Recenze
Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure - recenze
27. 6. 2014
|
Daniel Kremser
Jsou hry, jejichž mechanismy už dávno ztrouchnivěly v křemíkových rakvích a věhlasná jména zavál prach. Neměly se znovu dostat na světlo boží. Až do nedávna tomu tak ostatně bylo a devadesátkové klasiky v klidu prodlévaly pěkně pod zemí. S příchodem Kickstarteru se ale všechno změnilo a vedle žádaných herních návratů se logicky objevují i smutné případy, které spíš ničí pěkné vzpomínky. Jedním z nich je i návrat Texe Murphyho, který po šestnáctileté odmlce dává ve hře Tesla Effect: A Tex Murphy Adventure definitivní sbohem a jen dokazuje, že doba už opravdu pokročila.
Frostpunk 2 – recenze strategie, která chvíli rozmrzá, ale pak zahřeje
17. 9. 2024
|
Aleš Smutný
Zima znovu přichází
Heading Out – recenze závodního road tripu v neskutečném stylu
31. 5. 2024
|
Patrik Hajda
Vizuální novela? Závodní hra? Komiks? Ano!
Resident Evil 2 – recenze
25. 1. 2019
|
Jan Slavík
Původní Resident Evil 2 vyšel 21. ledna 1998, tedy téměř přesně před jedenadvaceti lety. Nelze zapomenout, jak nás hra tenkrát pohltila. O přestávkách se pravidelně pánská polovina čtvrté třídy rozdělila na předstírané nemrtvé a bandu Leonů, kteří chrčící spolužáky kosili z imaginárních zbraní, zatímco holčičky si u toho klepaly na čelíčka. Dnes vydaný remake už zřejmě k podobnému veselí nezavdá, což je, řečeno s nostalgickou jiskrou v oku, upřímně trochu škoda. Ale není třeba zoufat nad ztraceným mládím, hra je to totiž pořád výborná.
Indiana Jones & Emperors Tomb - rec.
7. 4. 2003
|
Redakce Games.cz
Mužný a neohrožený archeolog s bičem a koženou bundou si v mnohém nezadá s jinými kultovními tituly od studia LucasArts a proto jsme do Cisařovy hrobky vkládali velké naděje. Bohužel marně...
White Night - recenze černobílého hororu
13. 4. 2015
|
Jan Olejník
Když jsem si před časem posteskl, že už nikdo nechce udělat hru, která by se podobala původním dílům série Alone in the Dark, ani jsem netušil, že se dočkám malého překvapení. Černobílá White Night je dílem vývojářského týmu Osome Studio a připomíná právě zašlé časy hororových adventur se statickými kamerami. Jenže netradiční vizuální stylizace a brnkání na nostalgickou notu nemusí vždy stačit.
Konung 2 CZ - recenze
19. 2. 2004
|
Redakce Games.cz
Drsné severské prostředí. Zlý vládce, jenž plundruje zemi, proti šesti vyvoleným hrdinům. RPG dobrodružství smíchané se strategickými prvky - to vše je Konung 2. Zní to velice slibně, ale je i skutečnost tak veselá?
Lost Sea – recenze
22. 7. 2016
|
Jakub Kovář
Představte si, že letíte letadlem nebo plujete lodí a čirou náhodou si to namíříte přímo skrz Bermudský trojúhelník. Pak se ozve rána jako z děla, váš dopravní prostředek se zakymácí a najednou vidíte jen temnotu. Nehodu nakonec jako jediný přežijete a před vámi leží ostrov zarostlý džunglí. Zní to jako začátek Robinson’s Requiem nebo drsnější variace na Minecraft, že? Právě touhle cestou se nicméně autoři Lost Sea nechtěli vydat, a místo drsného boje o přežití vás čeká variace na jednoduché hack and slash hry s důrazem na akci, ozvláštněné drobnými adventurními a RPG prvky.
