Recenze
Another Code / Pac-Pix (DS) - recenze
3. 10. 2005
|
Redakce Games.cz
Ať si o Nintendu DS myslíte cokoliv, vycházejí pro něj hry, které by jinak vzniknout nemohly. Při Another Code nostalgicky zavzpomínáte na staré adventury a Pac-Pix vám předvede Pac-Mana v superoriginálním kabátě.
Assassin's Creed Rogue - recenze
26. 11. 2014
|
Jan Olejník
Poněkud šokujícím odhalením pro mě bylo, že Assassin's Creed Rogue je již sedmým/osmým (protože vyšla ve stejný den s Unity) dílem v hlavní sérii her o prastarém řádu asasínů, která v šestém dílu (Black Flag) zažila odklon směrem k pirátským dobrodružstvím. A právě na Black Flag nový Rogue nepřímo navazuje. Nejen příběhově, protože (bohužel) komplet opisuje i herní mechanismy a odehrává se povětšinou i ve stejném prostředí. Zatímco si tedy tvůrci Far Cry 4 dali záležet, aby hra zůstala nejen věrná svému předchůdci, ale přinesla i dostatek novinek, při hraní AC Rogue jsem si připadal, že znovu hraju Black Flag – navíc v horší grafice.
Hitman: Contracts - recenze
2. 5. 2004
|
Redakce Games.cz
Nemilosrdný zabiják s holou hlavou a smrtí v očích se možná vydává na svoji poslední pouť. Nebo je všechno jinak? Pojďte v první české recenzi zjistit, jestli nás dovedl Číslo 47 zaujmout tolik jako v minulém dějství.
GreedFall – recenze
10. 9. 2019
|
Pavel Skoták
Mám rád pavouky. Dělají záslužnou práci, ale málokdo je umí ocenit. Jakmile se mi nějaký objeví v domě, hned se ho snažím zachránit před některým z panikařících členů domácnosti a pustit nebohé stvoření ven. Pavouci si zaslouží pochopení a uznání, a přesně takhle se snažím stavět i ke studiu Spiders, autorům nepříliš povedených her jako Technomancer nebo Bound by Flame. Tentokrát se rozhodli opustit jim dobře známé prostředí Marsu a vyměnit je za viktoriánské fantasy, s nímž chtějí onoho uznání dosáhnout i u širší veřejnosti.
Hitman 2 – recenze
16. 11. 2018
|
Pavel Skoták
V mém světě se věhlasný Agent 47 vždycky držel svých předností. V drtivé většině případů mi totiž velmi elegantně zmizel z dohledu a o tom, že je zrovna na trhu nový díl, jsem se dozvěděl s větším či menším časovým odstupem. Druhý díl restartované série ale šlo přehlédnout jen těžko díky silné marketingové kampani, do které byl zapojen i Sean Bean. Toho si v další umírací scéně prostě nikdo nechce nechat ujít. Pak už to šlo rychle, a než jsem se nadál, přirazil můj malý člun k rozkošné vilce na pobřeží.
LEGO Marvel Super Heroes 2 - recenze
11. 12. 2017
|
Lucie Jiříková
Hráčské publikum je velmi specifické. Má rádo osvědčené herní principy, ale když jim je podáváte v pravidelných intervalech bez dostatečných změn, prskají na všechny strany. Jednou z největších výjimek tohoto pravidla je série LEGO, kde byste obvykle změny nenašli možná ani s lupou v ruce. Právě z toho důvodu mě velmi překvapilo, když jsem v novém LEGO Marvel Super Heroes 2 našla hned několik novinek. Nejedná se sice o zásadní změny, které by původní mustr nějak měnily, ale pro fanouška, který s LEGO hrami strávil už pár let, se jedná o takovou malou revoluci.
Destiny 2 - recenze
18. 9. 2017
|
Daniel Kremser
Filmeček, filmeček a do třetice všeho dobrého ještě jedna předrenderovaná nádhera sršící břitkým humorem a osobitým audiovizuálním zpracováním. Ne, opravdu jste se nespletli a nečtete recenzi nové adventury či interaktivního filmu. Čtete recenzi Destiny 2, pokračování hry, která se mimo jiné proslavila absencí vyprávěného příběhu či nedostatkem obsahu. To vše je ale věcí minulosti, protože Destiny 2 povědomí o této značce od základu mění. Plnohodnotný příběh, nával parádního obsahu, opravené základní herní mechanismy. To vše a mnohem více na vás čeká v dlouhém dobrodružství, které přenáší hráče do promyšleného a strhujícího herního světa, jež nepřestane překvapovat ani po desítkách hodin.
