Oblečený do kevlaru se krčím v rohu prezidentské ložnice na palubě Air Force One a čekám. Čekám na policejní kohortu, která si jde pro opodál klečící rukojmí. Před palbou mě chrání barikáda z oceli a čtveřice spoluspiklenců, koukajících jeden na druhého, místo aby sledovali jediný přístup skrze zabarikádované dveře. A pak to přijde - francouzskou hymnu, hrající z permanentně zapnutého voice chatu, prořízne výbuch. Než se nadám, je pětice útočníků mrtvá. Celé to netrvalo ani dvě minuty a já úspěšně přežil svoji první hru v alfě Rainbow Six Siege - kříženci Counter Striku s Payday, který na sebe již dopředu prozrazuje, kam hodlá cílit.

Představíme si počítač v herním designu pro ty, pro které jsou pojmy jako socket, patice nebo GPU španělská vesnice. Aneb pro ty, kteří si chtějí pohodlně koupit již složený počítač, připojit jej k elektřině, zapojit periferie, monitor a hrát.  

Budovatelská strategie Spacebase DF-9 slibovala atraktivní koncept správy vesmírné stanice. I když se potácela v alfa verzi s mnoha chybami, plány autorů byly rozmáchlé a na konci vývoje měla vzniknout košatá strategie, na což se těšili zejména hráči, kteří investovali do early access verze. Těšili, ale jen do chvíle, kdy Double Fine k překvapení všech oznámili, že vývoj hry končí a po několika drobných úpravách od tvůrců už bude další vývoj hry v rukách komunity.

Valve není firma, která by vydávání her nějak hrotila a dělala si starosti s tím, co že to vydá tenhle kvartál. V poslední době byla ale hodně aktivní na “neherním” poli - spustil se Steam Greenlight, Big Picture mód, předtím ještě mobilní aplikace, na Steamu se už objevil i neherní software a možná se od Valve dočkáme i jakési “Steam konzole”. Dalším velkým rozšířením Steamu je nyní Community Market, který je zatím v betaverzi a pouze pro Team Fortress 2.

Před mnoha lety vyšla série fotografií z podzemek. Byly v ní vyfocené stanice metra z velkých měst, od klaustrofobních londýnských koridorů až po barevné haly v Ulanbátaru. Jednoduchým porovnáním architektury z různých končin bylo jasné, že stanice metra v zemích bývalého Sovětského svazu jsou těmi nejprostornějšími na celém světě – komunista prostě kopal a budoval velké věci. I proto se může Metro: Last Light odehrávat po Metru 2033 znovu v tunelech moskevského metra - tak spletité a nekonečné bludiště vystačí ne na dvě, ale klidně na deset her. (Pozn. - V článku najdete i video s naším rozhovorem s tvůrci hry.) Bojíte se tmy?Každá prezentace má jedno slovo, které jí dokonale vystihuje. V případě Last Light je to „ponurost“. Nejen kvůli pocitům osamělosti a úzkosti ve vybydlené a zničené Moskvě, kterou se prohánějí smečky mutantů-démonů, ale především kvůli výrazům pánů z THQ. Ať už jim někdo zalil obličej zmražovadlem mimických svalů anebo jsou opravdu tak smrtelně vážní, vyvolávají dojem, že pod zem v Last Light nechcete ani nakouknout. A to byste přišli o hodně. „Naše hra je ve fázi, kdy je kompletně hratelná, vše v ní funguje a můžete jí projít od začátku do konce se všemi příběhovými animacemi,“ tvrdí jeden z vývojářů. Snad mu nějaký neviditelný démon drží pařát na tepně, protože dokáže v rámci ponurosti ještě mluvit rychle jako kulomet. „Vylepšili jsme všechny části hraní. Střílení, prozkoumávání, stealthování i RPG,“ snaží se zaujmout hrstku novinářů. Po tří minutovém monologu ponuře sjede publikum pohledem a s vážností funebráka se odebere za dveře. Obrazovka se rozsvítí, prezentace začíná. Vítejte v metru, dveře se zavírají. Galerie #14151

Hopsání a máchání rukama před televizí je pasé, letos poletí filosofické debatování s Xboxem. Tisková konference Microsoftu ukázala, jak se uměle vytvářejí trendy. Stačí vzít funkci, která je dostupná od samotného začátku, hodinu o ní mluvit a odprezentovat ji jako budoucnost lidstva. Možná se chytí, možná ne, ale to už není důležité, protože to ukáže až budoucnost, a kdo bude za rok hodnotit, jestli to vyšlo, nebo ne? Nikdo, protože tou dobou už bude do popředí zájmu popostrkováno zase něco nového, respektive spíše jiného.