Uncharted 4: A Thief's End - recenze
5. 5. 2016
|
Jan Olejník
Exotické lokace, tajemné chrámy, ztracená města, divoké přestřelky a životu nebezpečné situace. Jedním slovem: dobrodružství. Přesně toho má Nathan Drake, hlavní hrdina série Uncharted, už plné zuby. Místo toho si konečně zvolil klidný rodinný život a pohodové zaměstnání. Jenže na důchod je evidentně ještě brzy, a než se Nathan dočká skutečného odpočinku, proženou ho scénáristé v Uncharted 4 další hromadou patálií v nejrůznějších koutech světa. Zároveň ho však představí tak, jak jsme jej ještě nezažili – jako obyčejného chlapíka z masa a kostí.
Tom Clancy's Ghost Recon: Breakpoint - recenze
15. 10. 2019
|
David Ryneš
Poslední Ghost Recon s podtitulem Wildlands bude po Divisionu pravděpodobně mou druhou nejhranější hrou, která k sobě lepí jméno spisovatele Toma Clancyho. Bolívie plná života si mě získala, a i přes slaboučký příběh jsem se do ní s pravidelnými přídavky vracel. Breakpoint měl mnoho věcí vylepšit a zvýšit důraz nejen na příběh, ale také na prvky přežití v nepřátelském prostředí, což logicky vyšponovalo má očekávání. Ačkoliv z technické alfy jsem byl zprvu nadšen, ve finální verzi se z Breakpointu vyklubal guláš ze všeho, co kuchaři v Ubisoft Paris našli.
Valhalla Hills - recenze
14. 12. 2015
|
Adam Homola
Nerad píchám špendlíkem do nafouknuté bubliny hned ze začátku, ale je třeba říct, že navzdory počátečnímu dojmu Valhalla Hills není nový a jinak pojmenovaný díl Settlers. Snaží se, má nakročeno správným směrem, hře nechybí ani roztomilost, ale prostě to tam není. Přitom na Valhalla Hills pracuje několik tvůrců původních Settlers her, kteří na svůj mastrštyk z dob minulých navazují, ale je to návaznost asi taková, jakou v devětadevadesátém vykouzlil George Lucas. Skrytá Hrozba není pro obecné publikum špatná, ale pro fanoušky původní trilogie Star Wars to není ono. Pokud tedy patříte k opravdu zapáleným fanouškům The Settlers, specifické kouzlo oblíbené série ve Valhalla Hills neobjevíte. Neznamená to však, že by šlo o špatnou nebo průměrnou hru, naopak.
Martha Is Dead – recenze znepokojivého psychothrilleru
24. 2. 2022
|
Jakub Malchárek
Co se stalo v rodině nacistického generála?
Echo - recenze
30. 9. 2017
|
Ondřej Švára
Ze stázového spánku se probouzí hrdinka En a touží oživit duši někoho, kdo neměl umřít. Podniká proto záchrannou misi na podivuhodnou planetu ve skvěle odvyprávěné sci-fi adventuře, kterou zdobí netradiční hratelnost. Umělá inteligence se v ní učí od samotného hráče! Některé nápady ale potřebují uzrát a Echo si vybralo daň projektu, který je spíš než zábavnou hrou pouhá sonda do neprobádaných končin herního designu. Byla čest tuhle hru hrát, ale nikoliv slast.
Neo Scavenger – recenze nejzajímavější survival hry posledního roku
2. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Snad v reakci na populární tvrzení, že hráčské generaci schází praktické dovednosti, trh v posledních letech zaplavily survivalové simulace plné rozdělávání ohně, opravování nástrojů a soubojů s vlky doslovnými i metaforickými. Od DayZ po The Long Dark se vývojáři předhánějí v tom, kdo z nich na světlo světa přivede nejlépe vypadající a nejkrutěji simulaci reality, ve které má na přežití vliv snad i fakt, že jste panákovi už týden neostříhali nehty. Na první pohled vypadá NEO Scavenger podobně jenom s tím rozdílem, že graficky vypadá, jako by tvůrci použili Malování. Kdo však překousne první - negativní dojem, čeká ho odměna v podobě jedné z nejzajímavějších survival her za poslední rok. Důvod je prostý. NEO Scavenger konečně ze zavedené formulky survival her vykopla zombíky a klade důraz především na pozornost vůči detailům každodenního života v post-apokalyptickém světě.
