Recenze
Sniper Elite 4 - recenze
14. 2. 2017
|
Jan Slavík
Úplněk skrývá svou bledou tvář za mračny. Tábor se halí do stínů. Strážnému na stanovišti pomalu klesá hlava, snad aby snil o manželce a dětech, co na něj čekají doma. Nadešla ta správná chvíle pro nezvaného hosta, kterého objímá houští ostružin na nedalekém vršku. Smrtící elegán metodicky pozvedá pušku k líci. Její váha je v rukách důvěrně známá, její chlad uklidňující. Hra na kočku a myš může začít.
Total War: Shogun 2 - recenze
15. 3. 2011
|
Aleš Smutný
Tři stovky samurajů zatížených svými nodači se řítí do kopce navzdory strategickým poučkám, navzdory dešti šípů, který se na ně snáší, navzdory linii ašigaru ozbrojených kopími, navzdory všemu. Žene je vpřed jediné – čest a rozkaz generála Jošinoriho z rodu Date, který následuje v čele kavalerie několik desítek metrů za nimi. Na vrchol kopce se dostanou sotva dvě třetiny z nich, protože díky svým mohutným zbraním nenesou tak těžkou zbroj. S výkřikem „banzai!“ se střetávají s linií kopiníků a ta se po několika okamžicích doslova rozpadá. Do rozpadlé formace se zarývají klíny jezdců a začíná masakr. Další bitva pro klan Date a jejich mocné samuraje s nodači!
Styx: Shards of Darkness – recenze
24. 3. 2017
|
Adam Homola
Dishonored, Thief, Assassin’s Creed… Nejen z těchto her si Styx: Shards of Darkness utahuje, i když jim nesahá ani po kotníky. Druhé stealth dobrodružství titulního goblina se snaží o mnohé, ale ve většině selhává. Snaží se o osobitost, humor, smysluplný systém schopností, akci i napětí, ale moc mu to nejde. Ve výsledku by tak měl goblin spíše zalézt zpátky do stínů, ne si otevírat ústa na jiné hry.
MotoGP 15 - recenze
3. 7. 2015
|
Ondřej Švára
Motocyklové závodění je navýsost adrenalinový sport, v němž se bojuje naplno v každé vteřině a na každém metru asfaltu. Poněkud jiná dynamika panuje ve vývoji motocyklových her. Chybějící konkurence a okrajovost žánru způsobily, že vývojářská studia, především Milestone, mohou tvořit čistě podle vlastních měřítek kvality, což není úplně nejlepší podhoubí pro inovace. V MotoGP 15 se nicméně pomalá evoluce projevila vcelku pozitivně. Nový díl je zase o "prsa" lepší než ten minulý, a tak jde celkově vzato o velmi zajímavé závodění s kvalitním fyzikálním enginem, motivujícím ovládáním a propracovaným historickým obsahem. Přesto se nezbavíte pocitu, že nový díl známé motocyklové série mohl být ještě lepší.
Lords of the Fallen - recenze
4. 11. 2014
|
Pavel Dobrovský
Už je to tu zase. Nepřítel má pět metrů na výšku a je oblečený do tolika vrstev ocele, že není vůbec vidět. Snad i spodní prádlo má z titanu. V ruce hybridní kladivo, které jakýsi šílenec překoval na kosu. Je třikrát větší než já, zatímco já jsem, ke svému vlastnímu překvapení, nahý. V ruce mám dýky a jako komár poletuji kolem a píchám do hory ocele, dokud nepadne. Scéna se odehrává na hřbitově, ani není zapotřebí kopat hrob. Tolikrát jako před tím si říkám: nebudu Lords of the Fallen srovnávat s Dark Souls. Ale není to možné.
Overkill‘s The Walking Dead - recenze
4. 12. 2018
|
Vilém Koubek
Když se licenční hry ujme zkušené a schopné studio, může se z ní vyklubat klenot, kterým je letošní Spider-Man. I známí harcovníci však mohou selhat a zařadit se tak vedle nesčetně dalších, kteří si na oblíbených značkách vylámali zuby – Overkill‘s The Walking Dead je toho bohužel důkazem.
