Hardwarové požadavky PC verze Assassin's Creed Syndicate se nezdají být přehnané
Už jsme si přeci zvykli, že vydání PC verze každé nové Assassin’s Creed hry je nejenom posunuté oproti vydání verzí konzolových, ale rovněž jde o sázku do loterie. Pojede hra slušně, nebo nepojede vůbec minimálně do čtvrtého patche? Vědět by to měli tvůrci, ale třeba loni jsme se přesvědčili, že tomu tak vždycky není. Jestli se něco v průběhu roku změnilo, nebo se v Ubisoftu dokonce z loňského fiaska poučili, uvidíme 19. listopadu, kdy vyjde PC verze jinak povedeného dílu Syndicate. Ještě před tím se ale podívejte na oficiální hardwarové požadavky hry, potažmo video, které předvádí některé z pokročilých technologických fint, jak hru udělat hezčí – uvidí je ovšem ve většině jen majitelé karet od Nvidie.
Modifikace Twilight of The Archaic definitivně uzavírá děj hororové série Penumbra
I kdyby se na pár měsíců nebo dokonce let zasekla produkce nových titulů, hlavně pro PC, vůbec by mi to nevadilo a nedostatkem zajímavých titulů na hraní bych netrpěl. Prostě bych zabrouzdal na ModDB nebo Steam Workshop a postupně hrál jeden povedený mod nebo totální konverzi za druhou. A na pár let bych měl co dělat. Mezi horkými kandidáty modifikacích, po kterých bych sáhl mezi prvními, je neoficiální pokračování série Penumbra s podtitulem Necrologue, potažmo přídavek k tomuto pokračování, který s názvem Twilight of The Archaic před pár dny vyšel. Důvodů, proč tahle rozšíření pro sérii Penumbra od tvůrců SOMA vyzkoušet, je hned několik. Tím nejdůležitějším je ale kvalita zážitku, jaký oba mody či spíše totální konverze nabízí.
Příští rok vyjde "HD remake" RPG Realms of Arkania: Star Trail
HD remake Blade of Destiny, prvního dílu kultovní RPG série Realms of Arkania, nedopadla moc dobře (viz recenze) a následující updaty, přestože měly smysl, chyby původní verze jen zmírnily, leč neodstranily. Oznámení HD verze Realms of Arkania: Star Trail od stejného studia Crafty Studios tudíž příliš nadějí na znovuoživení slávy 21 let staré hry nevzbuzuje. Ale co já vím, třeba se stane zázrak.
Veškerý nový obsah pro Need for Speed bude k dispozici zdarma
Názory na nedávno vydaný závodní titul Need for Speed se člověk od člověka liší zejména s ohledem na náklonnost či oblibu undergroundové závodní kultury ve stylu filmové série Rychle a Zběsile. Přesto se obecné hodnocení pohybuje ve vyšších sférách desetibodové stupnice, třeba Honza dal hře sedmičku, což spíše značí, že se tento skoro-restart značky v zásadě povedl a daroval značce šanci na další budoucnost. Jestli tvůrci z Ghost Games na popud EA najedou na starý model a budou vydávat nový díl rok co rok, ukáží další měsíce. Jisté je, že hodlají hru podporovat novým obsahem, jak je obecným zvykem, za který si prý od hráčů nevezmou ani korunu.
V survival detektivce Kôna se zapletete s přírodou a indiánskou mytologií
Crowdfunding a s tím spojený vzestup nezávislých studií a vývojářů je nepochybně jev pozitivní. Nese s sebou ovšem i negativní aspekty – zajímavých projektů je zkrátka příliš. Člověka něco zaujme a hned se o pozornost dere něco dalšího. Chci tím taktně naznačit, že se mi zajímavý epizodický projekt Kôna zcela vypařil z hlavy, přestože jsme o něm psali rok nazpátek, kdy se hra blížila úspěšnému absolvování Kickstarter kampaně. Nejdříve jsem vám chtěl obšírně představovat zápletku a hlavně premisu hry, ale není to nutné, protože Aleš obojí shrnul posledně velmi jasně a nic se od té doby nezměnilo. Místo opakovaného tlachání vám předhodím nový trailer, který přináší dobré zprávy. První epizoda Kôna totiž vyjde v lednu příštího roku. A myslím, že fanoušci interaktivní fikce se mají nač těšit.