Sherlock Holmes: Crimes & Punishments - recenze
30. 9. 2014
|
Lucie Jiříková
Sherlock Holmes toho ve hrách zažil už spoustu, zejména pod taktovkou studia Frogwares, které pro detektiva a hráče vymýšlí nová dobrodružství již přes deset let. Pod jeho taktovkou anglický gentleman s bystrým úsudkem a specifickým smyslem pro humor zatočil třeba s nejmazanějším zlodějem na světě (Sherlock Holmes vs Arséne Lupin), dopadl sadistického zabijáka (Sherlock Holmes vs Jack the Ripper) a naposledy se očistil z křivého obvinění, které ho mohlo stát kariéru i samotný život. I přes záplavu nejrůznějších dobrodružství jsme ale se Sherlockem přesto něco nezažili - volnost při sbírání důkazů a usvědčování viníka. Frogwares přesně tento styl vyšetřování v souvislosti s dílem Sherlock Holmes: Crimes & Punishments (v ČR také Zločin a trest) slibovali a světe div se, nakonec svůj slib z velké části splnili, což lze ve videoherním průmyslu považovat za malý zázrak.
Ratchet and Clank: All 4 One - recenze
1. 11. 2011
|
Alžběta Trojanová
Ratchet s Clankem se po PlayStation platformách prohání dlouhých devět let a za tu dobu si získali slušnou popularitu. Aby taky ne, když téměř všechny jejich hry mají na Metacritic mezi 80 - 90 %, což je na sérii o osmi dílech hodně solidní vizitka. Zdá se tedy, že výjimkou, která potvrdí pravidlo, je zatím poslední kus s podtitulem All 4 One, který na ty nejlepší prostě nemá. Jak je to možné?
Tintinova dobrodružství - recenze
20. 11. 2011
|
Martin Bach
Když spojí své síly dva uznávaní filmaři novodobé filmové historie a natočí film podle legendárního belgického komiksu o mladém novináři a jeho psovi, nemůže to snad ani dopadnout špatně. A špatně to také nedopadlo - filmová Tintinova dobrodružství jsou příjemným rodinným bijákem, který se líbí dětem i jejich rodičům. A když ke jménům Stevena Spielberga a Petera Jacksona přidáme ještě vývojáře z Ubisoftu Montpellier, lze snadno pochopit naděje, které mnozí hráči vkládali i do herní adaptace. Vždyť od doby, kdy se právě spolupráce Petera Jacksona a francouzských vývojářů zhmotnila v solidním filmově-herním kombu jménem King Kong, jsme mnoho radosti ze spojování Hollywoodu a herní branže nezažili. Herní Tintin navíc vypadal na videích tak dobře, že o něm i Dan Vávra v jednom ze starších Fight Clubů prohlásil, že jde o nejlépe vypadající hru letošní E3... A to mluvíme o člověku, kterému se nelíbí Skyrim ;)
Valiant Hearts: Coming Home – recenze dobrodružství z první světové války
14. 2. 2023
|
Ondřej Novotný
Zpátky do zákopů
Picross 3D Round 2 - recenze
5. 1. 2017
|
Jiří Pavlovský
Logická hra Picross představovala jednoduchý, ale geniální vynález. Šlo vlastně o klasickou křížovku, jen jste místo vyplňování písmenek začerňovali políčka. Působilo to spíše jako omalovánka než jako hlavolam, ale nenechte se zmást. Vtip byl v tom, že jste měli vždycky v každém sloupci napsáno, kolik je tam černých políček, a jestli jsou v kuse, nebo rozdělené na několik částí. A to bylo všechno. Kde přesně jsou, na to jste už museli dedukcí přijít sami. A pak někoho napadlo převést tento geniálně jednoduchý a návykový koncept do třech rozměrů. A byl to dobrý nápad. Není nic uspokojivějšího než z kvádru složeného z očíslovaných kostiček vyzobávat nepotřebné dílky, aby tam nakonec zůstala nějaká „socha“. Bylo to jednoduché. Picross 3D Round 2 tento koncept rozvíjí, ale navrch samozřejmě přichází s něčím novým – opět jde o trefu do černého, respektive v tomto případě spíše barevného.
