Recenze
A Plague Tale: Requiem – recenze středověkého krysího dobrodružství
17. 10. 2022
|
Alžběta Trojanová
Kde i nejkrásnější jablko je prohnilé...
Europa Universalis IV - recenze
14. 9. 2013
|
Ondřej Švára
Říká se, že hra, která nedokáže upoutat pozornost do dvou minut je odsouzena k opovržení. Europa Universalis IV v tomto smyslu rozhodně zapomenuta nebude. Dějepravně naladěného člověka totiž omráčí do dvou vteřin. Třeba hudbou. Úvodní óda je silnější než hymna z jakéhokoliv dobrodružného RPG. Zmrazí uši a mysl natolik, že si ani nevšimnete dlouhého nahrávání dat. Kdo si v bláhovém očekávání nudy odskočil něco sníst, rozklepe mu renesanční hudba smysly natolik, že mu bábovka skočí rovnou do průdušek.
Yakuza 4 - recenze
9. 4. 2011
|
Jiří Škrampal
Čtvrtý díl pestrobarevného herního mixu konečně dorazil i na starý kontinent. Skalní fanoušci zavýskali radostí, odpůrci japonské herní produkce prošli bez povšimnutí kolem a my ostatní se můžeme opět ponořit do pestrobarevného světa asijského podsvětí plného hustě potetovaných chlápků. Tedy pokud se neřídíte pravidlem třikrát a dost. První Yakuza v roce 2006 způsobila těžkou hlavu nespočtu recenzentů, kteří neměli tušení, do kterého žánru hru zaškatulkovat. Ani v roce 2011 a s posledním, čtvrtým dílem v mechanice PS3 nejsme moudřejší. Yakuzu (v originále Ryū ga Gotoku) je stále velmi obtížné zařadit do některého ze zavedených žánrů.
Space Hulk: Tactics - recenze
23. 10. 2018
|
Jan Slavík
Na vesmírném horizontu se rve prostor. Nenadálá warpová bouře ohýbá realitu a ze zející trhliny vyplouvá gigantické těleso. Obrovský slepenec vraků a asteroidů, zlověstný a smrtelně nebezpečný. Zejména pro blízkou imperiální planetu, do které hrozí narazit. Naštěstí se okolo z bitvy vrací křižník jedné z kapitul Adeptus Astartes Blood Angels, která odpovídá na tísňové volání. Ačkoliv sami poranění z předchozí řeži, jejich věrnost Impériu je neoblomná a ochota obětovat se pro vyšší cíl absolutní. Dobrodružství pod taktovkou Space Hulk: Tactics od studia Cyanide může začít.
Real Warfare 1242 - recenze
16. 7. 2010
|
Redakce Games.cz
Datadisk k historické strategii XIII Century se pokouší prorazit zasazením do středověkého Ruska. Má bít monopol Total Waru na poplach? Nenechte se vysmát.
Monster Hunter Tri - recenze
28. 6. 2010
|
Redakce Games.cz
Nedá se jednoduše zaškatulkovat do jednoho ze známých žánrů. Blízko má k RPG, nicméně poměrně akčnímu, s důrazem na management surovin a strategii.
Assassin's Creed 2 - mega-recenze
4. 12. 2009
|
Redakce Games.cz
Nejúžasnější výlet do historie, jaký můžete zažít. Zákulisí renesanční Itálie plné špinavých intrik, lží a manipulací potřebuje pořádně vyčistit v téměř dokonalé hře.
Dreamkiller - recenze
26. 10. 2009
|
Redakce Games.cz
V české budgetové střílečce hraje psycholožka, která díky své schopnosti vstupovat do snů ostatních lidí léčí ty nejtěžší případy psychických poruch a fóbií.
Dawn of Magic 2 - recenze
6. 10. 2009
|
Redakce Games.cz
První díl nabitý magií sice přinesl pár originálních nápadů, ale díru do světa neudělal. Napraví reputaci tohoto akčního RPG z Ruska jeho pokračování?
Marvel Ultimate Alliance 2 - recenze
29. 9. 2009
|
Redakce Games.cz
Do komiksu v rubačce, v níž se kvarteto superhrdinů probíjí k cíli svého poslání skrze pozoruhodně interaktivní lokace a za pomoci mimořádných schopností.
Prototype - mega-recenze
11. 6. 2009
|
Redakce Games.cz
Jmenuje se Alex Mercer. Nemá páru, proč jeho tělo zmorfovalo do takových schopností, že dokáže dělat lepší kousky než všechny komiksové figurky dohromady.
Grid Legends – recenze příběhového závodění
25. 2. 2022
|
Jakub Malchárek
Proč závodíme? Abychom potupili rivala
Book of Demons - recenze
18. 12. 2018
|
Pavel Skoták
Na pojem early access dá dnes a denně házet neuvěřitelné množství špíny a jeho problematikou se zaobírá nejeden videoherní novinář. Přesto v tom nepřeberném množství titulů, které se vydávají do early access, existuje několik zářných příkladů reprezentujících zdravý vývojářský přístup a výbornou práci hráčské komunity. Prvním budiž letošní hit Dead Cells, dalším by mohla být právě Book of Demons.
