varování, že letecké simulátory jsou mrtvé, v poslední době znovu zažívají nečekanou renesanci jak skrze arkádovější hry, tak i tituly, v nichž si můžete letadlo či jiný dopravní prostředek postavit sami. Po fenomenálním úspěchu Kerbal Space Program se o něco podobného snaží rámcově velmi podobná hra SimplePlanes.

Torino 2006 - recenze

Dvacátá zimní olympiáda je v plném proudu, pojďme se tedy "živě" vypravit do italského Turína. Naší pomyslnou vstupenkou byly dvě blyštivé placky s oficiální hrou, která však není hodna nést jméno tohoto sportovního svátku.

Sherlock Holmes - recenze české verze

Adventura s podtitulem Případ stříbrné nášnice se snaží napodobit atmosféru Doylových příběhů o slavném detektivovi, jež vyšetřuje zapeklitou vraždu stavebního magnáta. Jak se HyperMaxu povedla česká lokalizace?

Memento Mori - recenze

Půvabná ruská detektivka a napravený francouzský padělatel obrazů se pod taktovkou českých vývojářů pokoušejí zachránit adventurní Vánoce. Tak kolik má tahle nablýskaná kára koní pod kapotou?

Evil Genius - recenze

Evil Genius není klasickou strategií, ve které dobro vítězí nad zlem. Vaším alter egem se totiž stane jeden ze tří geniálních zloduchů, kteří se pomocí všemožných intrik, léček a pastí snaží získat nadvládu nad zeměkoulí.

Cesta do Indie - recenze

V této předrenderované adventuře ve stylu Atlantis se vypravíme do země výborných čajů, kde jeden Američan pátrá po své snoubence. Aktualizovaná recenze obsahuje zhodnocení české verze hry.

Panzer Campaigns: Tobruk 41 - rec.

Ve čtvrtém díle válečné série Panzer Campaigns se přeneseme za Pouštní liškou na severoafrické bojiště u přístavu Tobruk.

Killzone 3 - recenze singleplayeru

Když jste naposledy viděli hlavního hrdinu Killzone 2 (recenze) a nyní i Killzone 3, „Seva“ Sevčenka (nikdy nepochopím, proč to není Ševčenko), seděl – POZOR SPOILER Z KONCE KILLZONE 2 - nešťastně na schodech Visariho paláce, jehož bývalý pán a vládce urputně vzdoroval o pár metrů dál oživování po několikanásobné penetraci tkáně olovem.

Dragon Age: Leilana Song - recenze

Bardka Leliana není jen roztomilá a trochu šišlavá zrzavá slečna. Má za sebou mnohem temnější minulost, než by se mohlo zdát.

Naval Assault - recenze

Jeden z prvních zástupců arkádových ponorkových simulátorů připlouvá na X360. Přináší rychlou akci a jednoduché ovládání, ale něco ho táhne ke dnu.

Nascar Heat

Nascar Heat - recenzeAutor: LeonPublikováno: 1.září 2000 Typicky americké...

Spider-Man: Remastered – recenze

Znovu a ještě o něco lépe

Oddmar – recenze

Upozornění na úvod. Následující odstavce obsahují řadu aluzí a srovnání s Mariem, Raymanem či Donkey Kongem, tedy nejzásadnějšími představiteli žánru dnešních plošinovek. Vikinská skákačka Oddmar by totiž chtěla být tím, čím oni. Po všech stránkách vyladěným dobrodružstvím, a to ještě do kapsy. Nu, základy zvládla perfektně, ne neprávem to jsou ale v konečném důsledku bezkloubí hrdinové a opičáci, kteří si u hráčů udrží nejsilnější pozici.

Wulverblade – recenze

Když vám na úvod povím, že plošinovková hardcore rubačka Wulverblade s pouhými osmi herními úrovněmi vznikala dlouhých pět let, pravděpodobně vám nad tím zůstane rozum stát. K tomu si ještě připočtěte fakt, že za určitých „dokonalých“ podmínek proběhnete každou úroveň během několika málo minut. Ptáte se, kde v tom případě Michael Heald – stvořitel této zkoušky nervů – utopil pět let vývoje? Věřte tomu nebo ne, Wulverblade není jen bezduchá mlátička, ale také odrazový můstek pro začínající nadšence do historie.

