| Autor: Martin Holas Publikováno: 28.listopadu 2008 | 
zdroj:
tisková zpráva
Verze hry: review/ang.-něm./PCDoba recenzování: 1 týden |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Příběh Memento Mori se točí ermitráže v Petrohradu, kde byly během krátkého výpadku bezpečnostní techniky vyměněny originálních obrazy za padělky. Zdejší policejní velitel, toho času nominovaný na prestižní prezidentské vyznamenání za bezchybnou službu vlasti, v záchvatu paniky prohrabává notýsek s jmény lidí, na které by mohl vytáhnout nějakou nepěknou špínu a kteří díky tomu provedou vyšetřování bez zbytečných cavyků a rizika, že se vše provalí. • Max & Sam, ehm Larisa... Těmi dvěma šťastlivci jsou pochopitelně dvě hratelné postavy, které vám budou během rozplétání kriminálního případu s kapkou mystiky snad příjemnými společníky. Max Durand je čerstvým univerzitním kantorem a pomazaným odborníkem na padělané obrazy. Aby taky ne, když si zmíněnou ilegální činností v minulosti přivydělával nějakou tu kačku na živobytí (a léčbu nemocné ženy). Bohužel přivydělával natolik nešikovně, že byl záhy dopaden a na čestné slovo osvobozen Larisou Světlovou. Hádáte správně, Larisa je druhým aktérem příběhu. Je docela pěkná a pracuje v Interpolu v oddělení pro vyšetřovaní právě padělků uměleckých děl. Ve skutečnosti je ovšem zápletka jednodušší, než by se z mého stručného popisu zdálo, a ani její další rozvíjení nelze hodnotit jinak. Pokud jste obeznámeni s díly jako Šifra mistra Leonarda či Purpurové řeky, budete se v Memento Mori cítit jako ryba ve vodě. Všudypřítomní mniši, kteří to myslí (doslova) smrtelně vážně, umělecká díla s mystickým podtextem, konspirační teorie a starobylé chrámy... Na moji provokativní otázku mi bylo členem vývojářského týmu odpovězeno, že z Purpurových řek byla brána inspirace pouze po vizuální stránce, věřit se tomu dá jen stěží :-) To by ale samozřejmě nebylo nutně na škodu... 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Vztahy na dálku nefungují Ač krásnou detektivku a sympaťáka Maxe mnohé spojuje, ve hře si jejich úzké spolupráce či hlubšího kontaktu užijete jen velmi poskrovnu. Je řešen formou mailu či krátkého rekapitulačního telefonátu. Pouze párkrát se spolu své protějšky fyzicky potkají, a to ještě tak, že Max je v bezvědomí či jinak indisponován. Většinou je příběh vyprávěn formou střídajících se bloků či kapitol, chcete-li. Larisa je povolána do Portugalska, aby prověřila podezřelého. Střih, telefonát. Max vyřeší úkol v Petrohradu. Střih, mail. Larisa se vydá do Skotska za další stopou. Výhodou tohoto pseudoepizodního pojetí je samozřejmě maximální přehlednost. Menší, jasně ohraničené kousky budou snadno uchopitelné pro téměř jakéhokoliv hráče, na rozdíl od složitého propletence masy odkazů, nepřímých tvrzení a poznámek pod čarou. Na druhou stranu se pak ale nelze divit, že mě autoři hry o uvěřitelnosti prostředí příliš nepřesvědčili. Nebyl jsem pohlcen, nevžil jsem se do rolí svých dvou svěřenců a už vůbec ne do jejich vnitřních emocí. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kdyby mi v posledních pěti minutách hry nebylo explicitně naznačeno, že k sobě postavy něco mocného cítí, s trochou nadsázky bych to patrně ani pořádně nezaznamenal (snad se na mě nikdo nebude zlobit za tento spoiler, když řeknu, že na vás čeká několik desítek různých konců + jeden speciální dovětek za bezchybný průchod celou hrou). • Elektronický tažený závin 
zdroj:
tisková zpráva
Mé rozpolcené dojmy umocňuje i táhnoucí se vyprávění děje, kdy jsou nečekané zvraty nahrazeny spoustou vaty, s dějem nesouvisejících odboček (Lariso, skoč prosím do laborky zkalibrovat nově dovezený přístroj. Lariso, skoč do laborky porovnat padělek s originálem. Lariso, postav se na hlavu a zamávej ušima,...) a neurážejícími, leč často trochu prázdnými dialogy. Většinu hry jsem měl pocit, že přešlapuji na místě. V závěru naopak, že vypravěč zpanikařil a vystřílel na mě všechnu ušetřenou munici během zbývající hodiny. Je to ale něco diametrálně odlišného od toho, co jsme mohli vidět v loňských Zatracencích a za co byli pánové z české vývojářské konkurence mimochodem kritikou strháni až na kost.V Memento Mori totiž nikdy nebloudíte. Obtížnost hry je skutečně extrémně triviální. A slůvko extrémně si prosím v duchu dvakrát podtrhněte a klidně i pár vykřičníků přihoďte, protože v tomto případě nekompromisně padá kosa na kámen. Osobně se nepovažuji za adventurního génia, přestože si v žánru už mnoho let libuji. Tuto hru se ovšem s čistým svědomím odvažuji nazvat nejjednodušší adventurou, která mi kdy dovolila potěšit se závěrečnými titulky, a to v beru v potaz i dětskou obtížnost her jako Dreamfall: The Longest Journey. Za těch asi deset hodin jsem se zasekl jedinkrát na pět minut. Toť vše. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
