| Autor: Pavel Oreški Publikováno: 28. června 2010 | verze hry: Wii/prodávaná/anglická doba recenzování: 2 týdny |
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
oficiální obrázky od výrobce Jakmile si popovídáte s osadníky, zjistíte, že nejprve je nutné obnovit tábor lovců, který vám posléze umožní plnit úkoly pro loveckou guildu. Vycházíte proto z vesnice a rozhlížíte se kolem. Ze stojanu vyndáte louč, na louce za plotem seberete první byliny a houby, sejdete po cestě do údolíčka s jezírkem, u kterého se klidně pasou jakýsi obrovští dinosauři. Tasíte meč a vrháte se na tuny živého masa. Tenhle první druh se moc nebrání a po chvíli už se svíjí ve smrtelné křeči. Do pochvy zasunete ostří, vyndáte malou dýku a z potvory začnete porcovat suroviny. Syrové maso, kosti, vnitřnosti. Jen různých druhů hub je kolem deseti, různých částí monster rozhodně přes stovku. Každá surovina, kterou najdete, naporcujete z kořisti nebo vydolujete pomocí hornického náčiní, má svou cenu a jde prodat. Nicméně to příliš nedoporučuji, protože většina materiálu se dá využít mnohem lépe. Za prvé jej můžete sami kombinovat a třeba z koření a modrých hub vyrobíte ozdravující nápoj. Když ho smícháte s medem, vznikne jeho silnější varianta. Netroufám si ani odhadnout, kolik kombinací různých přísad ve hře existuje a už vůbec nechci domýšlet, kolik výrobků z nich dokážete získat. Ostatní suroviny, hlavně ty, jež po zdárném stažení získáváte z monster, je dobré předat kováři a ten z nich vyrobí zbraně, brnění nebo dekorace. Ty mají podobu drahokamů, obdařují vás různými vlastnostmi a umísťují se do obou zbraní i brnění. Kovář umí vybavení i vylepšovat, ale záhy pochopíte, že abyste dosáhli na účinnější kousky, je potřeba zabíjet velmi odolné potvory. Dlouhou dobu jsem tak jenom závistivě prohlížel nabídku zbraní, než jsem byl schopen získat suroviny pro jejich výrobu. Vybavení lze i zakoupit, ale kromě úplného začátku hry nemá moc smysl to dělat. Z pár základních surovin kovář uková věci, které se v obchodě neobjeví ani za rok. Krámek je dobrý tak maximálně na prodávání nepotřebné zbroje. Jakmile obnovíte dodáním určitých surovin obyvatelům vesnice loveckou základnu, nastupuje povinnost plnit úkoly pro guildu. V praxi to funguje tak, že jsou úkoly rozděleny do šesti úrovní a každá z nich obsahuje mezi pěti až deseti zadáními, které se odehrávají ve specifickém podnebí. Většina úkolů má i vedlejší cíle, které vám k hlavní odměně přidají občas velmi zajímavé bonusy. Navíc lze po splnění menšího úkolu zajít zpět do lovecké základny a doplnit určité vybavení, které se může hodit i ke splnění hlavní mise. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Finální zadání ze skupiny je vždy nejtěžší a potkáváte se v něm s jednou z obřích potvor. Na první úrovni je to Great Jaggi, což je variace na Tyranosaura. Ten je obklopen menšími soukmenovci, které dokáže přilákat specifickým řevem. Dalším je jakýsi drak aneb Qurupeco, který umí imitovat Great Jaggi a rovněž přivolat malé sauříky. Nicméně se mu občas povede zavolat i toho velkého, který to ovšem špatně nese a na draka útočí. Každá potvora má svůj vzorec chování a pro úspěšný lov je nutné její pohyb, útoky i slabé stránky pečlivě prostudovat. Bezhlavé útočení má totiž jediný výsledek – smrt. Bitvy s těmito většími potvorami jsou doslova epické a trvají dvacet nebo i čtyřicet minut. A to máte někdy za úkol je chytit živé! To už si musíte všímat i takových věcí, jako že potvora kulhá. Nebo si musíte oběť například označit, abyste ji dokázali vystopovat v momentě, kdy se rozhodne vzít do zaječích. Podobných maličkostí, na které je nutné si dávat pozor, je ve hře obrovské množství a ačkoliv je základní koncept jednoduchý, hra má neskutečné množství variací. V potaz je nutné brát nejen samotné potvory, ale i okolí a vybavení. Například na poušti, pokud nevypijete ten správný nápoj, se můžete ve dne uvařit k smrti. Pod vodou je potřeba dávat pozor na zásobu kyslíku a také na to, že vám asi moc nepomohou zbraně s ohnivým útokem. Před každým větším lovem je dobré si prostudovat všechny okolnosti, které mohou nastat a dle toho se vyzbrojit a vybavit. Což může občas zabrat stejně dlouho, jako lov samotný. A nesmíte samozřejmě zapomenout, že při lovu pořádně vyhládne a je nutné si vzít jídlo. Nebo protilátky, kdyby vás nějaká potvora otrávila. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