Deus Ex GO - recenze

Mobilní série GO z dílen Square Enix Montreal usiluje o velmi specifickou věc – překlopit tradiční, mnohdy na akci orientovanou hratelnost do podoby tahové puzzle hry. Úspěch už takto slavil Hitman, povedenou proměnou si prošla i Lara Croft, a nyní přišla řada na Deus Ex. Značku, která se svým laděním, stealthem, hackováním i plejádou technických udělátek hodí pro taktické hrátky dost možná nejlépe. A opravdu, když Deus Ex GO šlape, jak má (což se nicméně neděje vždy), hráč má tu čest s výbornou zábavou.

Fire Emblem Fates - recenze

Jestliže vlastníte Nintendo 3DS a ještě jste si na něj nepořídili Fire Emblem Awakening, je to jako kdybyste si koupili auto a nedolili do něj benzín. Desítkové hodnocení udělené před třemi roky nadále samozřejmě platí a stále jde o výjimečně kvalitní tahovou strategii, která dodnes neměla na handheldech konkurenci. Její úspěch překvapil samotné tvůrce a tři roky nato tudíž ze svého vývojářského klobouku vytahují pokračování. Jmenuje se Fire Emblem Fates a jde vlastně o tři různé tituly, které je třeba pořídit zvlášť. Ještě než si to ale vysvětlíme, je důležité zmínit jednu věc: opět jsme se dočkali zatraceně dobré zábavy.

Pollen - recenze

Snad každý milovník noční oblohy občas v duchu kráčí po cizích planetách. Myšlenka života daleko od matičky Země zaujala i autory z Mindfield Games, kteří z ní vytvořili průzkumnou adventuru Pollen. Pokus o atmosférické sci-fi se však nevyvedl. Fiktivní střet lidských kolonizátorů s cizokrajným nebezpečím v sousedství Saturnu postrádá potřebné napětí, délku a někdy i smysl.

RymdResa - recenze poetické vesmírné roguelike hry

Zemi zničil asteroid, osamocené kosmické lodičce se však podařilo přežít. Může se tak vydat na cestu a v nekonečném prostoru hledat nový domov. Ano, námět procedurálně generovaného kosmického roguelike RymdResa (homepage, Steam) připomíná řadu jiných sci-fi příběhů, ale jinak se tato hra od dvoučlenného studia Morgondag liší nejenom od Battlestar Galacticy nebo Homeworldu, ale i jiných vesmírných rogueliků, především F.T.L. Jak už to ale u originálních látek chodí, pro někoho bude poetičnost a osobité pojetí pravidel roguelike her v podání RymdResa ojedinělým prožitkem, zatímco jiný nad tím zlomí hůl. Už dlouho přitom v takové míře neplatilo, že oprávněné jsou do značné míry oba postoje.

Escape Goat 2 - recenze

Světové herní masy momentálně uctívají ztělesněnou nesmyslnost jménem Goat Simulator, čemu by však hráči měli doopravdy věnovat pozornost, je docela jiná hra s kozlíkem v hlavní roli. Staromilsky krásná puzzle hopsačka Escape Goat 2 totiž patří do kategorie her, které se nestydí za obtížnost natolik pekelnou, že pouze zenový mistr nebude během hraní osnovat demolici počítače a přilehlého okolí. Jak se ale říká, každá mince má dvě strany, a platí to i pro vyšroubované výzvy v Escape Goat 2.

Humans Must Answer – recenze

Lidé se musí zodpovídat za hříchy, které napáchali ve Žloutkovém sektoru, vojíne kohoute/slepice! Vezměte si naši Serenity se zobákem, ověste ji kanóny a pořádně těm neopeřencům vysvětlete, zač je u nás zob! A zapomeňte na pomluvy, že slepice neumí lítat – ve stíhačce letící zleva doprava a neúnavně chrlící proudy olova se totiž budete muset cítit jako doma v kurníku A když ne, bude z vás během několika sekund slepičí separát vhodný tak maximálně do salámu tradiční nekvality.