Splasher - recenze
10. 3. 2017
|
Jan Vrobel
Splasher je sofistikovanou alegorií na sociální sci-fi opus magnum Fritze Langa jménem Metropolis z roku 1927, kde vyšší kasta uvězněná ve zlaté kleci nekončící utopie nevidí každodenní tvrdou práci dělníků a... Ne, já nemůžu, měli byste vidět svůj pohled! Cha cha. Ale teď už vážně.
Driftmoon - recenze
8. 4. 2013
|
Miloš Bohoněk
Hry. Hrajete hry? No jistě. Tvoříte je? Je to klidně možné. A teď vaše polovičky. Hrají hry? Nejspíš ne. A tvoří je? Julku do ohně za to, že ne.
Test Drive Unlimited Solar Crown – recenze závodní katastrofy
16. 9. 2024
|
Patrik Hajda
Aneb jak ukázkově zničit slavnou značku
CONAN. - recenze
13. 11. 2007
|
Redakce Games.cz
Legendární bojovník Conan se dočkal nového zpracování, za které se konečně nemusí stydět. Vstupte s námi do barbarského věku temna, kde vládne brutální násilí a kde si respekt vydobudete pouze ostrým mečem.
Ratchet & Clank: Rift Apart - recenze
8. 6. 2021
|
Pavel Makal
Kterak Pavel udělil svou první desítku
OutRun 2006: Coast to Coast - recenze
1. 8. 2006
|
Redakce Games.cz
Smíchejte nablýskané sporťáky, vysokou rychlost, nelítostný časový limit a získáte arkádové závody. Přidejte krásné dívky, netradiční styl jízdy a dostanete OutRun. Jak moc se vyplácí oživovat automatové klasiky?
Dishonored 2 - recenze
18. 11. 2016
|
Lukáš Grygar
Stojím na okraji útesu olizovaného vlnami. Moře je za rozbřesku líné, u obzoru se plouží velrybářská loď, a když otočím hlavu doleva, vidím Karnacu, přístav ve stínu hory, připomínající dvojici žraločích ploutví. Dnes jsem ale žralokem já a kořistí se má stát zpupný vévoda – jeden ze spiklenců, kteří připravili mladou císařovnu Emily Kaldwin o trůn. Dívám se k městu z ostrova, na němž se rozkládá vévodovo opulentní sídlo. Patnáct hodin nazpátek jsem od lázní Addermire pozoroval postupující bouřkovou frontu a patnáct let nazpátek to byly šedivé mraky od majáku na Markhamově ostrově z Metal Age. Jedna dlouhá, šedivá nit, natažená od druhého Thiefa k druhému Dishonored.
Fossil Echo - recenze
26. 8. 2016
|
Pavel Válek
Kdybych měl spočítat hry, které za poslední dobu vyšly, a prezentovaly se spíše jako umění než běžná interaktivní zábava, trvalo by mi to poměrně dlouho. Některé na to jdou pomocí profesionálně složeného a orchestrem zahraného soundtracku, jiné k tomu využívají svého scénáře nebo grafického zpracování. Mnohdy ovšem v honbě za estetikou zajdou až tak daleko, že zapomenou na samotnou hratelnost, která je vitální součástí každé dobré hry. Fossil Echo se má dle vyjádření vývojářů také zařadit do skupiny „arthouse“ her. S inspiracemi od takových velikánů jako jsou filmy Studia Ghibli nebo hry Shadow of Collossus a Ico si vývojáři dali za úkol vytvořit krátký emotivní zážitek, na který budete vzpomínat ještě dlouho po jeho skončení.