Heroický trailer ze singleplayeru Medal of Honor: Warfighter
Andělské chóry hudebního podkresu zaštiťují v jednu chvíli záběry masivních výbuchů a člověku je na první pohled jasné, že singleplayer kampaň Medal of Honor: Warfighter rozhodně nebude nic podehrávat a globální boj proti terorismu odprezentuje s veškerým vojenským patosem a heroismem, který se do hry vejde.
Clockwork Empires je steampunkové SimCity s trochou cthulhu
Pokud máte alespoň zevrubné povědomí o modernistické rouge-like hře Dungeons of Dredmor, nebo jste ji dokonce hráli, tak je vám jasné, že parta lidí z týmu Gaslamp nemůže a ani nechce dělat hry, které vypadají běžné a hrají se běžně. Neznamená to, že by to byli zastánci divokých experimentů, ale když se člověk dívá na to, co by měla přinést třeba připravovaná strategie Clockwork Empires, tak musí uznat, že fantazie jim rozhodně nechybí.
Starblo od Blizzardu mělo být Diablo ve vesmíru, ale není
Navenek to vypadá, že vývojáři ve studiích Blizzardu mají většinu pracovního týdne nohy na stole, ale aby se neřeklo, že nic nedělají, tak občas hrábnou do klávesnice, aby se vývoj jejich libovolné hry pohnul. Jenže realita je samozřejmě jiná - hlavním důvodem, proč Blizzardu všechno tak trvá, je perfekcionismus. Ten ale nejenom prodlužuje vývoj každé hry, on také zabíjí jakékoli nové koncepty a hry, které neukážou dostatek potenciálu. A jedním z takových projektů, který neukázal potřebný potenciál, bylo i Starblo.
Epic Mickey 2 se dá dohrát bez jediného "zabitého" nepřítele
Jestliže Mickey Mouse má svůj kyblík barvy, aby si zkamarádil nepřátele a dostal je na svou stranu, jeho kolega Oswald k tomu používá dálkové ovládání. Logicky je může použít na nepřátele elektronické povahy, zatímco Mickey svou barvu používá na všechny ostatní postavičky.
Wildfire Worlds vás obsadí do role boha městského chaosu
Když se Karel za silného funění vyškrábal včera do kanclu Games a trošku se rozdýchal, začal mi s kombinací spikleneckého a dětsky nadšeného výrazu ukazovat na tabletu hru Plague Inc., ve které musíte vyvíjet viry a nemoci tak, aby se co nejefektivněji šířily po celém světě a stihly zabít co nejvíce lidí, než na ně otravní vědci najdou protilék.
Painkiller se vrací v nové grafice a s kooperací
Na samotném konci října, tedy příznačně na Halloween, který z nějakého důvodu milujete, vystrčí pekelníci z Nordic Games na trh PC verzi Painkiller: Hell & Damnation, notně upravenou a rozšířenou předělávku osm let staré polské střílečky i jejího datadisku Battle out of Hell.
V Borderlands Legends pro iOS si zahrajete za postavy z jedničky
Vzhledem k tomu, jak dobře to zafungovalo třeba v případě třetího Mass Effectu, se trošku divím, že se více herních studií a firem nesnaží své AAA tituly podpořit doprovodnými hrami pro tablety a telefony. Až 2K Games nyní plánují něco podobného, jak prozradila reklama na jedné ze stránek strategického průvodce Borderlands 2, kterou pozorně zalistoval někdo z Gearbox fór.
Jak se dostat do MP bety GOW: Ascension… a nové video
Chtěl bych se vší naivitou a jistotou prohlásit, že start další fáze marketingové kampaně God of War: Ascension byla reakce na nové video z 2D aRPG Apotheon, ale nikdo by mi to asi nesežral. Svůj cíl, zmínit Apotheon v článku o nesouvisející hře jsem však splnil nad plán, a můžu přejít k hlavní věci, kterou je info o blížící se multiplayer betě GoW: Ascension, doplněné hned dvojicí nových videí.
Zrušení Kickstateru RPG Shaker bylo správné rozhodnutí
Aby bylo jasno, nijak nezpochybňuji, že by z „old school RPG“ Shaker, které se dvojice veteránských vývojářů ve složení Brenda Brathwaite a Tom Hall pokoušela udat na Kickstarteru, mohla být skvělá hra. Přesto souhlasně pokyvuji na jejich rozhodnutí aktuální Kickstater kampaň zrušit, lépe se připravit a zkusit to znovu. Ono je sice zřejmé, že známá jména na Kickstateru fungují a pro některé projekty jsou a byly rozhodující v tom, že přilákají nejenom hráčskou pozornost, ale i jejich peníze. Jenže všechno má své hranice. Hrát to jenom na známá jména, tak jak tomu v případě Shakeru bylo, aniž by za těmi jmény byly vidět obrysy konkrétního produktu nebo aktuální kvalitní produkty, je evidentně k ničemu.
Ubisoft našel partnery pro produkci Assassin's Creed filmu
Pokud vůbec existuje šance, že z některé filmové adaptace videoherního námětu vyleze ne špatný, ne průměrný, ale opravdu kvalitní film, tak to je podle mého chystaný Assassin’s Creed projekt od Ubisoftu a… dle dnešní tiskovky Foxu a New Regency. Filmové zpracování AC série je tak na konto nedávných a dnešních informací jediným projektem svého druhu, které zjevně nechcípl v momentě svého oznámení – jak jsme toho obvykle svědky.