Jak mělo survivalové dobrodružství vypadat na oblíbeném enginu ukazuje smršť obrázků.

U očekávané simulace života nastal nemilý problém a EA možná nezvolili úplně ideální řešení situace z pohledu zákazníků.

Vydali jsme se opět do chřtánu pekel

Seznamte se s pirátskými Commandos

Jak si možná někteří z vás pamatují, dřívější výstřelky VR technologií, například helma VFX1 z poloviny 90. let, byly často doprovázeny odérem žaludečních šťáv, popřípadě polykáním prášků proti bolesti hlavy. Dnešní špičky herního a hardware průmyslu mají za to, že se VR nemoc konečně podařilo překonat díky rychlejším výpočetním kapacitám a lepšímu rozlišení displejů. Jsou však tací, podle kterých se tento problém nikdy nepodaří zcela eliminovat. Právě z jejich nápadů dost možná vzejdou skutečně revoluční hry pro virtuální realitu, protože jak se ukazuje, hry a programy pro virtuální realitou budou vyžadovat zcela odlišný přístup - ne jen překlopení současných titulů do VR systému.

Dnes už nám fenomén politických her není cizí. Nezávislí vývojáři běžně píšou hry, které kritizují vykořisťování třetího světa (Phone Story) nebo postup Izraele v konfliktu s Palestinou (Raid Gaza). Jasnou, i když nikoli otevřeně přiznanou, politickou agendu má i řada stříleček, které staví charakterní Američany proti krvežíznivým Arabům, Rusům nebo jiným nepřátelům, kteří jsou zrovna v módě. V osmdesátých letech však hernímu průmyslu vládly nevinné hopsačky a málokdo si uvědomoval, že hrami se dají vyjadřovat politické názory. Přesto politické a aktivistické hry vznikaly – a některé z těch nejstarších v socialistickém Československu.

Velké tajemství konečně spatřilo světlo. Uhádnete z teaser traileru, o co půjde? AKTUALIZOVÁNO

V původně xboxovém RPG dali tvůrci Baldur’s Gate vale fantasy světu a již brzy zasadí PC hráčům úder otevřenou dlaní! Nepůjde totiž o obyčejnou konverzi, nýbrž o plnohodnotný počin s mnoha vylepšeními.

Trh s grafickými kartami se výrazně změnil a ze scény zmizel před pár lety nejsilnější hráč. Pojďte se s námi podívat do historie 3Dfx, odhalit její největší úspěchy i omyly. Je to bezesporu fascinující příběh...

Něco nového, něco starého a žádného Geralta

Které hry si nás získaly, a které naopak zklamaly?

Hry už nejsou v České republice doménou úzké skupiny teenagerů: hraní se na mobilech, konzolích, handheldech a PC věnuje 27,8% tuzemské populace, 63,3% z toho jsou muži a 36,9% ženy – nejčastěji v rozmezí 18 - 44 let. Tohle všechno tušíme už delší dobu, ale na reálná data se můžeme odkázat až nyní, díky průzkumu spol. Factum Invenio z jara letošního roku. Jeho výsledky jsou součástí první zprávy o herním trhu v ČR (přímý odkaz - 3.6 MB PDF), který vypracovala a dnes zveřejnila Asociace herního průmyslu v ČR a SR.

Jak neštěpit komunitu

007

Všechny tváře deštného pralesa

Novinky z CD Projektu

Seznam přání napovídá

Na pětku si tak počkáme

Vítězství řízené demokracie

Dočkají se hráči na PC i konzolích

To nejlepší z aktuálních nezávislých her

Protože jim tak skvěle jdou

Kdo by to byl čekal?