Recenze

Age of Wonders III: Eternal Lords - recenze

Kvalitní herní dílo se pozná, když dokáže zůstat se svými fanoušky co nejdéle. Age of  Wonders III mezi takové projekty patří a díky přísunu nového obsahu zůstává aktuální i po roce od vydání originálního titulu. Recenzovaný Eternal Lords navíc v sobě nese (podobně jako loňský Golden Realms) všechny znaky poctivého datadisku. Přináší novou atmosféru, atraktivní obsah i zajímavé změny v hratelnosti, což dohromady zajistí spoustu hodin dobré zábavy.

Frankenstein: Master of Death - recenze logické adventury

Legenda o Frankensteinovi, “moderním Prométheovi", dodnes přežila v mnoha literárních, filmových i herních adaptacích. Zatím posledním střípkem do umělecké mozaiky je klikací adventura Frankenstein: Master of Death od brněnského studia Fineway a petrohradského týmu JetDogs. Téměř dvě stě let starý příběh oživuje sympatickou hratelností s řadou logických rébusů a pomalejším tempem, jako stvořeným pro budování napětí.

Saints Row: Gat Out of Hell - recenze

„V muzikálovém čísle z Saints Row: Gat Out of Hell vám zazpívá sám Satan“ hlásily novinkové titulky před vydáním hry a hráči byli i tentokrát v šoku. Ačkoliv je tradicí série sypat ze sebe šílenosti v takové míře, že by bohatě vystačily na stovky jiných her, pějící Satan v ní zatím ještě chyběl. Bohužel v ní mnohem více chyběly podstatné změny, na které se autoři i tentokrát vykašlali.

Call of Duty: Advanced Warfare – recenze singleplayeru

Na světě existuje jen málo sérií, kvůli kterým vám Tesco pošle email, a dočkají se půlnočního zahájení prodeje i v malém supermarketu někde v zapadlém provinčním městě. Můžete si o sérii Call of Duty myslet co chcete, ale na jejím současném výsadním postavení nic moc nezměníte. Ostatně i diskuze plné názorů, že Call of Duty hry jsou blbosti s následnou poznámkou, „ale stejně jsem si to stáhnul, abych ji vyzkoušel“ spíše vypovídají o tom, že Call of Duty hry vzbuzují nejenom zájem, ale též emoce. Tentokráte navíc právem, protože díl s podtitulem Advanced Warfare boří zažité představy, adrenalinovou akcí dohání posledních 5 let bídy či lehkého nadprůměru, ale hlavně má hlavu a patu. Alespoň v singleplayeru.

Ryse: Son of Rome - recenze PC verze

Podle některých stojí Ryse: Son of Rome za nedávnými finančními problémy Cryteku, zatímco oficiální vyjádření tvrdí, že pravda je prý někde úplně jinde. Buď jak buď, nutnost přišít finanční záplatu na díru v rozpočtu by klidně mohla být záminka, proč původně exkluzivní titul pro Xbox One vyšel nedávno i na PC. Minulý rok Gábina Ryse v recenzi chválila za audiovizuální zpracování, ale za všechny ostatní aspekty hru pěkně zkritizovala. Pojďme se tedy podívat, jestli se něco od vydání Xbox One verze v listopadu 2013 změnilo.

Age of Wonders III: Golden Realms - recenze

Milosrdně na ni zapomenout a pak ji znovu objevit. To je zřejmě nejlepší způsob, jak si dokonale užít strategii Age of Wonders III. Nyní je navíc k opětovnému setkání výborná příležitost. S aktuálním datadiskem Golden Realms hra po půl roce od vydaní nabízí nebývale mnoho novinek. Strategický zážitek je tak ještě intenzivnější a na vlnách obsahových změn se budete cítit jako herně znovuzrození. Golden Realms je, co do přínosu nové herní náplně, její prezentace a začlenění do původní kostry, ukázkovou prací. Na metu dokonalosti AoW v kombinaci s datadiskem nedosahuje jen kvůli ovládání a ignoraci starých chyb. A i když nejsou nijak zásadní, podruhé si na ně člověk opravdu nerad zvyká. 

Men of War: Assault Squad 2 - recenze

Poslední pětice vojáků se schovává za tankem s přetrženým pásem. Pomalu dochází náboje a medik, co se snažil zachránit už chladnoucí mrtvolu, se válí o kus dál. I kdybyste chtěli tank nakrásně opravit, museli byste přežít v dešti kulek. Situace volá po jediném řešení. Restart! Dobře se s touto funkcí seznamte, při hraní Men of War: Squad Assault 2 ji budete často používat.

