Recenze
Crypt of the NecroDancer - recenze
7. 5. 2015
|
Vilém Koubek
Taková rytmická hra, nebo chcete-li titul postavený na hudbě, může být neuvěřitelně zábavná. Stačí, když jí cestu k úspěchu vydláždíte nějakou hezkou arkádovou mechanikou a najednou dostanete skvosty jako jsou Audiosurf, Beat Hazard, Bit.Trip Runner a další. Pravdou nicméně zůstává, že ne všichni mají hudební cítění a smysl pro rytmus - však zkuste si zaskákat Dance Dance Revolution a sami uvidíte. V takovém případě se pro vás naopak nekonečná zábava může stát bezbřehým utrpením. Pokud se nedokážete trefit do rytmu, jen těžko byste se na jeho základě mohli pohybovat nebo dokonce bojovat s nepřáteli. Studio Brace Yourself Games to však po vás chce!
BioShock Infinite: Burial at Sea - recenze druhé epizody
18. 4. 2014
|
Lukáš Grygar
Pro všechno to drama, provázející Irrational Games v posledních měsících, člověk pomalu zapomíná, že to byla firma, která nedělala špatné hry. A pro všechny rozbory a inspirativní kritiky poslední z „velkých“ her, které studio dalo dohromady, člověk pomalu zapomíná, na jak výjimečném základě celá série BioShock stojí – a padá. Přehnaná introspekce? Druhá epizoda rozšíření Burial at Sea je patrně tím posledním, co minimálně v této éře z BioShocku uvidíme. A tým fantastických herních řemeslníků kolem Kena Levina v něm uzavírá oblouk zpátky k startovnímu bodu nepravděpodobného bestselleru.
Michael Jackson The Experience - recenze
6. 5. 2011
|
Jiří Škrampal
Pokud jste vždy obdivovali taneční čísla krále popu a marně hledáte využití pro PlayStation Move, mohla by vás novinka od Ubisoftu zaujmout. Která taneční hra by mohla mít větší potenciál než právě Michael Jackson: The Experience? Velký potenciál a velká očekávání však bývají předzvěstí dost tvrdého pádu v okamžiku, kdy se vám produkt konečně dostane do ruky. Ne jinak je tomu s novou taneční hrou od Ubisoftu, která se veze na vlně nadšení pohybového ovládání a nově získané popularity zesnulého krále popu Michaela Jacksona. Virtuálního tanečníka a zpěváka nejspíš zaujme především provedení a seznam skladeb, které si pro hru Ubisoft připravil. Ani jedno ovšem není na takové úrovni, jakou by si Jackson a jeho nesmrtelná hudba zasloužil.
A Bird Story - recenze
31. 12. 2014
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv A Bird Story zdálky, zblízka i ze všech dalších úhlů vypadá jako 16-bitové JRPG, davy fanoušků herních příběhů nemohly do listopadového vydání projektu dospat. Jedná se totiž o další titul (otázkou je, zdali mu říkat "hra") od Kana Gao, tvůrce fantastické adventury To The Moon. Tentokrát nás tklivě melancholická A Bird Story zavede do dětství a vystřílí přitom opět pořádný zásobník emocí. Navzdory velmi krátké herní době a minimalistickému pojetí celkového zážitku se však hodnocení hry neobejde bez široké a ukecané cesty herními i jinými médii.
The Last of Us: Part II Remastered – recenze
16. 1. 2024
|
Pavel Makal
Když je slovo remaster na škodu
Bientôt l’été - recenze
28. 2. 2013
|
Lukáš Grygar
Zajímá vás poezie? Pokud ne, můžete přestat číst. Zajímají vás možnosti herního média, vyvázané z ohmataných schémat? Pokud ne, můžete přestat číst. Zajímají vás city? Pokud ne, můžete přestat číst. Ušetříte si něco málo minut svého života a poděkovat mi můžete jindy. Nashledanou, potkáme se pro změnu s bouchačkou v ruce a budeme jistě zachraňovat svět. Rád jsem vás viděl.
Apache Air Assault - recenze
7. 12. 2010
|
Dan Vávra
Dnešní doba hardcore leteckým simulátorům moc nepřeje. Kde jsou ty časy, kdy existovala hra věrohodně simulující prakticky libovolné moderní letadlo. Realistické simulátory jsou pro menšinové hráče a dnes se prakticky přestaly vyrábět, protože by se to nevyplatilo. Všichni fanoušci létání by proto měli zbystřit. Apache: Air Assault je totiž plnokrevným simulátorem vrtulníku jako za starých časů.