Tony Hawk's Pro Skater HD - recenze

Svými početnými úspěchy v závodech na rampách se Tony Hawk proslavil již v mládí – byl první, komu se povedlo udělat otočku o 900°, první kdo předvedl 360 varial McTwist a nechyběla ani další prvenství, díky nimž si ho možná všimla i firma Activision. Z jejich spolupráce pak vznikla série proslulých skateboardingových her, která Tonyho Hawka proslavila ještě více a jeho jméno vyryla do paměti i těm, co do té doby neměli o skateboardingu ani potuchy.

Create - recenze

Create, úderný název pro hru, která má být odpovědí na Little Big Planet (recenze druhého dílu). Create, název, který v duších tvořivých hráčů zažehne plamínek naděje. Ovšem jakoby právě sám úder, se kterým se hra představuje, zároveň nemilosrdně plamínek zhášel. Předem bych totiž měl jednu nemilou zprávu - Create není tak úplně o tvoření. Ale bát se hned nemusíte, vaši kreativitu (a o tu jde snad v prvé řadě) si hra i tak vyžádá. Jak už bylo řečeno, v Create v pravém smyslu slova v podstatě nic nevytváříte. Úplně nejpřesněji by se chtělo říct, že všemi úkony ve hře něco dotváříte. Abyste si utvořili stabilnější představu, je vhodné si vysvětlit herní principy.

Sports Champions - recenze

S příchodem pohybového ovladače PS Move musel neodmyslitelně přijít i multidisciplínový balíček, jakým bylo Wii Sports a bude Kinect Sports. Sports Champions ze zaběhnutého modelu nijak nevybočuje. Nabízí šest rozdílných sportů, v nichž se můžete realizovat a řádně testovat, jak vlastně ovladač PS Move má fungovat. To se hře daří, nicméně tak trochu trpí tím, čím trpí logicky i její kolegové. Patří do rodiny „party games“, což znamená, že největší zábavu si s ní užijete až ve skupince přátel, která se bude trumfovat.

Max Payne 3 - recenze

Město, ve kterém mu nikdo nerozumí a kde neředí drinky. Všichni se věnují svému vlastnímu egu a předvádění před ostatníma - o něj nikdo ani nezavadí pohledem. Člověk by skoro řekl, že Maxovi je dobře. Skoro. Jenže tohle je Max Payne a ten už si na pocit „dobře“ odvykl, pokud nepočítáte skotskou v žaludku - na lačno. A i to je spíš jen pocit otupělosti, než nějakého štěstí. Ale co, Max je v Brazílii. V nablýskané díře jménem Sao Paulo. A je daleko od všech známých, kteří mu ještě zbyli a mohli by mu ublížit. Teoreticky. A co s ním tenhle přesun mezi kontinenty udělal?

Crazy Taxi - recenze

Příživníci tu byli, jsou a nesporně i budou. Řeč je o simulaci taxikáře Crazy Taxi původem z konzolí, která využívá vhodné situace, jak z fanoušků Grand Theft Auto III vymáčknout trochu toho bakšiše.

Resistance 2 - recenze

Tlačí na rozlehlost prostředí a počty nepřátel, velikost bossů, více filmečků, epický příběh a syrovost alternativní druhé světové války. Bohužel ale samotná čísla a velkolepé nápady nedělají automaticky skvělou hru.

Final Fantasy XIII-2 - recenze

Patřím k těm, kteří měli Final Fantasy XIII rádi. Mimo jiné i proto, že jsem dal hře opravdu šanci a shledal, že se plně, se všemi herními i příběhovými prvky, rozvíjí až tak po patnácté, dvacáté hodině hraní. Takže jsem nikdy nebral vážně odsudky lidí, kteří v ní strávili pár hodin. Byla to hra rozmanitá, s poutavým příběhem, vynikajícím soubojovým systémem a opravdu dlouhou trvanlivostí. Dal jsem jí kdysi 9/10 (ne tady na Games, ale na Hrej.cz) a rád se k ní vracel i dlouho po dohrání.