Autor: Mikoláš Tuček Publikováno: 15.února 2007 |
TIP: kliknutím na velkou verzi screenshotu se dostanete na následující obrázek Pak vážněji vysvětlil, že v předešlých titulech využili skvělých světů, na druhou stranu byli hodně svázaní pravidly a licencemi, takže si chtěli konečně udělat něco svého. Na jeho následnou otázku jsem mu potvrdil, že i u nás jsou kung-fu filmy stále populární. Zatvářil se spokojeně: „Tak takové fandy Jade Empire spolehlivě osloví. Stejně jako jsme u Kotoru mohli vzít veškeré zajímavé momenty ze všech filmů Star Wars, podobně jsme to udělali i zde. Navíc jsme si poprvé vyzkoušeli opravdový 3D svět.“ „Výhoda je i v tom, že manuál na Baldur´s Gate měl 240 stránek, nyní jsme na nějakých osmnácti. Chtěli jsme to udělat lidem přístupnější,“ doplnil ho Michael. • Jednou budu mistrem šaolinským Samozřejmě začínáte jako mladíček a čerstvý adept bojových umění. Jste u svého mistra na návštěvě, když v tom je vaše vesnice přepadena piráty, a právě tady začíná naše první ostrá prezentace. Slovo si poprvé bere Diarmid Clarke, který postřehl naše podivení, že začátek není tak světoborný a vysvětluje: „Za velmi důležité považujeme, že většina her od Bioware byla zasazena do nějakého světa. Vy jste v konkrétní hře pokryli třeba jen jeden čtverec, ale kolem byl ještě velký prostor, který vše ovlivňuje a kde do sebe vše zapadá.“ Michael, jinak také šéf sekce scenáristů, jen doplnil: „Dokonce jsme šli tak daleko, že jsme jako Tolkien vytvořili několik menších jazyků, s vlastními fungujícími pravidly. Chtěli jsme svět hluboký a uvěřitelný a nic jsme při tom neošidili.“ • Co to nejdřív probrat slovně? V prezentaci jsme se dostali k prvnímu rozhovoru, kde náš „zatímještěcucák“ hovoří se svým mistrem. Na výběr je hned několik odpovědí, a jakmile na jednu najedeme, mistr se zatváří podle toho, jak se mu líbí nebo ne. Něco podobného jsme viděli v Oblivionu, kde to bylo součástí minihry, zde ovšem půjde o systém mnohem bližší třeba Neverwinter Nights. Každá odpověď má přímý vliv na další pokračování a rozhodně nespoléhejte na pravidlo ze starších her, že si nakonec přeci jen proklikáte všechno. „Vaše odpovědi budou mít vliv nejen na další příběh, ale i na charakter samotný. Postupem času se bude měnit a dle vašeho chování se dostaví hodný kukuč nebo zlý, jako mám třeba já,“ Diarmid ukáže na projekční plátno, kde je opravdu pekelný charakter, a my v tu chvíli nemůžeme nevzpomenout na Fable. Jenže si ukážeme první důkaz, že Jade Empire SE bude svým způsobem podruhé dokončenou hrou, což mimo jiné dalo autorům ohromnou možnost pohrát si s detaily a doladit různé vychytávky. Zde je jedna z nich. Nevím přesně, co se stane, když váš charakter bude ultrahodný, ale když bude ultrazlý, tak mu místo vlastního stínu bude na zemi tancovat malý ďáblík. Detail, řeknete, ale udělá hodně. • Parťáci • Anebo hrdinku! Pochopitelně anebo hrdinku. Obě možnosti tu jsou (celkem je sedm základních postav), a zatímco maskulinní charaktery budou spíše sázet na sílu, ženy takovou ránu nemají, tudíž to musí řešit spíše rychlostí. To platí ale jen obecně, protože každá postava se bude moci naučit všechny možné styly. Těch je dohromady asi třicet, každý používá levé myšítko na slabší a rychlejší a pravé na silnější úder, ale různé styly si budete moci nastavovat. Michael mezitím nastínil, jak to se styly bylo: „Bojové styly skutečného světa nám daly dostatek nápadů jak odlišit jednotlivé styly ve hře. Pozorní a znalí diváci odhalí, který byl inspirován thai-chi a který třeba teakwondem nebo karate.“ Jenže my musíme zároveň doplnit, že inspirace někde může být zřejmá, na druhou stranu údery se schopností zmrazit protivníka k smrti, ty podle našich omezených znalostí neexistují. Kevina tato připomínka až poděsila: „Ale my v žádném případě nechceme dělat žádnou realistickou simulaci, Jade Empire je především zábavná hra.