| Autor: Mirek Zeman Publikováno: 7.dubna 2003 |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Indiana Jones and the Emperor’s Tomb se však bohužel vyznačuje velmi bídnou, až nulovou výpravou, takže se příběhu příliš nenabažíte. V průběhu hraní uvidíte pouze několik kratičkých animací; dokonce i úkoly se dozvídáte prostřednictvím brífinkové obrazovky, jako v nějakém strohé strategii před deseti lety. • Nepovedené ovládání Nyní poruším zažité schéma recenze počítačové hry a proti všem pravidlům se budu věnovat společnému jmenovateli většiny problémů spojených s Indiana Jones and the Emperor’s Tomb, totiž ovládání. Konkrétně se jedná o jeho špatnou konverzi z analogového ovladače Xboxu na digitální ovládání počítače (klávesnice + myš). Klávesnicí se řídí Indyho pohyb, úhel kamery se určuje myší. Indy sice reaguje na stisky kláves, jeho pohyb však není vázán na kameru (resp. její úhel), ale na vnitřní pravidla herního světa. Jinými slovy: Často se stává, že se Indy vydá jinam, než byste čekali, protože se na něj díváte z jiného úhlu, než si myslíte. To samozřejmě vede k řadě frustrujících situací, jako jsou třeba pády z plošinek atd. Velká necitlivost ovládání a zasekávání Indyho například za rohy jsou již pouze drobnosti. 
zdroj:
tisková zpráva
Tento problém se pak pochopitelně promítá do všech aspektů počítačové hry, zejména pak do soubojů, které ve značné míře znehodnocuje, ačkoli jsou jinak poměrně zábavné. Indiana Jones and the Emperor’s Tomb používá bojový systém z Buffy the Vampire Slayer (rovněž z produkce studia The Collective). Levým tlačítkem myši ovládáte levou ruku a pravým tlačítkem myši ovládáte (nikoli překvapivě) pravou ruku. Stiskem obou pak provádíte obouruční údery. Indy má v zásobě pestrou paletu efektních komb, jako je házení protivníků přes zábradlí, takže se nebudete nudit. A pokud ano, můžete k boji používat lahve, židle apod. Vyjma palných zbraní pak má Indy neodmyslitelný bič, jímž si lze nepřátele nejen přitahovat k sobě, ale rovněž jim vypráskávat pušky z rukou.• Systém ukládání pozic Vyjma počátečního Cejlonu se postupně budete proboxovávat Prahou, Istanbulem, Hong Kongem a řadou dalších lokalit, jejichž dohrání vám dohromady zabere maximálně deset hodin. Dlužno podotknout, že na zpracování Prahy (která je po Cejlonu hned druhá v pořadí) jsem se dosti těšil. Mé rozčarování však bylo obrovské. Celá mise se odehrává na jakémsi středověkém hradě připomínajícím ze všeho nejvíce Tajemný hrad v Karpatech Julese Verna postavený v mišmaši architektonických stylů, jemuž dominuje londýnský Big Ben. Zkrátka komedie. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Na všech misích shodně mě rozčiloval systém ukládání pozic, který je automatický po dokončení určité lokace. Tato funkce je obzvláště frustrující v okamžicích, kdy je některé řešení třeba vyzkoušet hop nebo trop a pokud nastane varianta „trop“, musíte znovu absolvovat všechny souboje atd. • Hratelnost 
zdroj:
tisková zpráva
Jak již bylo naznačeno výše, atraktivní příběh zcela absentuje, takže zbytek náplně Indiana Jones and the Emperor’s Tomb je zaměřen na prostoduché hopsání á la Tomb Raider, ačkoli Tomb Raiderovi se její obsah ani zdaleka nevyrovná. Všechny úrovně jsou velmi, velmi lineární a počítačová hra vás ani na okamžik nenechá na pochybách, jakým směrem by se měly vaše kroky ubírat. A aby toho nebylo málo, veškeré možnosti interakce s prostředím jsou signalizovány ikonami v rohu obrazovky (zde použij bič, zde umísti nálož), takže vždy víte, co a kde máte dělat. Architektura úrovní taktéž není dvakrát nápaditá a nebýt již zmíněných soubojů, většina misí by byla extrémně nudná a jejich design stěží uvěřitelný. Úrovně nesou nulové stopy po snaze o realismus, což nevyhnutelně vede k nulové atmosféře.Hopsání je místy zpříjemněno hádankami, které však nejsou příliš obtížné a striktně se drží lineárního uspořádání Indiana Jones and the Emperor’s Tomb, takže je minimální šance, že by vás zdržovaly od dalšího hopsání. Tak například jádrem pražského hradu je Chrám zkázy (Temple of Doom - je to kýč jako poleno), do něhož je třeba přinést čtyři artefakty; vždy jeden vložíte na oltář a nastavíte na jakémsi zvěrokruhu kombinovaném s hodinami správnou kombinaci, již by z předloženého obrazce na první pohled odhadl i průměrně inteligentní hlávkový salát. To vám otevře dveře k cestě za dalším artefaktem a tak neustále dokola. Nedá se tedy říci, že by právě hádanky představovaly intelektuální výzvu, řešení je vždy patrné na první pohled a ve většině případů dokonce nestydatě nápadné. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
další obrázky z této hry najdete v sekci screenshotů Indiana Jones and the Emperor’s Tomb se vyznačuje středověkým vizuálním zpracováním (doslova a do písmene) a vypadá jako počítačové hry před pěti sedmi lety. Podíváte-li se na libovolný obrázek, nepotřebujete k tomuto faktu žádný komentář. Co naopak z obrázku vidět není, je poměrně zdařilá animace Indyho - po vylezení z vody si nasazuje klobouk, na okrajích plošinek balancuje a necháte-li jej chvíli bez činnosti, začne si protahovat ramena a páteř. Vše je bohužel provázeno grafickými a technickými problémy, takže není nic neobvyklého, propadne-li například mrtvola skrze texturu a zůstane jí z podlahy koukat pouhá polovina. Poměrně slušnou práci odvádí hudba, avšak nijak nenavazuje na aktuální události ve hře, takže k atmosféře rovněž příliš nepřispívá. 
zdroj:
tisková zpráva
Závěrem je nutno konstatovat, že Indiana Jones and the Emperor’s Tomb se příliš nepovedl, rozhodně ne tak, jako jeho předchůdci. Zábavný je především systém soubojů. Architektura úrovní je vesměs průměrná a hádanky jednoduché. Vše je rovněž do značné míry determinováno ovládáním, které je po své portaci z Xboxu na počítač takřka nepoužitelné.Stáhněte si: Trailer, Trailer #2, Trailer #3, TV trailer, Cheaty Související články: Preview, Novinky, Indiana Jones & The Infernal Machine recenze #1 a recenze #2 (11/99) |
| Mirek Zeman připravil: jd |