Reanimal – recenze nejnovějšího hororu od tvůrců Little Nightmares
18. 2. 2026
|
Michal Krupička
Tarsier Studios jsou zpět
Tom Clancy's Ghost Recon: Breakpoint - recenze
15. 10. 2019
|
David Ryneš
Poslední Ghost Recon s podtitulem Wildlands bude po Divisionu pravděpodobně mou druhou nejhranější hrou, která k sobě lepí jméno spisovatele Toma Clancyho. Bolívie plná života si mě získala, a i přes slaboučký příběh jsem se do ní s pravidelnými přídavky vracel. Breakpoint měl mnoho věcí vylepšit a zvýšit důraz nejen na příběh, ale také na prvky přežití v nepřátelském prostředí, což logicky vyšponovalo má očekávání. Ačkoliv z technické alfy jsem byl zprvu nadšen, ve finální verzi se z Breakpointu vyklubal guláš ze všeho, co kuchaři v Ubisoft Paris našli.
Go-Go Town! – recenze pohodového simulátoru starosty pro celou rodinu
28. 7. 2026
|
Michal Krupička
Vybudujte si od píky své vlastní město
Technotopia – recenze futuristického mixu Dorfromantiku a Reigns
18. 12. 2024
|
Patrik Hajda
Staňte se AI a ovládněte celá města
Oculus Quest – recenze z pohledu běžného hráče
8. 7. 2019
|
Alladjex
To si tak vyrazíte na párty k sousedům a kamarád se jen tak mezi řečí zmíní, že má doma Oculus Quest. Tu mytickou virtuální realitu, která nepotřebuje počítač, externí trackovací senzory na zdi, složité nastavování. Najednou zjišťujete, že jste půlku víkendové narozeninové akce propařili. Jenže ne v alkoholovém, nýbrž videoherním opojení virtuální realitou.
American Truck Simulator: Arizona - recenze
10. 6. 2016
|
Pavel Válek
Lepší pozdě než blbě. Tak nějak by se dalo vystihnout vydání DLC pro American Truck Simulator. Arizona měla být původně součástí základní hry, ale tvůrci se rozhodli, že potřebují ještě pár měsíců na její odladění. Dali přednost kvalitě, což lze pochopit a v zásadě i ocenit. Na oplátku navíc Arizonu nabízejí všem majitelům základu na Steamu zdarma a rozhodně nejde o dar danajský. Právě naopak.
Men of War: Condemned Heroes - recenze
17. 5. 2012
|
Jakub Kovář
Trestanecké prapory to měly ve 2. světové válce hodně složité a jejich bojové úkoly se rovnaly sebevražedným misím. Operace v týlu nepřítele, nasazení na první linii a nezáviděníhodné nabíhání na takřka nedobytné pozice s mizivou krycí palbou i šancí na přežití se staly denním chlebem mnoha mužů. Nemluvě o tom, že pevnou součástí pěchotních bataliónů byla i vodkou nadměrně intoxikovaná družstva, jejichž úkolem bylo proběhnout minovým polem a vlastní obětí vyčistit cestu normálním jednotkám.
Blood West – recenze stealthové střílečky z Divokého západu naplněné monstry a kletbami
8. 1. 2024
|
Michal Krupička
Western inspirovaný Thiefem a Stalkerem
Hrot – recenze střílečky pro starší a pokročilé
19. 5. 2023
|
Pavel Makal
Socialismus s nelidskou tváří
Silent Hill 2 – recenze nezapomenutelného remaku
4. 10. 2024
|
Jakub Malchárek
V neklidných snech vídám to město
Aphelion – recenze filmového sci-fi, které umí chytit za srdíčko
28. 4. 2026
|
Michal Krupička
Je příběh víc než hratelnost?
Team Assault: Baptism of Fire - recenze
25. 5. 2012
|
Tomáš Jung
Jsem přesvědčen, že každý tvůrce hry moc dobře ví, co je na ní špatného, co recenzenty i hráče naštve. Zároveň však doufá, že ty dobré věci mají dostatečnou sílu přebít všechny slabiny. Tahová taktická hra Team Assault: Baptism of Fire má hodně slabších míst ale i několik potenciálních trumfů. Mezi ty nejsilnější patří taktické hraní ve stylu Jagged Alliance a mocný editor map a jednotek.
Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds - recenze
27. 11. 2017
|
Adam Homola
Vývojáři z Guerrilla Games nechali svůj nový unikátní svět Horizon Zero Dawn poprvé vykročit do nekompromisního světa zavedených značek a zhýčkaných hráčů letos v březnu. Horizon vykročil pravou nohou a stejně dobře má našlápnuto i datadisk The Frozen Wilds. Ten totiž nic zásadního nemění. Nabízí další dávku vytříbené hratelnosti, sympatických postav, náročných soubojů a působivého prostředí. Jen to tentokrát balí do nesrovnatelně kompaktnějšího formátu.