“ Náš šikmooký hrdina disponuje i základními vlastnostmi. Zdraví asi nemá cenu okecávat, „chi“ pak slouží jako jakási magenergie, kterou můžete spotřebovávat na zesilování útoků a jiných vychytávek, a „focus“ je takové vaše soustředění. Jeho aktivace vám umožní kupříkladu slow motion, což se nám hodně líbilo. • Výběr stylů i zbraní Za tu hoďku a půl jsme toho viděli opravdu hodně, na výběr je velké množství stylů, ale i zbraní. „ Je jasné, že mečem musíte zvolit rychlejší taktiky s kratšími švihy, ale zas máte možnost ho roztočit kolem sebe a luxovat zdraví více maníkům najednou. Oproti tomu kopí vám dá dostatečnou možnost držet si protivníka od těla,“ osvětluje a v zápalu prezentování i názorně ukazuje Michael. Budou tu rovněž střelné zbraně s možností nastavení, respektive nenastavení automatického zaměřování. Do toho si přidejte i možnost transformovat se do jednoho z pěti mytologických zvířat, a to už je opravdu vydatná porce možností. Vývoj postavy bude poměrně klasický. Získáte dostatek zkušeností, poskočíte o úroveň a dostanete nějaké ty kredity, ne snad na vysokoškolské studium, ale na vývoj jednotlivých úderů. To abyste mohli namlátit! • Chce tady někdo namlátit? Ne že by přímo chtěli, ale dostanou nařezáno piráti, mniši, chrámoví strážci, ale protože jsme v čínské mytologii, proti nám co chvíli nastoupí medvědi, koňové, krysy a vůbec nejrůznější potvory samozřejmě ve více či méně humanoidní podobě. (Kdo viděl Opičího krále, toho na jednu stranu litujeme, ale zas ví, o co tu běží.) Stejně jako rozmanité potvory byla různorodá i prostředí, nejrůznější typy přírodních zákoutí byla střídána městečky, rybářskými osadami nebo honosnými chrámy. Ale my jsme chtěli někomu namlátit a stále s tím zdržujeme. „Boj bych pojmenoval jako taktickou akci,“ nakousne konečně násilí Diarmid. „Na druhou stranu je to pořád RPG, máme zde propracovaný příběh, širokou možnost vývoje charakteru, hodně rozhovorů. (Namluveny jsou všechny z více než 300 postav! – pozn. red.) Ale boj je zde mnohem svižnější než v podobných hrách. Přestože budou do výsledného úderu promlouvat i statistiky vaší postavy, je nezbytné ukázat nějakou tu zručnost.“ Michael ho hned doplní: „Boje jsou samozřejmě velmi důležité. Snažili jsme se co nejvíc, aby měl hráč skutečně pocit jako v akčním kung-fu filmu. Od zvuků přes výkřiky až po nejrůznější rozmlácené předměty. A samozřejmě jsme v počítačové hře, takže si vychutnáte pořádné efekty,“ uzavírá tuto problematiku a my předáme slovo Diarmidovi, který nám řekne něco o rozdílech mezi PC a xboxovou verzi. • Tři důvody pro xboxové veterány Proč si znovu zahrát Jade Empire? Zaprvé je to samozřejmě technické zpracování. „Máme výrazně lepší rozlišení, textury, detaily, všechno vypadá na monitoru mnohem lépe,“ spřádá Diarmid sítě pro PC verzi (zrovna na nás trochu zbytečně), „ale podstatné jsou i jiné věci. Díky širokým možnostem klávesnice si můžete daleko lépe nastavit jednotlivé klávesy, a to se vám bude hodně hodit, protože mezi jednotlivými styly je velký rozdíl a bez jejich kombinace se nechytíte.“ Nutno dodat, že každý styl má pár základních kláves na útoky a na kryt, a jak jsme sledovali boj, je potřeba je poměrně svižně střídat. „No a co si budeme nalhávat, na Xboxu byla hodně limitující velikost paměti, nahrávací časy jsou tak VÝRAZNĚ příjemnější.“ Zbytek týmu v tuto chvíli trochu soucitně pokýval hlavou. Xboxovou verzi jsme nehráli, ale zřejmě to bylo hodně jak „na čekané“ v lese. „Druhým důvodem je samozřejmě nová nabídka přidaných věcí,“ pokračuje Diarmid Clarke. Přibudou dva nové styly. Jeden samurajský, druhý assassinský, který se bude více soustředit na rychlost, ale zároveň může protivníka otrávit a ukrajovat mu postupně zdraví, jako to dělají v lahůdkách se salámem. Kevin nám naznačí, jak je praktické styly kombinovat: „Assassinský styl vám umožní protivníka na začátku boje otrávit a pak ho můžete rubat podle svého, ale přitom vám to zabere mnohem méně času.