Tony Hawk's Pro Skater HD - recenze
4/10
zdroj: Archiv
Recenze

Tony Hawk's Pro Skater HD - recenze

Datum vydání:
28. srpna 2012
Vývojář:
Vydavatel:
Platformy:
Detail hry

24. 7. 2012 20:30 | autor: Lucie Jiříková |

Svými početnými úspěchy v závodech na rampách se Tony Hawk proslavil již v mládí – byl první, komu se povedlo udělat otočku o 900°, první kdo předvedl 360 varial McTwist a nechyběla ani další prvenství, díky nimž si ho možná všimla i firma Activision. Z jejich spolupráce pak vznikla série proslulých skateboardingových her, která Tonyho Hawka proslavila ještě více a jeho jméno vyryla do paměti i těm, co do té doby neměli o skateboardingu ani potuchy.

Jedním takovým fanouškem jsem i já. Tony Hawk mě v herní podobě doprovází již od puberty – na počítači, Xboxu, PS2 i PSP. Žádný z jeho titulů si prostě nemůžu nechat ujít. Na Tony Hawk's Pro Skater HD jsem byla zvědavá dlouhé měsíce před vydáním navzdory tomu, že HD předělávkám moc nefandím. Zaslepená radostí, že se po dlouhé odmlce zase dočkáme dalšího Tonyho, jsem dokonce nepřikládala žádnou pozornost tomu, že série již před několika lety přešla z područí Neversoftu a přistála na stolech vývojářského týmu Robomodo, majícího na svědomí kontroverzní titul Tony Hawk: Ride a jeho pokračování Tony Hawk: Shred. A to byla velká chyba.

Tony Hawk stárne a hry s ním

Pokud si myslíte, stejně jako já, že se toho na takovém HD remaku nedá zase tak moc zkazit, potom věřte, že může a docela dost. O tom vás ostatně zrovna tato hra dokáže přesvědčit s rychlostí a silou hurikánu. Jakmile se poprvé vyšvihnete na prkno a pokusíte se o provedení prvního triku, budete vědět, že je zle.

Tatam je volnost, kterou si řadu lidí tyto hry získaly a skoro to vypadá, že to s nimi jde z kopce stejně, jako s výkonností stárnoucího Tonyho Hawka. Skejťák je pomalý, neobratný, těžko přechází do manuálu a jen neochotně dělá wall ride i všechny ostatní triky. Chvilku doufáte, že po zakoupení všech dovednostních bodů se to zlepší, nakonec je ale po naději a nezbývá než si přiznat, že to má na svědomí pokažená fyzika.

Pro jistotu jsem si do počítače znovu nainstalovala (čti naemulovala) první díl série - bylo to přeci jen dlouho, co jsem ho hrála naposledy - přesvědčila jsem se tím však jedině o tom, že mé pocity jsou naprosto správné. S pohybem v něm totiž nemám vůbec žádný problém, hra se ovládá přímo skvěle a jízda nemá s těžkopádností a strnulostí současného HD remaku vůbec nic společného.

zdroj: Archiv

Původní hra a HD remake (který vyzobává obsah z prvních dvou dílů) se tak mohou poměřovat jednak v oblasti grafického provedení, jelikož právě to se žádných zázračných změn nedočkalo, a pak obsahem. I když, z výběru sedmi lokací taky nejsem moc nadšená. V prvé řadě nechápu, proč se zde neobjevily všechny původní levely z jedničky a dvojky, a proč, když už je jejich nabídka tak hubená, se tu musíme setkat se dvěma skoro totožnými prostředími – Warehouse a The Hangar.

Tuto dvojici doplňuje ještě prapodivný mix, skládající se spíše z jednodušších kousků, které se mihly v prvních dvou dílech - School II, Mall, Venice Beach, Downhill Jam a Marseille. Veškeré jejich známé nedostatky pak autoři nechali téměř bez povšimnutí, takže se bonusově dočkáte početných bugů, nad kterými se nedá jen tak mávnout rukou.

Hadrové panenky v zajetí

Skejťáci se zasekávají v objektech tak mocně a často, že by jim z nich nepomohl možná ani buldozer. V lepším případě je vůbec nebudete vidět, v tom horším budete bezmocně koukat na to, jak se do nekonečna zvedají, a pak opět padají tím svým ošklivě zpomaleným způsobem hadrových panenek, až je po dlouhém snažení a zkoušení všech možných tlačítek raději osvobodíte zoufalým restartem.

Tak rozsáhlého prokletí pak hru Tony Hawk's Pro Skater HD nedokáže zbavit ani multiplayer, v němž se hráči tradičně utkávají s protivníky po internetu, tedy přes Xbox Live. Bohužel, možnost rozdat si to společně u jedné obrazovky tu naopak nepochopitelně chybí. Hra více hráčů byla vedle klasických módů Graffiti a Trick Attack (HORSE opět chybí) doplněna ještě o novinky Hawkman a Big Head Survival, které si můžete zahrát jen sami.

V módu Hawkman sbíráte určené značky tím, že v jejich blízkosti provádíte určené triky, zatímco v Big Head Survival vám roste hlava a vy se ji před výbuchem snažíte zachránit prováděním dlouhých komb. Dalo by se bohužel polemizovat o tom, zdali by byla druhá ze zmiňovaných inovací tak zábavná i v případě, že by byla fyzika hry taková, jakou bychom si ji přáli – mrštná a ohebná ve všech směrech a nabízející tu volnost, na kterou jsme byli v Tony Hawk sérii zvyklí.

Pokud si chcete s nostalgií zavzpomínat na první či druhý díl, kupte si rovnou některý z nich a tuto nepovedenou HD předělávku raději vynechte. Vývojářský tým Robomodo Tonymu prostě nesvědčí a já jen budu doufat, že Activision si to už konečně uvědomí.

Verdikt:

Nepovedená HD předělávka, která kvůli technickým i designovým chybám nemá co nabídnout fanouškům série ani novým hráčům.

Nejnovější články