Songs of Silence – recenze nejinovativnějšího nástupce Heroes of Might & Magic
4. 12. 2024
|
Michal Krupička
Audiovizuálně překrásné dílo
The Legend of Zelda: Echoes of Wisdom – recenze osvěžujícího spojení tradice a inovace
26. 9. 2024
|
Šárka Tmějová
Zelda nebude sedět v koutě
Star Wars Outlaws – recenze akční adventury z otevřeného světa Hvězdných válek
28. 8. 2024
|
Šárka Tmějová
Zlodějka v zajetí stereotypu
Apocalyptica - recenze
19. 11. 2003
|
Redakce Games.cz
Přichází apokalypsa a odvěký boj Dobra se Zlem. V našem případě se ale jedná o kooperativní third-person akci v bojových arénách, kde není nouze o jeptišky, anděly, droidy nebo pekelné zplozence.
Bzzzt – recenze parádní české plošinovky
14. 11. 2023
|
Pavel Makal
Tak i u nás letos vznikla skvělá hra!
Recenze Babylon's Fall: Tvůrci Bayonetty si ušili z ostudy kabát
11. 3. 2022
|
Patrik Hajda
Platinum’s Fall
Synduality: Echo of Ada – recenze futuristické extrakční střílečky
10. 2. 2025
|
Zbyněk Povolný
Navrch huj, vespod šeď
Like a Dragon: Ishin! – recenze samurajského spin-offu Yakuzy
3. 3. 2023
|
Šárka Tmějová
Exkurz do soumraku samurajů
Ratchet and Clank: Rift Apart – recenze PC verze, která dopadla skvěle!
22. 8. 2023
|
Pavel Makal
Lombax a robot na návštěvě z domovského PlayStationu
Darksiders: Wrath of War - recenze (PC)
14. 11. 2010
|
Karel Klein
Borci z texaského Vigil Games mají momentálně plné ruce práce s onlinovkou Warhammer 40.000: Dark Millennium Online, ale i přesto si našli čas na PC konverzi své konzolové akční arkády Darksiders, která na začátku roku vyvolala rozporuplné reakce. Většina hráčů sice byla spokojená, ale někteří recenzenti hře vyčítali její naprostou neoriginalitu.
Mortal Kombat – recenze bojovky, kde se rvou vnitřnosti, ale srdce trochu chybí
22. 9. 2023
|
Pavel Makal
Zpět na začátek
Field of Glory: Empires – recenze
12. 7. 2019
|
Mars Vertigo
Stratégův starověk zažívá velkolepý herní comeback. Za poslední rok se nám postupně na scéně sešly hned tři grand-strategické tituly zasazené do starověku převážně helénistického období: Aggressors: Ancient Rome od Pavla Kubáta přišla s nečekaně komplexním systémem správy antického světa především pro náročnější hráče, pak dorazil v základu vykostěný, leč uživatelsky příjemnější Imperator: Rome od Paradoxu, a nyní si o slovo říká nejnovější počin od AGEod – Field of Glory: Empires.
Project Warlock – recenze
10. 1. 2019
|
Vilém Koubek
Představte si retro akci, která se dovolává odkazů her, jako jsou Doom, Hexen nebo Wolfenstein 3D, ale nespoléhá na to, že ji spasí kostičkovaná grafika a zpátečnická hratelnost. Místo toho vám nabídne neutuchající řež, která se v mnoha ohledech drží tradic, ale nebojí se sáhnout také do modernějšího arzenálu a ze všeho nejdůležitější je pro ni vaše zábava. Takový je Project Warlock.
Unavowed – recenze
14. 12. 2018
|
Václav Pecháček
„Kde je konec starému dobrému BioWare,“ lamentují často nostalgičtí hráči, kterým chybí příběhové hity dávných let. Mass Effect: Andromeda se jim nelíbil, další Dragon Age je v nedohlednu, mezitím se připravuje multiplayerový hybrid Anthem. Budoucnost silných narativních her plných okouzlujících společníků zkrátka vypadá bledě, aspoň tedy na PC. Nebo možná ne. Záleží, zda jste místo střílení a sekání ochotní klikat na předměty a řešit hádanky. Pokud ano, čtěte dál, protože Unavowed je něco pro vás.
Call of Duty: Black Ops 4 - recenze
22. 10. 2018
|
Ondřej Švára
Call of Duty se vrací v překvapivé podobě. Série, která dosud spojovala obsah pro jednoho i více hráčů, poslala singleplayer k šípku a soustředí se na zážitky z klasické online hry, premiérového Battle Royale módu a vylepšené bitvy proti zombiím. Patnáctý díl značky, a zároveň čtvrtý v sérii Black Ops, je proto jako pytlík bonbónů, z nichž některé chutnají více, jiné méně a některé jste už ochutnali. Že značka přišla o samotářskou kampaň, nakonec příliš nevadí, problém vězí spíše v částečně recyklovaném obsahu a překvapivě špatné technické optimalizaci.