Nex Machina - recenze
4. 8. 2017
|
Jan Vrobel
Žánr top-down stříleček je prastarý. Jeho kořeny sahají až do šedesátých let, kdy v roce 1962 Steve Russell vytvořil hru Spacewar!, dokonce ještě předtím, než Led Zeppelin nebo Pink Floyd natočili své nejslavnější desky. Historie videoher je zkrátka starší, než kam sahá povědomí řady lidí o nich. A top-down střílečky, proslavené nejvíc hrami jako Asteroids nebo Space Invaders, jsou žánrem, který tu s námi už nějaký ten pátek je. Má i v roce 2017 co nabídnout? Tvůrci Nex Machina jsou evidentně přesvědčeni, že ano.
Abzû - recenze
11. 8. 2016
|
Daniel Kremser
Podmanivá hudba Austina Wintoryho znovu rozeznívá dramatické smyčce a další němá postava se vydává na tříhodinové dobrodružství kaleidoskopem divů a barev. Po postavě oděné do magické šály se do hluboce filozofického dobrodružství pouští bezejmenný potápěč - přestože to tvůrci samozřejmě nemohou přiznat, jde o minimálně duchovního nástupce Journey. Tam kde však Journey smazala ve své době hranice mezi uměním a hrou a změnila chápání herního průmyslu, tam Abzû šlape vodu. Ačkoli se na první dobrou snaží přímo ukázkově, něco tomu tentokrát schází.
Salt and Sanctuary - recenze
29. 3. 2016
|
Lucie Jiříková
Zatímco se zraky fanoušků nesmlouvavých, ale férových RPG upínají k vydání Dark Souls III, vyšla bez větších ovací pro PS4 (a časem snad i pro PC) hra Salt and Sanctuary. Jde o nemilosrdné a na soubojích založené akční RPG, které má ambice zapsat se do srdcí fanoušků Dark Souls nesmazatelnou čarou stejně, jako přiznaný vzor. A světe div se, Salt and Sanctuary se to opravdu daří, protože nejenom splňuje všechny předpoklady výborné hry, ale navíc přidává parádně stylizované zpracování a rozlehlý svět k objevování.
Dick Johnson V8 Challenge
1. 3. 2000
|
Redakce Games.cz
Dick Johnson V8 Challenge - minirecenzeAutor: Bergy Publikováno: 1.března 2000 Slavná ...
The Sims 3 - videoreportáž
21. 6. 2009
|
Redakce Games.cz
Pokud ještě nejprodávanější PC hru letošního roku sami nehrajete, pojďte se spolu s námi na ni podívat nebo si poslechnout názory členů české fanouškovské komunity.
Sonic Origins – recenze návratu modrého ježka
11. 7. 2022
|
Pavel Skoták
Kam běžíš, starý pichlavče?
Lost Sea – recenze
22. 7. 2016
|
Jakub Kovář
Představte si, že letíte letadlem nebo plujete lodí a čirou náhodou si to namíříte přímo skrz Bermudský trojúhelník. Pak se ozve rána jako z děla, váš dopravní prostředek se zakymácí a najednou vidíte jen temnotu. Nehodu nakonec jako jediný přežijete a před vámi leží ostrov zarostlý džunglí. Zní to jako začátek Robinson’s Requiem nebo drsnější variace na Minecraft, že? Právě touhle cestou se nicméně autoři Lost Sea nechtěli vydat, a místo drsného boje o přežití vás čeká variace na jednoduché hack and slash hry s důrazem na akci, ozvláštněné drobnými adventurními a RPG prvky.
Her Story - recenze
24. 8. 2015
|
Daniel Kremser
Existují dva typy her. Takové, které se normálně hrají a za svůj cíl si kladou maximálně vás pobavit. Běháte v nich, střílíte, závodíte, či jen kopete do míče. Pak jsou tady ještě hry, v nichž jen chodíte, které mnohdy nemají daleko do filmu a které většinou „mají mozek“. Zároveň také potrápí ten váš a více než na spektakulární prezentaci sázejí na novátorství a neotřelé zážitky. Jednou z těchto her je svým způsobem i Her Story, jež takřka smazává hranice mezi hrou a filmem a přesto nabízí interaktivní zážitek, který dostal nejen kritiku, ale i hráčské masy.