• Přístupnost širšímu publiku Autoři nízkou obtížnost ospravedlňují přístupností širší hráčské obci a snahou o plynulou hratelnost. Nepochybně mají pravdu. Hra odsýpá nadzvukovou rychlostí (i když jak se to vezme, díky nevýraznému ději se toho stane za dvě hodiny hodně a přitom prakticky nic). Osobně bych přesto oželel trochu tempa a naopak s povděkem přijal alespoň minimální náznak výzvy. Nemám rád, když mi postava v jednom kuse radí, kam jít teď a co tam mám udělat (z toho má být v české verzi naštěstí trochu ubráno - pozn.ed.). Nemám rád, když 90% herního času vidím v inventáři pět předmětů, které spolu s třemi aktivními body na obrazovce představují dvě smysluplné kombinace. Bezmyšlenkovité zábavy je trh plný, zanášení těchto manýrů do oázy logiky mně už pomalu začíná unavovat. • Bezprostřední inventář Je to nesmírná škoda, protože puzzly nejsou vyloženě špatné a autoři zjevně umí, jen se bojí odpoutat ode zdi a „fláknout“ tam pořádnou vypečenost. Skvělým příkladem jsou například očekávané náhledy na předměty v inventáři. Každou věc lze přiblížit, libovolně s ní v horizontální ose otáčet a v rámci možností manipulovat. Jistě se i vám, pokud nejste adventurní panna či panic, okamžitě v hlavě vyježí desítka nápadů, jak by toto šlo využít při řešení nepřeberného počtu hádanek. V podání Centauri využito k lovení baterií z rádia či kladiva z boxu s nářadím. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Nechci tvrdit, že některé úkoly nebavily, zkoumání obálky s podezřelým obsahem nebo třeba třeba hledání správného inzerátu v novinách (manuální obracení listů samozřejmosti :-) bylo prostě bezva. Ale samo o sobě to těžko zachrání polovičatost, v jakou se idea s obrovským potenciálem zvrhla. Tato polovičatost je příznačná pro úplně vše. Těšil jsem se například na využívání databáze Interpolu k řešení případů. Situace ve hře? Mailová schránka a pár stručných profilů příběhových postav. Praktické využítí ve hře asi tak dvakrát. Jednou k nalezení telefonního čísla na kolegu, podruhé k získání neuplného manuálu na obsluhu přístroje v laboratoři. Škoda, škoda, škoda. • Vrcholová grafika a hudba Ač je Memento Mori hrou plnou kompromisů, technickému zpracování nelze vytknout prakticky nic. Grafika stojí na notně modifikovaném enginu CPAL3D, jehož starší generace se v dobrém světle ukázala už před lety v Gooka 2. Ke screenshotům zřejmě nemá cenu nic dodávat, Memento Mori je zkrátka generaci před drtivou většinou konkurenčních titulů. Při návštěvě starého chrámu v panenské přírodě a náruči paprsků zapadajícího slunce se doslova tají dech, vychytávka PIP (okna v obraze) je také nesmírně efektní, překvapující jsou i více než zdařilé animace postav. Nemusíte se ani v nejmenším bát toporného předávání neviditelných či teleportujícíh se předmětů mezi postavami, v Memento Mori jsou i takové věci zpracovány s pečlivostí a neuvěřitelným smyslem pro detail. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky v galerii Kvalitní je jak robustnost enginu, tak možnosti nastavení. S trochou nadsázky bych tvrdil, že na nejvyšší detaily se mi i Crysis zdál plynulejší. Po mírném oříznutí běží Memento Mori v nejlepším pořádku i na mojí sestavě s dvoujádrem 5000+, 8800GT a 4GB RAM. Hra se vyznačuje neochvějnou stabilitou, infarkt dostává snad jen za vyloženě extrémních situací jako několik set rychlých kliknutí na objekt. Takové věci ale samozřejmě běžného hráče tolik děsit nemusí. Na asi dvou lokacích jsem si všiml mírného poklesu framerate, což mohlo být vyřešeno patchem. 
zdroj:
tisková zpráva
Perfektní je v neposlední řadě i hudební doprovod. Tajuplné mystické melodie se do prostředí sektářských konspiračních teorií dokonale hodí. Ke kvalitám německého dabingu v review-verzi s anglickými titulky (inu, musel jsem si zvyknout, ale dalo se to vydržet) se nemá zřejmě cenu vyjadřovat, hra v Česku vyjde snad ještě do Vánoc v kompletní lokalizaci, což je stejně příjemné jako férová cena 559 Kč.Stáhněte si: Trailery, Videa... Související články: Dojmy, Novinky... |
| Martin Holas | |
| autorovi je 19 let, studuje na Masarykově univerzitě v Brně; na hrách si cení originality a kvalitního příběhu, upřednostňuje dobré RPG, adventuru či strategii; rád se uchyluje do dob dávno minulých, především co se týče hudebního a filmového vkusu :-) |