SteamWorld Heist II – recenze 2D tahovky plné parostrojů
5. 8. 2024
|
Patrik Hajda
Jak dopadlo pokračování skvělé taktické střílečky?
Final Fantasy XV: Pocket Edition - recenze
19. 4. 2018
|
Jan Hrdlička
Od letošního února si každý může vzít Final Fantasy XV s sebou do kapsy. Ne, skutečně tomu tak je a nemyslím tím, že na něčem rozběháte PC verzi nebo si streamujete konzolovou. Jedna z vlakových lodí Square Enixu, kterou jako kandidáta na mobilní vydání tipoval asi jen málokdo, slevila něco ze své okázalosti, jinak se však na mobilech a tabletech rozkládá téměř v celé své šíři. Vznikla tím opravdická konverze rozmáchlého JRPG, která je přístupná kdekomu a vychází vstříc specifikům dotykových displejů tím nejlepším možným způsobem. Dostala název Pocket Edition a příjemná povinnost mi, milí čtenáři, ukládá vám sdělit, že jde o malý zázrak.
You Are Empty - recenze
28. 6. 2007
|
Redakce Games.cz
Když se dělají super-vojáci, dopadá to většinou špatně. Když se do toho pustí rudí komunisté, jinak než špatně to ani dopadnout nemůže. A o tom vypráví příběh této FPS. Dva a půl roku odkládané. Z Ruska. Jak dopadla?
Moons of Madness – recenze lovecraftovského hororu
29. 11. 2019
|
Vilém Koubek
Howard Phillips Lovecraft je takový otloukánek videoherního hororu a kdykoliv se objeví nový titul stavějící na jeho jménu, vyplatí se k němu přistupovat ostražitě. Pokud navíc do rovnice zamícháte tajemství, Mars a monstra, vaše skepse by měla dosáhnout kritických hodnot – a v případě Moons of Madness by nebyla nespravedlivá.
Mini DAYZ - recenze
12. 9. 2017
|
Jan Hrdlička
Je příjemné přečíst si jméno titulu a od prvního okamžiku vědět, co od něj lze očekávat. PC hit DayZ od Bohemia Interactive nedávno zavítal také na mobilní zařízení, a když si povíme, že nese název Mini DAYZ, máme už všechny potřebné indicie k tomu, abychom mohli rozklíčovat, jak na dotykových obrazovkách vypadá. Už podstatně méně příjemnou zprávou je ovšem skutečnost, že klíčové elementy populárního zombie survivalu se v mobilním 2D podání nevyjímají zrovna nejlépe.
Shovel Knight - recenze
17. 7. 2014
|
Vilém Koubek
Tlačení na pilu na nostalgie, doprovázené bezhlavým rozhazováním jmen kultovních klasik jako Castlevania, Mega Man, Super Mario Bros. 3 nebo třeba Ghosts ‘n Goblins, není ve videoherním průmyslu nikterak neobvykle. Hra s dostatečně přesvědčivou stylizací a adekvátně motivující video kampaní utáhne na staré dobré časy NESu klidně i kickstarterovou kampaň. Jedna věc je ale klasiku citovat a druhá vzít z ní to nejlepší a nabídnout hráčům přesně to, co jste jim slíbili. Vývojářům Shovel Knight ze studia Yacht Club Games se však něco podobného povedlo.
Neo Scavenger – recenze nejzajímavější survival hry posledního roku
2. 1. 2015
|
Ladislav Loukota
Snad v reakci na populární tvrzení, že hráčské generaci schází praktické dovednosti, trh v posledních letech zaplavily survivalové simulace plné rozdělávání ohně, opravování nástrojů a soubojů s vlky doslovnými i metaforickými. Od DayZ po The Long Dark se vývojáři předhánějí v tom, kdo z nich na světlo světa přivede nejlépe vypadající a nejkrutěji simulaci reality, ve které má na přežití vliv snad i fakt, že jste panákovi už týden neostříhali nehty. Na první pohled vypadá NEO Scavenger podobně jenom s tím rozdílem, že graficky vypadá, jako by tvůrci použili Malování. Kdo však překousne první - negativní dojem, čeká ho odměna v podobě jedné z nejzajímavějších survival her za poslední rok. Důvod je prostý. NEO Scavenger konečně ze zavedené formulky survival her vykopla zombíky a klade důraz především na pozornost vůči detailům každodenního života v post-apokalyptickém světě.
Spellcaster University – recenze skvělého simulátoru školy čar a kouzel
1. 7. 2021
|
Pavel Skoták
Harry Potter na obří želvě
Pillars of Eternity II: Deadfire – recenze
16. 5. 2018
|
Václav Pecháček
Každé důležité rozhodnutí, každý krok novým směrem vyžaduje oběti. Vědí to hráči příběhových RPG, kteří se pravidelně potýkají se složitými etickými dilematy, a vědí to vývojáři, kteří hráčům takové pasti připravují. Pillars of Eternity II: Deadfire krok novým směrem úspěšně udělaly – ale zaplatily za něj daň, která se leckomu bude zdát až příliš vysoká.