The LEGO Movie Videogame - recenze
30. 3. 2014
|
Lucie Jiříková
I mistr tesař se někdy utne, tvrdí přísloví, jehož pravdivost se ukazuje dnes a denně. Tentokrát se utnulo vývojářské studio TT Games se svou hrou The LEGO Movie Videogame, která přerušila velice úspěšnou šňůru vynikajících nebo alespoň výborných LEGO titulů.
FIFA Street - recenze
20. 4. 2012
|
Lucie Jiříková
FIFA Street není první pokus EA o převedení freestyle fotbalu do herní podoby. První tři díly ale nebyly nijak úžasné, a tak se série odmlčela a vrátila se až nyní - po 4 letech a bez pořadového čísla. Klasický marketingový tah (reboot ftw) tedy naznačuje, že hra prodělala jistou reinkarnaci a s původním konceptem nechce a nemá mnoho společného.
Layers of Fear 2 – recenze
30. 5. 2019
|
Pavel Skoták
Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.
Tales of Vesperia: Definitive Edition – recenze
22. 2. 2019
|
Pavel Válek
Psal se rok 2008 a Microsoft se snažil za každou cenu prosadit na japonském trhu, jak jinak než licencováním exkluzivních práv na velké značky. Díky tomu se dostal k pěkné řadě RPG titulů, mezi kterými byla i série Tales of Vesperia. Ta se stala hitem ihned po svém vydání jak v Japonsku, tak i ve Spojených Státech. Hráči v Evropě ostrouhali a hry se dočkali až o celý rok později, zrovna v době, kdy v Japonsku vycházela rozšířená verze na PS3. Ta se však za hranice Japonska nikdy oficiálně nepodívala. Stejně tak se nikdy nepodívala na žádnou z digitálních platforem – až dodnes.
Onrush – recenze
28. 6. 2018
|
Adam Homola
Onrush je štěstí v neštěstí. Sony si pořádnou závodní arkádu prostě udělat neumí a po vadnoucím MotorStormu a neustále odkládaném Driveclubu se Evolution Studios nakonec zbavila. Naštěstí přispěchali Codemasters, schopné vývojáře koupili a výsledkem je Onrush. Zběsilá arkádová akce, která vám hned na začátku řekne to nejdůležitější, co o ní potřebujete vědět: tohle nejsou závody.
Injustice 2 - recenze
8. 6. 2017
|
Václav Rybář
Filmoví superhrdinové před přibližně deseti lety uchvátili popkulturní prostor a jejich popularita naznačuje, že ho jen tak neopustí. Marvelovské celovečeráky se staly synonymem pro blockbuster a jejich úhlavní sok, DC Comics, jen horko těžko dobývá v tomhle derby ztracené pozice – navzdory tradici svých hrdinů v čele s Batmanem a Supermanem. U Wonder Woman, která právě přichází do kin, je situace o něco lepší, ale Marvel přesto vede v propracovanosti a dosahu svého filmového multiverza o několik délek. Ve světě videoher se ovšem role obrací. A je to především díky sérii bojovek Injustice od studia NetherRealm. Sérii, která si v tomhle žánru sebevědomě vyšlapala svou vlastní cestičku.
Little Nightmares - recenze
11. 5. 2017
|
Jan Vrobel
Znáte ten pocit, kdy byste se sice rádi trochu báli, ale tak nějak s mírou? Hektolitry krve a kastrační pomůcky? Ne, děkuji pěkně! Raději tajemnou atmosféru a spoustu zneklidňujících surrealistických nápadů – zkrátka takovou malou noční můru, která se nechává inspirovat spíše křehkým géniem Jana Švankmajera než Texaským masakrem motorovou pilou. Pokud to máte podobně, jste tady správně. Při hraní Little Nightmares si školáci sice možná cvrknou, dospělým však budou příjemně poletovat motýlci v břiše. Koneckonců je hra švédských vývojářů z Tarsier Studios v první řadě logickou stealth plošinovkou, a teprve v té druhé hororem. Lekačky moc nečekejte, hutnou atmosféru a děsivá monstra ano.
Nier: Automata - recenze
21. 3. 2017
|
Vilém Koubek
Když videoherní studio zkrachujete, nemusí to nutně znamenat, že jste si svůj pád zasloužilo špatnými hrami. Stačí vzpomenout na Troika Games a jejich skvost Vampire: The Masquerade – Bloodlines nebo na japonské studio Cavia, které má na svědomí polozapomenutý, a ne zcela vybroušený klenot Nier. Obě studia šla ke dnu, i když vyprodukovala kvalitní tituly. Japoncům v čele s hlavním designérem a scenáristou Taro Yokoem však naštěstí ani krach nevzal chuť pokračovat v sérii, a když je Square Enix seznámila s Platinum Games, vznikla tvrdohlavá a experimentální Automata.