V singleplayeru se navíc mezi úkoly staráte o farmu, rybáře a obchodujete s námořníky, kteří vozí zboží z dalekých zemí. První dvě jmenované instituce se vám za péči, kterou jim projevujete, odvděčí zbožím, jež dokáží vypěstovat či vylovit z moře. Jen musíte někdy nechat úkolů pro guildu, jít na lov jen tak a suroviny věnovat farmáři a rybáři. Obchodník vám pak za vzácné předměty, které v divočině poznáte podle zlatavých světlušek létajících kolem, prodá hodně potřebné vybavení. Například Book of Combination, která vám pomůže s vyráběním předmětů nebo dvojité barbeque, z něhož na cestách vyrobíte více jídla. Později se k vám v singlu přidá šikovný šaman, který sice nevydrží mnoho ran, ale dokáže na lovu vykouzlit zajímavé bonusy. I pro něj musíte později shánět suroviny, aby si vyrobil novou masku, která mu umožní sesílat mocnější kouzla. Přítomnost šamana je tak trochu náhrada za online multiplayer, který je naprosto rovnocennou částí k singlu. Spíše by se slušelo říci, že je tím hlavním, proč si Monster Hunter Tri pořizovat. Doposud jsem v singlu uhrál přibližně polovinu úkolů v nějakých patnácti hodinách. Nicméně stejná monstra, která zabíjíte sami ve třech úrovních, jsou pro multiplayer nasoukána do té první. Vypadá to, že multiplayer bude přinejmenším třikrát tak delší. Ale délka není to jediné, proč klání ve více hráčích stojí za pozornost. Lov ve čtyřech lidech je prostě zábavnější, každý člen týmu může ostatním nabídnout jiné výhody a rychleji se dostanete ke vzácným surovinám. Dá se říci, že multiplayer je jako singl, akorát na steroidech. A to nemluvím o na poměry Wii vynikající implementaci online podpory. Připojíte se k jednomu z desítek serverů, které hostí tisíce hráčů, zvolíte svou bránu a hurá za dobrodružstvím. 
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
zdroj:
tisková zpráva
Kooperaci s ostatními hráči je podmíněno naprosto vše. Menu obsahují zkratky pro jednoduchou komunikaci pomocí Wiimote a nunchucku (případně Classic controlleru), ale není nic jednoduššího než do Wii strčit USB klávesnici a komunikovat mnohem pohodlněji. A nebo použít Wii Speak a na strategii a postupu se jednoduše domluvit. Samozřejmostí je naprosto plynulá hra, u níž se mi ještě nestalo, že bych ztratil spojení na server nebo zažil nějaký lag. Zkrátka se nedivím, že za online část Monster Hunter Tri se v Japonsku platí a asi bych to pochopil i u nás v Evropě. Nezanedbatelnou součástí úspěchu téhle hry je i její audiovizuální prezentace. Grafika je sice hodně zubatá, což na Wii nikdy jinak nebude, ale jinak je doslova nádherná. Například mě dostaly velmi jemné stíny, které vrhají určité objekty nebo parádně animované modely potvor. Valil jsem oči na detailní textury, měnící se počasí, pěkně zpracovanou vodu a další lahůdky. Dle mého názoru jde o hru s nejlepší „realistickou“ grafikou na Wii. V pozadí rozhodně nezůstává orchestrální hudba, která se mění podle vývoje lovu. Už dva týdny štvu své okolí neustálým pobroukáváním a pískáním melodií z téhle hry. Malou vadou na kráse je rozkouskování jednotlivých map na malé části. Při přechodu mezi nimi je nutné skousnout neustálé nahrávání, které ale naštěstí netrvá déle než tři až pět vteřin. A to je dobrý kompromis mezi vizuální kvalitou a výkonem Wii. |
| Pavel Oreški | |
| autorovi je 25 let, hraní her se věnuje téměř patnáct let a nepohrdne jakýmkoli žánrem |