Uniklé záběry z Fallout 4 ukazují úvod hry i záběry z akce
Kdo nechce o jakémkoli aspektu Fallout 4 nic vědět před vydáním a zažít si všechno na vlastní kůži, má to v těchto dnech obtížné a věřte mi, že bude ještě hůř. Internety zavalila vlna materiálů včetně obrázků, videí a kompletních výpisů perků a jiných částí hry. Konkrétně série čtyř videí, které do světa pustil tento „šikovný chlapík“, nabízí pohled na úvodní fázi před výbuchem i po něm, potažmo záběry z pozdějších částí hry.
Hořící kříž a desítky děsivých očí naznačují hororovou premisu Outlast 2
Nevěřícně zírám na datum, kdy tvůrci z Red Barrels oznámili, že připravují pokračování parádní hororové lekačky Outlast a dumám, kam celý jeden rok zmizel. Je to tak, Adam psal o Outlast 2 přesně před rokem, kdy ale vývojáři neměli žádné podrobnosti, s nimiž by se chtěli pochlubit. Během roku ale na Outlast 2 (doufejme) usilovně pracovali a rozhodli se pochlubit s výsledkem. Nejásejte, ruce svěste zase dolů, protože k dispozici je zatím jen video upoutávka, byť hodně sugestivní, a ideologický nástřel konceptu, kterým chtějí tvůrci hráče děsit tentokrát.
Lov stáda robo-jelenů na záběrech z dema Horizon: Zero Dawn
Mark Norris z Guerilla Games sice v novém demu z Horizon: Zero Dawn komentuje dění, které je velmi podobné tomu, o čem jsme psali v dojmech z prezentace hry na E3, ale přeci jenom není zcela identické. Minimálně se můžete podívat na ranou verzi spíše minimalistického HUDu s kompasem, ukazatelem zdraví a indikátorem aktuálního levelu, ale zajímavější jsou praktické ukázky způsobů, jak se hlavní hrdinka může vypořádat s robotickou faunou.
GOG dráždí peněženky fanoušků Dungeons & Dragons vydáním Ravenloft a Dark Sun her
Když na GOG vyjdou hry, nad kterými člověk buď před mnoha lety slintal ale nespustil je, nebo v nich naopak utopil strašlivá kvanta hodin, nemá chvilkové nadšení jenom hodnotu nostalgickou. Má i hodnotu čistě herní, protože pracanti z GOG se snaží vydávat maximálně opatchované a opravené verze, takže lze dotyčné tituly skutečně hrát bez myriády chyb a bugů, které původní verze veskrze trápily. A v případě aktuálně vydané sedmičky her to platí dvojnásob. Třeba dvě ze sedmi her, konkrétně Ravenloft: Strahd's Possession a Dark Sun: Wake of the Ravager, byly tak zabugované, že se člověk musel pídit po informacích, co ve hrách nemá udělat, aby se navždy nezasekl. Na GOG prodávané verze už jsou povětšinou odladěné, což je jedna věc. Druhá důležitá věc je, že tyhle hry doposud nebyly v digitální podobně nikde na internetu dostupné.
Update přidává do Spintires nové vozy, brzy vyjdou i modovací nástroje
Kdo chce sepsat stručnou historii událostí okolo simulace boje náklaďáků s bahnem Spintires, poškrábe se nutně na zátylku a ze všeho nejdříve se sám sebe zeptá „kde sakra začít?“ Z projektu, který tvůrce Pavel Zagrebelny cílil na ohraničenou hardcore komunitu, se stal nečekaný hit, a doprovodným projevem překvapivé popularity byl tlak ze strany široké skupiny hráčů. Tlak ale nesměřoval jenom na Zagrebelnyje, ale i na vydavatelskou společnost Oovee. Výsledkem byla medializovaná roztržka mezi tvůrcem a vydavatelem, ve které padaly obvinění z nevyplácení peněz i z šíření lží a pomluv, ale nakonec se vše podařilo vyřešit. A výsledkem dohody je i pár dní starý update, který nabízí nový obsah, ale též opravu řady bugů.
NBA 2K17 - recenze
Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
The Unfinished Swan - recenze
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