Hitman – recenze prologu a první epizody
15. 3. 2016
|
Jan Olejník
Existuje něco jednoduššího a zároveň elegantnějšího než černé sako, bílá košile a červená kravata? V jednoduchosti je zkrátka síla. A byť původní díly série Hitman rozhodně nebyly ani náhodou jednoduché co do obtížnosti, jejich koncept byl snadno pochopitelný: jste vrah v elegantním obleku a na mapě máte označený cíl, který musíte nepozorovaně zlikvidovat. Provedení je na vás - můžete se plížit, převlékat i připravovat pasti. Nový, epizodicky vydávaný, Hitman se na osvědčený koncept snaží navěsit nové prvky hratelnosti, zároveň ale sám sobě kolem krku stahuje škrtící strunu v podobě řady nedodělků a technických problémů.
Rollcage Stage II
10. 4. 2000
|
Redakce Games.cz
Rollcage Stage II - recenzeAutor: ACEPublikováno: 10.dubna 2000 Nebezpečná ...
City Life - recenze
1. 6. 2006
|
Redakce Games.cz
Série SimCity ztratila monopol na strategické simulace o stavění velkoměst. Je ale City Life konkurenceschopné nebo se jedná jen o trapně parazitující klon? Hloubkové srovnání jednotlivých prvků obou her pouze u nás...
Halo: The Master Chief Collection - recenze
7. 11. 2014
|
Miloš Bohoněk
Halo už není jen hra či herní série, ale fenomén. Halo je tím nejcennějším, čím zábavní divize Microsoftu disponuje (byť Minecraft nyní zdatně konkuruje) a má nemalý podíl na úspěchu konzole Xbox. Halo dalo vzniknout románům, komiksům i seriálům a s šedesáti miliony prodanými kusy jde o jednu z nejúspěšnějších sérií v historii zábavního průmyslu. Obrněný protagonista Master Chief se, zejména za velkou louží, stal symbolem celé herní branže a zná jej už i běžný „civilista“. Halo je zkrátka ohromná věc. A Halo: The Master Chief Collection je jedna zatraceně ohromná kompilace. Doslova.
The Walking Dead: Season 2 - recenze 5. epizody
27. 8. 2014
|
Miloš Bohoněk
Konečně se při hraní The Walking Dead zasmějete. Většina známých už je po smrti, hrstce zbývajících omrzají prsty a už pár dní nikdo neměl pořádně co do chřtánu. Zrovna se ale na noc utábořili pod trafostanicí, rozdělali oheň a Luke se pochlubil, že má narozeniny. Čas slavit! Bonnie vytahuje poslední flašku rumu, kterou schovávala pro zvláštní příležitost, a po několika rundách vybublává historka o tom, jak si Luke užíval s Jane a zapomněl na stádo dotírajících zombíků. „Chtěl jsem aspoň na deset minut zapomenout na to všechno, co se děje kolem,“ hájí se. „Deset minut? To je víc, než kolik bych teď vydržel já,“ odpovídá šklebící se Mike.
Assassin's Creed Syndicate - recenze
29. 10. 2015
|
Aleš Smutný
Viktoriánský Londýn, dvojice hlavních hrdinů, Assassin's Creed. To vše by znělo úderněji, kdyby Ubisoft hráče rok co rok nezásoboval novým dílem. Nicméně, kolesa produkce se musí otáčet a tak se tu, milí hráči, setkáváme u letošního ročníku s názvem Syndicate. A jde o setkání radostné, protože po různých experimentech a hledání nových cest, se Assassin's Creed série zase našla.
Bloodborne - recenze
26. 3. 2015
|
Aleš Smutný
YOU DIED. Ikonické heslo se vrací jako starý známý, kterého jste ale nikdy neměli rádi. Věrný své povaze vás atakuje s menší či větší frekvencí, až si nakonec přiznáte, že i když je vlastně otravný a symbolizuje vaši neschopnost, zároveň vás baví. Pro Souls hry typická hláška nechybí ani v Bloodborne, která přináší nový pohled Hidetaky Mijazakiho na žánr, jenž vytvořil a skrze novou hru se jej snaží více či méně pozměnit.