Sami si sice některé disciplíny užijete, ale vzhledem k opakující se náplni a vcelku jednoduchému prostředí se hra pro jednoho hráče brzy zají. U některých her asi dojdete až na konec, ale jiné opustíte po pár zápasech. Jako menší nevýhodu vidím nemožnost vytvořit své herní alter ego, k dispozici máte jen desítku předdefinovaných soutěžících, kteří reflektují rozdílné části světa a jsou tak pekelně cool, free a vyzařující mladický optimismus, až jsem měl chuť je ovladačem umlátit.
Nicméně, jak už bylo řečeno, hlavní jsou jednotlivé disciplíny a funkčnost samotného ovladače. Každý sport má kromě volné hry i pro dva hráče mistrovský turnaj, kde porážíte AI, dokud si nevysloužíte bronzový pohár, poté přijde na řadu těžší stříbrnýpohár atd. Ovladač je v pořádku, to vaše ruce...
Pinčes a volejbal
Prvním sportem je stolní tenis. Ovladač v tomto případě reflektuje postavení vašeho těla, takže jde střídat pozice u stolu. Reakce systému na váš pohyb je vynikající, jen se občas systém splete při servisu, pokud podobně jako já v zápalu hry ohnete zápěstí v očekávání backhandu tak, že ovladač vysílá signál, že stojím na forehand. Hra pálkou skvěle kopíruje pohyb ruky včetně síly úderu. Jediný problém jsem měl při returnech, kdy jsem dával míčky s přílišnou rotací, ale to je spíše mou obecnou neschopností v oblasti stolního i jiného tenisu. Je škoda, že tenisová aréna je příliš chudá a koukání na ni se brzy omrzí.
Druhým v řadě je volejbal. Zprvu vypadá atraktivně, ale posléze pochopíte, že vše je o načasování a nic víc. Nekontrolujete pohyb hráče, takže jde jen o to v danou chvíli správně mávnout ovladačem. Ve srovnání s potenciálem ostatních her se brzy začnete nudit, nicméně ono poskakování má asi největší vliv na vaše zadýchání u televize. Sportem ku zdraví!
Vzhůru do arény
Gladiátorský duel je disciplínou, která proti sobě postaví dva soupeře v moderně-archaické (vypadá přesně jako tenhle protimluv) aréně. Každý má štít a meč, případně jinou zbraň, již si odemknete v průběhu šampionátu. Štíty jde zničit, což je plus hratelnosti, ale problém vězí ve faktu, že jde duel hrát i se dvěma ovladači. Jeden pro manipulaci štítem, druhý pro meč. Lépe řečeno, bez dvou ovladačů se hraje mnohem hůře.
Na štít se přepínáte stiskem triggeru a měnit polohu z meče na štít je velmi, velmi matoucí. Jinak ale právě tenhle sport ukazuje, kde by mohla vězet budoucnost PS Move v RPG a podobných hrách. Žádné předdefinované animace, kdy po máchnutí udělá paňáca něco „podobného“. Meč kopíruje pohyby ovladače velmi dobře, je možné vykrývat údery i mečem, nemusíte jen štítem, a když si odmyslíme pitomě sportovní pravidla, jsem si jist, že bychom chtěli něco podobného vidět v pořádné fantasy či středověké hře. Ne nadarmo jsem si vzpomněl na Die By the Sword.
Frisbee a Bocce
Frisbee Golf ukazuje, jak moc přesný ovladač umí být. Pravidla patří golfu, jen místo hole tu je frisbee. Ovladač skvěle vnímá pozici ovladače v ruce i plynulost pohybu. S diskem jde dělat všelijaké kejkle, dávat mu potřebnou rotaci, a když k tomu připočteme dobře vypadající parky, kde se hází, vychází z toho tato disciplína skoro nejlépe. Skoro. Každopádně tady asi nejvíce PS Move ukazuje své možnosti. Je přesný, citlivý na polohu a přenos do hry je perfektní.
Bocce alias pétanque naopak patří k těm nudnějším. Házení koulí je možná zábava mezi přáteli a pařížskými důchodci, ale tady nemá moc šancí uspět. Co z toho, že ovladač opět funguje přesně, když po prvních sériích zjistíte, že tohle je prostě až příliš nenápadité a založené na komunikaci s ostatními hráči.
Lukem do oka
Lukostřelba je naopak nekorunovaným králem Sports Champions. Můžete používat jeden i dva ovladače, ale na rozdíl od Duelu není handicapem, když máte jen jeden. Triggerem a pohybem za rameno vytáhnete šíp z toulce, následně ovladač namíříte a puštěním triggeru vystřelíte. Druhý ovladač supluje tělo luku, ale i s jedním budete automaticky druhou rukou simulovat držení lučiště. Je to přirozenější a pomáhá to v míření.
Arény jsou skvěle udělané. Některé vyžadují přesnost, jiné rychlost a většina spojení obou. Vynikající jsou třeba i piškvorky, kdy na poli 3x3 šípy otáčíte jednotlivé bloky a snažíte se spojit řadu a soupeř také. Nezdá se to, ale soustředění, snaha o rychlost a zároveň trocha taktiky vyžaduje solidní schopnost multitaskingu. Právě arény a největší adrenalinový náboj zaručují lukostřelbě první místo mezi konkurenty.
Závěr
Ve všech disciplínách jsou samozřejmě odemykatelné kostýmy, sportovní náčiní apod., a když už nějaký turnaj vyhrajete, hra vám do ruky nasimuluje třeba luk a skrz kameru vás vyfotí. Velmi potupné, zvláště když hrajete ve svém volném domácím oblečení...prostě žádné fotky, s nimiž byste se chtěli chlubit, a meč nebo luk v ruce to nevylepší.