Sang-Froid: A Tale of Werewolves – recenze

Občas vám sítem propadne nějaká malá, ale dobrá hra. Přesně tím případem je Sang-Froid: A Tale of Werewolves a proto se k ní vracíme. Nejde ji nedoporučit. Na divokém severu, v zasněžených lesích Kanady, se občas ozve zavytí, při němž tuhne krev v žilách. Sofistikovaně se tvářící bílí kolonizátoři sice povídačky o vlkodlacích odbývají mávnutím ruky, ale minimálně tři sourozenci vědí svoje. Josephinu totiž postihla záhadná nemoc, která ji zároveň dává věštecké schopnosti.

Dragon Ball Z: Battle of Z - recenze

Dragon Ball je prastará, ale pořád zábavná manga i anime. Jde o jednu z prvních velkých mang, která se nebála roztáhnout jednu bitku přes několik knih. Navíc Dragon Ball pro spoustu lidí představuje první kontakt s podivnou japonskou mentalitou.

Europa Universalis IV: Conquest of Paradise - recenze

Slavné Dobytí ráje bylo poměrně snadnou a předvídatelnou operací. Jakmile se první mořeplavec, obdařen puškou a vírou v boží poslání, zjevil před bosým protějškem s čelenkou z krocaního zadku, nebylo těžké uhodnout, kdo z civilizačního střetu vyjde s hlavou vztyčenou a kdo s hlavou na tyči.

Brothers: A Tale of Two Sons - recenze

Mám mladšího bráchu. Je zhruba polovičního věku a pravidelně spolu usedáme před obrazovku, abychom si zahráli kooperativní multiplayer. Vždy se náramně bavím a dmu pýchou, jak dobře jsem sourozence vychoval k obrazu svému, nikdy však od společného hraní neodcházím dojat.

Age of Empires II: HD Edition - recenze

Říkejte si tomu extrém, ale neupravená nebo lehce faceliftovaná HD retra by měla vycházet úplně zdarma. Pokud si totiž lidé zvyknout kupovat jednu hru dvakrát, stanou se bezcenné remaky normou a velet jim bude Age of Empires II: HD Edition. Tahle hra stojí pět set korun, ale ve skutečnosti má úplně stejnou hodnotu, jako starý originál ze zaprášené krabičky. Tedy nulovou. Vzhledem k tomu, co nabízí, je to hotový výron nesoudnosti.

Call of Duty: Black Ops 2 - recenze

Když jsem v závěru recenze Medal of Honor: Warfighter psal, že i díly Call of Duty od Treyarchu jsou o stupeň a někdy i o dva lepší, než Warfighter, v kontextu to vyznělo jako lichotka, i když jsem v zápětí dodával, že se v žádném případě nejedná o zázraky. Treyarch totiž opakovaně v historii CoD dokázal, že jeho příspěvkům do série prostě něco chybí. Něco, co by je dělalo zábavnými a zajímavými.

Crusader Kings II: Sword of Islam - recenze

Když jsem recenzoval vynikající historickou strategii Crusader Kings II, vyjádřil jsem politování nad tím, že zde není možnost hrát za muslimské vládce a přidal jsem logický odhad, že se jistě tato možnost objeví v rámci DLC. A stalo, i když opravdu nebylo těžké něco takového předpovědět. Sword of Islam je už majitelům hry nějakou dobu k dispozici, takže skalní fandové už DLC vesele hrají. Otázkou ovšem je, zda má pro běžného hráče cenu si přídavek pořizovat, nebo postačí základní hra.

Sins of a Solar Empire: Rebellion - recenze

Stejně jako se hudebníci drží pravidla "Když nevíš co bys, vydej bestofku", následovali Ironclad Games herní ekvivalent téže mantry a vydali za skoro plnou cenu Sins of a Solar Empire s podtitulem Rebellion, který přináší jen pomálu nového. To je největší, ale naštěstí jediný, zásadní hřích (I see what you did there!) tvůrců..

Call of Duty: Modern Warfare 3 - recenze

Když jsem před čtyřmi lety rozehrál Call of Duty 4: Modern Warfare, byla to pro mě hra, která vojenské střílečky přenesla do „next-gen“ éry. Spojovala solidní kampaň s kvalitním multiplayerem, který kladl důraz na pěchotní boj a navzdory své akčnosti nebral hráči možnost, sáhnout v určitých situacích po taktičtějším způsobu hraní. Teď jsme v roce 2011, ze značky Call of Duty je nejvýdělečnější herní artikl a díky tomu do značné míry diktuje, jak má moderní válečná střílečka vypadat. A z části je určitě nutné dodat - „bohužel“.

IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover - recenze

Nikdy, opravdu nikdy jsem nerecenzoval hru tak dlouho, jako IL-2 Sturmovik: Cliffs Of Dover. Poprvé jsem ji dostal do rukou skoro před půl rokem a od té doby čekám. Proč? Protože před těmi několika měsíci šlo o nehratelný a technicky totálně zdevastovaný kus softwaru, který se nějakým způsobem hlásí ke slavné a oblíbené značce. A možná je i dobrý, jenže v tom nánosu technického balastu to nebylo vidět. Takže jsme se domluvili, že hru nepopravíme, protože nešla hrát a recenze by měla tak dvě věty a verdikt - stoprocentně záporný. Rozhodli jsme se počkat na CZ verzi s tím, že už snad bude hratelná. Všechno šlo podle očekávání: jeden patch, druhý... dvanáctý...