“ Dalšího rozšíření se dočká kolonka zbraní (třeba Daemon stuff) a samozřejmě další zákoutí herního světa, ale to bez srovnání nemá cenu příliš rozebírat. „Jednou z nejdůležitějších věcí, podle které poznáte dobrou hru, je podle mého, jak vás baví podruhé,“ vyplivne zdánlivě nesmyslně Diarmid. Ale hned to dává hlavu a patu. Další novinkou je totiž obtížnost Jade master. Zatímco základní hra má nastavení tři obtížnosti, jakmile na jakoukoliv z nich hru dojedete, můžete si zahrát dobrodružství znovu na obtížnost Jade master. „Skvělé je, že vám zůstanou všechny skilly, takže si můžete svou postavu opravdu namaxovat,“ doslova se raduje DC. Viděli jsme jeden souboj v této druhé rozehře a bylo jasně vidět, že tohle je o moc drsnější záležitost. Do třetice všeho dobrého a kluci jako závěrečný triumf uvedli jednoznačně umělou inteligenci. Kevin se chopil slova: „Pokrok je opravdu markantní. Současná AI je mnohem chytřejší, záludnější a doslova vás nutí používat kombinaci stylů a nejlépe si skládat údery do jednotlivých komb. Stejně tak nám ovšem kapacita PC umožnila zobrazit na bojišti mnohem více protivníků v jednu chvíli.“ Hned jsme se dočkali názorné ukázky, které předcházel již zmíněný pokec s Henpecked Hou, který nás do boje i doprovodil. Tentokrát jako support charakter, takže neútočil, jen nám s roztomilým žvatláním míchal různé lahvičky a házel je na bojiště. Po sebrání nám přidali cenné zdraví. „Díky, Hene.“ „Hlavně to neříkejte mojí starý!“ Ale nechme už Hena. V aréně, tentokrát to byla jakási aula čínského domu, proti nám nastoupilo hned několik postav. Medvědoidní zaujala pomalým stylem, ale při zásahu se body zdraví rozutíkávaly, jako když střelí do vrabců. Krysolidičky šly poměrně rychle a stejně tak i koňoid, protože Michael zrovna hrál za svižnou dívku, která navíc měla velmi silné ledové kouzlo. Protivníka jím obalila, a nejenže znehybnila, led dokonce postupně ubíral zdraví, a když se do toho přidal fatální, v tomto mrazivém stádiu útok bez možnosti obrany, bylo vymalováno. Mrazivý útok nebyl ovšem jedinou frajeřinou. Za největší jsme zvolili (well, hlasoval jsem sám, tak to nebylo složité) skill, kdy si za krkem vyvoláte draka a ten okolí sežehne svým mocným dechem. To se ovšem naučíte až v pozdějších fázích hry. další obrázky z této hry si prohlédněte v galerii • Sir Roderick Ponce Von Fontlebottom Řekněme si, že hra vypadá opravdu parádně, postavy jsou skvěle rozpohybované, efekty naprosto efektní, hudba stylově čínská (na store.bioware.com si můžete poslechnout ukázky ze sdountracku, my máme něco i na DVD), ale vy víte, že nám záleží na jiných věcech. Ve hře bude velké množství schovaných bonusů, speciálních věcí a úžasných detailů. Bojovali jsme třeba s golemem, kolem něhož se respawnovali menší podržtaškové, za jejichž určitý počet jste dostali vtipnou novou přezdívku. Viděli jsme i jiné eastereggy, ale jednoho z nich si prostě nemůžeme nechat pro sebe. Je jím právě Sir Roderick Ponce Von Fontlebottom. Když jsem se zeptal, proč má na brnění sýr, odpověděl Kevin s nehybnou tváří, že je to hrabě z Roquefortu. A už nám zas cukaly koutky. Tenhle charakter je na kung-fu hru trochu netradiční. Má totiž mušketu. Souboj s ním je tak trochu nepříjemnou záležitostí, ale protože je to takový anglicko-francouzský šlechtický typ (či spíše parodie na vše zmíněné), nedá se jako gentleman jen tak rozhodit. Vede k tomu cesta pro opravdu dlouhý rozhovor, který nám připomněl nadávky Monthy Pythonů. Ukládání bude rychlé, manuální i automatické před zlomovými momenty. Vzhledem k tomu, že si můžete svou další cestu ovlivnit, měli bychom se dočkat tří konců. Jestli budou podobně jako v Kotoru cesty dobra a zla (rozhodně to nebude tak jasné jako v RPG ze světa Star Wars!), dvojice se hned nabízí, třetí však bude zřejmě zamotanější. Vydáme se na ni naštěstí dost brzy - na přelomu února a března ve světě, koncem března v ČR.
Tento článek původně vyšel v časopisu Stáhněte si: Videa, Trailery... Související články: Novinky, Baldurs Gate recenze |
Mikoláš Tuček | |
autor je zástupcem šéfredaktora SCORE |