Původní recenze anglické verze hry Road to India byla publikována 14.6.2001, zhodnocení nové české verze hry naleznete níže.

zdroj: tisková zpráva Není to zase tak dávno, co jsem si posteskl, že bych mezi tou záplavou 3D akcí, strategií a RPGček vcelku rád uvítal i zástupce z čistě adventurní scény. Snad bohové všech pařanů stáli tentokrát při mně a do rukou se mi velkou náhodou dostala dvoucédéčková adventura francouzské firmy Microids - Road to India. Přiznám se, že ačkoliv je hra k mání přibližně měsíc, doposud jsem o ní nic neslyšel ani nečetl. Ovšem nelze se zase tolik divit, že se nestala středem zájmu herních serverů a snadno zapadla mezi nápadnější tituly vycházející v těchto dnech.

Kromě této hry má Microids na svém kontě ještě několik dalších titulů, které jsou či budou kromě platformy PC dostupné i na PSX a Gameboy. Patří sem např. vesmírná 3D strategie Far Gate, fantasy strategie Warrior Kings, sportovní Tennis Masters Series. Co se týče adventur, možná si vzpomenete na Amerzone a v dohledné době můžeme čekat příběhy krásné hrdinky Druuna ve stejnojmenné hře (zde mě zaujala poznámka: Certified THX audio®; škoda, že k tomu nemám stejně certifikovaný hardware v podobě soustavy supervýkonných jednokanálových zesilovačů, 20“ basových reproduktorů a podobných, dozajista nepostradatelných komponent domácího kina ;-)

• Mimo rámec zaběhnutých příběhů
Vraťme se ale k výše zmíněné Cestě do Indie. Jak již je z názvu patrné, povedou naše kroky právě do této země, země výborných černých čajů :-) Naším průvodcem bude Fred, Američan, který se vypravil do New Delhi za svojí snoubenkou Anushou. Upřímně řečeno, příliš radosti z té cesty neměl. Ne že by ho snad čekalo představování Anushině rodině. Pravou příčinou byl dopis, který Anusha Fredovi poslala a jehož obsahu Fred nechtěl a ani nemohl uvěřit. Několik málo chladných slov stručně vysvětlovalo, že se s ním rozchází, přičemž se nemá snažit ji najít. „To přeci není možné, vždyť jsme spolu byli tak šťastní. To snad ani nemohla psát ona.“ A tak vybaven kreditní kartou a jednodolarovkou se bezhlavě vrhá do neznáma.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

Již v letadle se Fredovi zdá velmi živý sen o záhadném paláci v překrásné zahradě, kde Anusha, jako hindská princezna, je neznámým mužem odvlečena do paláce. Zatím Fred netuší, že tento i následující sny brzy začnou nabírat stále více reálnější podobu. Příběh samotný nekypí přílišnou originalitou, avšak na druhou stranu, po dlouhé době nejde o záchranu světa. Konečně zájmy jednotlivce převáží nad zájmy civilizace. Vypravme se tedy s Fredem do současných ulic měst New Delhi, Taj Mahal a prostřednictvím jeho snů i do dávné minulosti. Staňme tváří tvář kultu, který by už neměl existovat. Přesto na jeho stoupence, uctívače bohyně Kali brzy narazíme.

• Grafika rozhodně neodradí
zdroj: tisková zpráva Autoři hru oblékli do celkem slušivého kabátu v podobě předrenderované grafiky. Nezapomněli na spoustu detailů, které dotváří atmosféru zapadlých uliček indických měst, jakož i interiérů bohatých domů. Vyjma animovaných sekvencí vidíte své okolí z pohledu hlavního hrdiny, podobně jako např. ve hře The Messenger či Atlantis. Stejný je i způsob pohybu, kdy si vystačíte pouze s myší. Tou můžete kroužit 360° v horizontální rovině a téměř 180° ve vertikální. V případě, že na obrazovce narazíte na místo, kde by se mělo něco udát či sebrat, změní se ikonka kurzoru na příslušný obrazec. Tady doporučuji nešetřit na světlosti obrazu, neboť některé předměty jsou ve tmavých částech snadno přehlédnutelné. I tak je lze od okolí a nedůležitých předmětů obvykle dobře odlišit. Tedy určitě lépe než ve výše zmiňované hře The Messenger.

Přesto je dobré své okolí řádně prohledávat, stane se, že nějaké to důležité místo přehlédnete a nemusí být ani moc malé. Systém inventáře je jednoduchý a nikdy se nezaplní. Ani by to snad nebylo možné, neboť jich nebudete mít tolik najednou. Předměty lze pochopitelně v inventáři i kombinovat.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

• Hrát mohou i začátečníci
Tím se tak trochu dostáváme k hratelnosti. Dle mého názoru jsou všechny potřebné úkoly a hádanky jednoduché a z velké části logické. Snad na jednu věc bych si postěžoval. Je to bludiště ve svatyni bohyně Kali. Jediným vodítkem ke správné cestě je krysa, která se mi však objevila až po několika desítkách minut, co jsem bludištěm beznadějně procházel. Kamarádovi se neobjevila vůbec. I když je docela dobře možné, že jsme nějakou souvislost přehlédli. Naproti tomu jsou některé úkoly zajímavé, někdy až roztomilé. Jako třeba pokus domluvit se s opičkou, aby sebrala klíče ze žalářníkova stolu určitým sledem příkazů: „Hu huu! Iiiik! Whahuu! Gniii!“ :)

zdroj: tisková zpráva Méně logičnosti však spatřuji v dialozích. Obvykle máte na výběr z více vět, přičemž velmi často jsou si významem dosti podobné a víceméně vedou ke stejnému cíli. To bych chápal v případě, pokud by měla postava, se kterou hovoříte, reagovat na každou větu jiným způsobem. Pokud mají vaše otázky nějakou chronologickou návaznost, a vy vyberete tu poslední, stejně budete muset obvykle odklikat i ty předcházející, teprve pak se dialog ukončí. Ale to je víceméně přehlédnutelná drobnost uvážíme-li, že dialogů zase není tolik, aby příliš zdržovaly.

Co se týče angličtiny, je velmi jednoduchá a určitě nebude dělat problémy mírně pokročilým angličtinářům. Samozřejmě, že pokud jsou k dispozici titulky, mnohdy pomohou, pokud hráč nemá angličtinu tolik odposlouchanou. Tady opět musím napomenout tvůrce, protože se titulky neobjevovaly vždy, ale jen při dialozích. Ne však tehdy, když si Fred povídal sám pro sebe. Takové ty průpovídky typu, že takhle to nejde a zda by to nešlo raději jinak apod. Sice nejsou tolik důležité, ale někdy mohou pomoci.

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva

zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva zdroj: tisková zpráva