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad - recenze

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad je milník v historii multiplayerových stříleček. Ovšem pozor, chce to nadhled a silnou dávku optimismu. Kdybych měl zrak krtka a odmítal vidět do budoucnosti, smetl bych tuhle nedodělanou hru ze stolu, jako smradlavou rybu. Momentálně je rozervána tornádem chyb a komunita zuří. Má proč. Jenomže oproti jiným zabugovaným hrám je u Rudého orchestru zřetelné, že má poctivé jádro a až bude napumpovaná desítkami patchů, zaslouží si ještě o stupeň vyšší hodnocení, než jaké jsem ji nyní dal. Zde jsou pádné argumenty.

Čtenářská recenze: Call of Duty: Black Ops

Počet fanoušků Games.cz na Facebooku se zvedl o další stovku, což znamená, že vydáváme další čtenářskou recenzi, jak jsme na začátku slíbili. A pořád platí, že k tomu do budoucna přistoupíme pokaždé, když se počet našich fanoušků na Facebooku zvedne o 100. A nyní již recenze od jay.jay.13 (původní znění najdete zde).

Call of Duty: Black Ops (multiplayer) - recenze

Když jsme nedávno recenzovali Medal of Honor (singleplayer, multiplayer), řada čtenářů suše konstatovala, že si raději počkají na Black Ops, který bude tou letošní správnou volbou v žánru FPS. Soudě dle recenze singleplayeru od Martina Bacha, se nedočkali. Napraví online část nejprodávanější střílečky všech dob hráčům chuť ze singlu, nebo se také jedná o podprůměrný pokus navázat na předchozí úspěchy Infinity Ward?

Call of Duty: Black Ops (singleplayer) - recenze

Tato recenze si neklade ambice otevřít vám oči. Pokud patříte mezi milióny fanoušků série Call of Duty, pravděpodobně už totiž Black Ops hrajete a se zhruba stejnou pravděpodobností jste si vědomi toho, jaké limity a chyby herní systém tohoto válečného opusu dlouhodobě má. Vytýkat dnes některé hře v sérii CoD striktně lineární postup v misích, přehnaně megalomansky naskriptované scény nebo relativně krátkou herní dobu nemá valného smyslu. Z toho všeho se za ta léta staly standardní vlastnosti série, se kterými hráči počítají a v mnoha případech je dokonce vyhledávají.

Dawn of War II: Chaos Rising - recenze

Po záplavě Tyranidů čelí celý sektor nové hrozbě - krvelačnému démonu Chaosu a jeho bizarním pohůnkům. Vytrvají Blood Ravens či podlehnou zakázanému ovoci?

18 Wheels of Steel Extreme Trucker rec.

Jezdit v osmnáctikoláku napříč USA už zřejmě není v módě. Nyní tu máme ledovou Kanadu či vyprahlou Austrálii. Škoda, že extrémní jsou na tuto sérii i změny.

Death to Spies: Moment of Truth - recenze

Čárovým kódem omarkovaný Hitman se zahrabal kdesi v průměrném filmu a Sam Fisher trochu změnil styl. Tuhých a tichých stealth akcí je proto potřeba si vážit.

IL-2 Sturmovik Birds of Prey - recenze

Dlouho ignorovaní majitelé konzolí se konečně dočkali epického zpracování druhé světové války na úrovni simulátoru. Nasaďme kožené čapky a směle do kokpitu!

Theatre of War 2: Africa 1943 - recenze

Viděli jste film Tobruk režiséra Václava Marhoula? Pak máte představu, co vás čeká v RTS s vysokým stupněm realismu a věrným zpracováním bitev v Africe.

Eat Lead: Return of Matt Hazard - recenze

Jeden z nejslavnějších herních hrdinů je zpět. Že nevíte, o koho se jedná? Pochopíte ve hře, která má pohasínající hvězdě ala Duke Nukem zajistit triumfální návrat.

Neverwinter Nights 2: Storm of Zehir rec.

Mix RPG a strategie není zase takovou výjimkou. Tento datadisk je ale prvním takovým kouskem postaveným na oblíbené licenci Dungeons & Dragons, podobá se Baldurs Gate a v některých aspektech ho překonává.

Fate of Hellas VS Golden Horde - recenze

Výhrůžky, že se engine z Ancient Wars stane odrazovým můstkem celé sérii historických strategií, nabývají docela realistických rozměrů a od stromu se odkutálela hned dvě jablka naráz.

Kingdom Under Fire Circle of Doom rec.

V příhodném období relativního herního sucha přichází asijská hack&slash rubačka, která narozdíl od předešlých dílů série zcela postrádá jakékoli RTS prvky.