LEGO Marvel Super Heroes 2 - recenze
11. 12. 2017
|
Lucie Jiříková
Hráčské publikum je velmi specifické. Má rádo osvědčené herní principy, ale když jim je podáváte v pravidelných intervalech bez dostatečných změn, prskají na všechny strany. Jednou z největších výjimek tohoto pravidla je série LEGO, kde byste obvykle změny nenašli možná ani s lupou v ruce. Právě z toho důvodu mě velmi překvapilo, když jsem v novém LEGO Marvel Super Heroes 2 našla hned několik novinek. Nejedná se sice o zásadní změny, které by původní mustr nějak měnily, ale pro fanouška, který s LEGO hrami strávil už pár let, se jedná o takovou malou revoluci.
Karma. Incarnation 1 - recenze
13. 12. 2016
|
Pavel Dobrovský
Že se ruské studio Auralab nechalo inspirovat tvorbou české Amanity, konkrétně Botaniculou, se nedá přehlédnout, ani kdyby vám před očima tancovaly všechny postavičky z mechu a kapradí. Karma. Incarnation 1 vystavuje na odiv osobitou výtvarnou stránku, pečlivě připravené animace a neskutečné výjevy, oblečené do vrstvy průhledného klikacího adventuření, aby se tomu dalo říkat hra. Jenže i přes veškerou snahu je to něco jiného. Jde o hravý spektákl pro všechny, kdo si koupili lístek na výlet do zákoutí cizí kreativity. Karma vás provede psychedelickým cirkusem, který je vlastně jedním velkým barevným a zvučícím interaktivním artefaktem.
Aragami - recenze
10. 12. 2016
|
Lucie Jiříková
Někdy velký projekt se slavným jménem neuspěje, jak by publikum čekalo. A někdy zaboduje ve stejném žánru relativně nenápadná hra. Pokud bych měla tento vztah načrtnout mezi dvěma tituly, bude to návrat Thiefa a tichý příchod Aragami. Druhá jmenovaná je stealth hra z pohledu třetí osoby. A to doslova. Ve hře nemáte možnost bojovat, pouze se plížit. Hlavní postava Aragami je ze stínů vyvolané kouzlo pomsty, které se vydává zachránit svoji stvořitelku a zabít její protivníky. Příběh je vcelku minimalistický, ale pro potřeby hry naprosto stačí.
Caravan - recenze
2. 11. 2016
|
Pavel Dobrovský
Exupéry. John Cale. Orient. Sešity s dobrodružnou literaturou. Hedvábná stezka. Štěkající psi. To jsou asociace, které mi naskáčou po vyslovení slova karavana. Videohra mezi ně nepatří. Přitom skupina velbloudů a lidí uprostřed pouště jako by přímo volala po zpracování do hororu, survival, adventury nebo strategie. Zprůměrovat to vše dohromady napadlo německé studio It Matters Games, které má za sebou tituly DogHotel, My Dolphin Show nebo Salmon Race pro mobilní platformy. V PC debutu Caravan se zaměřuje na svízelný život vůdce karavany v džiny obydlených pouštích Arabského poloostrova.
Mantis Burn Racing - recenze
24. 10. 2016
|
Ondřej Švára
Sláva Amigy je dávno pryč. Naštěstí ale přežilo kouzlo her, které byly pro tuto kdysi opěvovanou počítačovou platformu tolik typické. Jejich nápad, svižnost a chytlavost bude u hráčů v kurzu asi navždy, a proto může uspět každá nová hra, která se jimi inspiruje. Tak jako Mantis Burn Racing, která ve velkém stylu oživila klasický závodní hit Super Cars. Souboje smrsknuté do světa „matchboxových angličáků“ jsou stejně návykové jako kdysi, parádní hře kazí útok na vyšší hodnocení jen horší optimalizace a pozvolný nástup stereotypu.
Guitar Hero Live - recenze
5. 11. 2015
|
Jan Olejník
Série Guitar Hero se během pár let své existence rozrostla na neskutečného molocha, který kromě šesti hlavních her obsáhl i nespočet různých levobočků. Jednotným prvkem pro drtivou většinu z nich však byla plastová kytara s pěti barevnými čudlíky. Nic zásadního se tedy neměnilo, pouze se obnovoval tracklist, což hráče bavilo zhruba čtyři roky, načež se celá série na dlouhých šest let odmlčela. Je to jedině dobře, protože inovace byla nutná. Dočkali jsme se tedy nové kytary i zajímavého Live režimu. A i když to po letech zase dobře šlape, některé věci umí pořádně zabrnkat na nervy.