Civilization IV: Warlords - recenze
22. 9. 2006
|
Redakce Games.cz
Dneska má každá slušná hra datadisk, tak co by to bylo za pořádky, kdyby si nějaký nevysloužila i Civilizace. V souladu s názvem přídavek nadržuje válčení, kde se dá, ale i pro mírumilovné vládce by se tu něco našlo.
Sheltered - recenze
2. 4. 2016
|
Jan Slavík
Hry už nás nechaly přežívat kdeco. Záplavy nemyslících chodících mrtvol, města vyhubená viry, noční nájezdy burtonovských monster i prostý hlad. Mezi evergreeny patří jaderná kataklyzmata, spálené světy a hrstky přeživších v krytech. Do takové situace vás postaví i survival strategie Sheltered.
Euro Truck Simulator 2: Itálie - recenze
30. 1. 2018
|
Pavel Válek
Ani jsme se nestihli pořádně ohřát v Novém Mexiku a už jsme byli povoláni posadit se za volant kamionu v jiné prosluněné destinaci. Je tedy čas odložit kovbojský klobouk, v rádiu zapnout Triky a pověry a připravit se na tisíce nových kilometrů silnic na Apeninském poloostrovu v datadisku Itálie pro Euro Truck Simulator 2.
Pokémon Sword & Shield – recenze
28. 11. 2019
|
Miloš Bohoněk
Noví Pokémoni s podtitulem Sword & Shield rozpoutali na internetu nejednu debatu. Tak například: i když celý souboj vyhrajete s jediným pokémonem, zkušenostní body získá celá vaše šestičlenná parta. Zatímco v dřevních dobách série vyžadoval trénink slabých kusů aspoň „nakouknutí“ do bitvy na jeden tah (unikátní předmět Exp. Share tak měl cenu zlata), nyní je sdílení zkušeností napříč týmem integrální mechanikou, kterou oproti minule už ani nejde vypnout. Je to dobře, nebo špatně? Kdybyste se zeptali před 20 lety, kdy smysl mého dětského života do značné míry naplňovaly právě desítky hodin repetitivního trénování pokémonů na Game Boyi, jsem všemi jedenácti prsty proti. Dnes to ale vnímám jako zásadní vylepšení série. A není jediné…
Frostpunk - recenze
27. 4. 2018
|
Miloš Bohoněk
Začalo to poklidně. Venku bylo minus 20 stupňů Celsia, což není vůbec zlé, vezmete-li v potaz, že drtivá většina lidské populace již připomíná rampouchy. Nedaleko generátoru v srdci města se příhodně nacházely drobné zásoby uhlí i dřeva, stačilo pár hodin a sklad se začal plnit cennými surovinami. Jenže pak to přišlo: teplota spadla na minus 40, lidé začali mrznout, protože neměli kde bydlet. Jediným východiskem bylo zavedení dětských prací, aby se rychle stihly vybudovat chatky. Den nato jeden pracant zemřel, a než se stihl vybudovat provizorní hřbitov pro zlepšení morálky, zemřeli další tři. Do toho přišly zprávy o mrtvých koloniích. Obyvatelstvo se začalo bouřit. Poslední kapkou bylo nařízení, že se kvůli nedostatku potravin začnou do polévky přisypávat piliny…
Guardians of the Galaxy - recenze 5. epizody
28. 11. 2017
|
Miloš Bohoněk
Úvod páté epizody s podtitulem Don’t Stop Believin’ je jedním slovem směšný. Začíná v baru, kam Peter Quill alias Star-Lords vyrazil s Rocketem, resp. Gamorou (záleží na tom, kdo se urazil na konci minulé epizody) zapíjet žal poté, co ho všichni ostatní parťáci opustili. Ještě, než ale do sebe vůbec stihl vyklopit první drink, vběhli do baru dvě postavy, se kterými jste se doslova před pár minuty jakože nadobro rozloučili. Prý že si to rozmyslely a je třeba zase zachránit svět. Pete souhlasně přikyvuje. Tohle musí být nejrychlejší a nejzbytečnější dějový zvrat v historii dějových zvratů.
Get Even - recenze
29. 6. 2017
|
Lucie Jiříková
Lidé mají k hraní her rozdílné motivace. Když pomineme fakt, že by se nejspíše daly sjednotit do nadřazené množiny „relaxace, zábava, odreagování“, můžeme narazit na hromadu motivací specifických. Někdo ve hrách hledá hutný příběh, jiný strhující akci a napětí, pořádné dobrodružství, nebo co já vím, třeba setkání s roztomilými růžovými králíčky. Sama bych se zařadila hned do několika skupin, nejraději se však při hraní her bojím. A tak jsem po trošku zpackané Friday the 13th netrpělivě vyhlížela právě Get Even, která se v prvé řadě tvářila jako horor. Výsledek ale nabízí poněkud jiný zážitek.