Steep - recenze
16. 12. 2016
|
Adam Homola
Sám vlastně nevím, kdy jsem naposledy sjel nějaký český svah. A mé virtuální já na tom není o mnoho lépe. SSX, Supreme Snowboarding a další podobné tituly už mají nejlepší léta za sebou - Ubisoft tak měl s novinkou Steep volné pole působnosti. Přesto mezi slepé tvůrci vypustili jen jednookého způsobem, jakým babička pouští na Moravě slepice. „Kšáá,“ řekl Guillemot, když pouštěl Steep bez větší marketingové podpory na trh a šel raději řešit důležitější věci. A zatímco se Guillemot musí nervózně rozhlížet kolem sebe, Steep se může bez problémů rozjet plnou rychlostí. Ve své kategorii nemá žádnou konkurenci, a byť je jednooký, vidí nejnovější titul studia Ubisoft Annecy velmi dobře.
Strider - recenze
3. 3. 2014
|
Lucie Jiříková
Možná jste si toho nevšimli, ale nacházíme se v době, kdy se z recyklace stala každodenní realita. Velké vydavatelské domy namísto vývoje nových značek opakovaně sahají do rukávu a vynášejí trumfy, kterými nás bavily v devadesátých letech na arkádových automatech nebo starých konzolích. Vyjde to levněji a navíc ke hře přitáhnou pozornost pamětníků.
Cities in Motion 2 - recenze
15. 4. 2013
|
Lucie Jiříková
Tvrdíte, že doprava ve městě se dá vyřešit ku všeobecné spokojenosti? Že MHD může jezdit často a tudíž nepřeplněné, a že se ceny lístků vůbec nemusí zvyšovat? Nechápete změny, kterými nás zaměstnanci magistrátu každoročně zásobují? Tak to jste pravděpodobně ještě nehráli Cities in Motion 2.
The Solus Project - recenze
14. 7. 2016
|
Jan Vrobel
V poslední době mám pocit, že pokud herní komunita nějakou indie záležitost označí na Steamu mixem hodnocení za "velmi pozitivní", znamená to ve skutečnosti spíš, že se daný kousek dá tak nějak hrát, než aby představoval skutečnou kvalitu. Co se týče "survival" titulu The Solus Project (uvozovky si vysvětlíme později), neměl jsem malá očekávání. Zejména z toho důvodu, že za touto atmosférickou multižánrovkou stojí vedle českého studia Grip Digital primárně švédský tým Teotl Studios, autoři mé oblíbené mystické puzzle hříčky The Ball.
Death Stranding 2: On the Beach – recenze PC verze
7. 4. 2026
|
Jan Slavík
Kodžimova poetika v plné síle
Escape from Tarkov – recenze pionýra extrakčních stříleček
27. 11. 2025
|
Michal Krupička
Když osm let nestačí
Metal Gear Solid Delta: Snake Eater – recenze špionážního remaku
2. 9. 2025
|
Jakub Malchárek
Postrach všech hadů
Diablo III: Reaper of Souls Ultimate Evil Edition - recenze
1. 9. 2014
|
Jan Olejník
Mé první setkání s Diablo III se odehrálo teprve před několika dny a neslo se v poněkud rozpačitém duchu. Přece jen, když si představíte moloch jako Blizzard, do kterého tečou milióny dolarů každý den díky stále populárnímu World of Warcraft, očekáváte, že nástupce legendární série akčních RPG vás krátce po vložení disku do mechaniky zanechá sedět v němém úžasu s dokořán otevřenými ústy a extatickou slinou v koutku. Jenže Diablo III ne. Pořád mám v paměti slova Karla Drdy, když mi do telefonu popisoval původní PC verzi: „Jako je to fakt dobrý, ale…“
Battlefield 6 – recenze návratu multiplayerového giganta
14. 10. 2025
|
Aleš Smutný
Na bojišti je hej
Battlefield 4 - recenze
12. 11. 2013
|
Aleš Smutný
V týden staré zprávě o stavu multiplayeru v Battlefield 4 jsem vysvětloval, proč tehdy nebylo možné hru jakkoli hodnotit. Singleplayer kampaň je zde pouze (módní) doplněk na okrasu a multiplayer nebyl plně funkční. Hrát se dal, ale rozhodně ke Battlefield 4 nešlo sednout s jistotou, že zrovna teď si zahrajete a hra vám výsledky s jistotou připíše. Padesátiprocentní úspěšnost při přihlašování do her také není nic moc.