NBA 2K17 - recenze
Pohled na všechny hlavní sportovní hry uplynulých dvou, tří let naznačuje, že se vývojáři postupným vylepšováním svých titulů dostali do fáze, kde už toho opravdu výrazně moc změnit nemohou. Přidávají nové pohybové animace, nové zvukové i grafické efekty, laborují s herními módy, snaží se zaujmout hráče vyprávěním příběhu, úpravami komentáře, posílením atmosféry atp. FIFA 17 se snažila letošní ročník vyšperkovat přechodem na nový engine, docela povedeným. NHL 17 se hráče pokusila přesvědčit zakomponováním Světového poháru. A NBA 2K17? Tvůrci z Visual Concepts vsadili na posílení audiovizuální prezentace, úpravy MyGM, MyLeague i MyCareer módů (a obsazení Michaela B. Jordana do jedné z hlavních rolí), poměrně znatelné vylepšení obranné fáze a sjednocené zpracování střelby. Výsledkem je opět výborný, i když ne převratný, virtuální basket.
FIFA 16 - recenze
Když se hraje fotbal nahoru, dolů, čili nadoraz, bývá to pěkná podívaná. Ostatně, proto je tak oblíbená anglická Premier League, kde podobný styl hry praktikují skoro všechny týmy. Jde ale o jediný styl, jakým se kopaná na celém světě hraje? Ani omylem, stačí se podívat do Španělska, Německa, Itálie či jiných kvalitních soutěž a zaznamenáte obecně vzato dosti odlišné pojetí fotbalu. I z toho důvodu je tedy nemožné říci, jestli je čistě pojetím hry letos lepší dynamičtější a přímočařejší PES 2016 (recenze), nebo spíše na hru ve středu hřiště a v obraně zaměřená FIFA 16. Musíte si vybrat sami dle vlastních preferencí, ale jisté je, že právě FIFA připravila hráčům oproti loňsku změny, které jejich zážitek výrazně ovlivní.
Murdered: Soul Suspect - recenze
Pokud se detektivka hraje, jako když si prohlížíte dětské leporelo, není to detektivka. Vlastně ani hra. Pak už nepomůže ani hustě potetovaný detektiv s problematickou minulostí, sériový vrah v kápi, sbírání důkazů a dokonce ani atraktivní prostředí města s řádně temnou čarodějnickou minulostí. Miloš loni ve svých E3 dojmech označil Murdered: Soul Suspect za „mysteriózní detektivku, která se profiluje jako koncentrát toho nejlepšího z L.A. Noire“. Po zhruba osmi hodinách nudy & trápení musím bohužel konstatovat, že podlehl iluzi (ale to se stává, nesmutni Miloši) dobře připravené prezentace tvůrců z Airtight Games. Murdered je koncentrát zajímavých nápadů a postupů, které tvůrci naplnili triviálním příběhem a detektivními „problémy“, které zvládne vyřešit i můj pes. Stačí Julce nasadit detektivní klobouk à la Kojak (vypadá pak asi nějak takto), jaký shodou náhod nosí i hlavní hvězda hry Ronan O'Connor.
Pro Evolution Soccer 2014 - recenze
Šedivé stadióny pookřály novými tribunami, hráče ženou dopředu mnohem větší návštěvy a závěrky fotoaparátů cvakají jako o život. Atmosféra je plná adrenalinu, a sebevědomí hráčů exponenciálně roste, když fandové sborově skandují název klubu. Podívejte se na něj! Tělem naznačil pohyb vlevo, ale zhoupnul se i s míčem na druhou stranu a běží na bránu. Podařilo se mu v souboji tělo na tělo přetlačit obránce a míří sám na bránu. Chystá si kličku, ale na poslední chvíli se rozhodne pro střelu. Pálí a je to …zase vedle.
FIFA 14 - recenze
Mytický realismus fotbalových her se zdá být navzdory mnoha pokrokům v posledních letech stejně nedosažitelný, jako pohár pro vítěze Ligy mistrů v rukách kapitána některého českých klubů. Jednou jsme mu blíže, podruhé zase dále, ale pořád se motáme daleko pod vrcholem. Abychom se dostali do vyřazovacích bojů, musela by přijít radikální změna či zásah shůry, a nejlépe boží rukou. Ne ovšem tou Maradonovskou.
Metal Gear Rising: Revengeance - recenze
„Milostný dopis fanouškům“ je jedna z mnoha floskulí, jaké herní kritici často užívají k jednoduché charakterizaci hry, kterou jim šéfredaktor hodil na stůj s jasným rozkazem „zrecenzuj to“. Snaží se tím říct, že jde o hru, která je bez výhrad střižená na tělo dost specifické skupině hráčů a objektivně v řadě aspektů chybuje, ale zároveň má něco, co ze všech těch chyb dělá pozitivní atributy. Jistě, jenom pro úzkou skupinu hráčů, ale právě v této výlučnosti spočívá pro fanoušky nezanedbatelné kouzlo a přitažlivost.
The Unfinished Swan - recenze
Málokdy se stává, že název trefně vyjadřuje, jak je hra dobrá, čím se chlubí, v čem by se mohla zlepšit, zkrátka, jak vlastně dopadla. Jestli v Unfinished Swan radost ze všech těch krásných a úžasných zvukových, vizuálních, ale hlavně herních zážitků něco ve výsledku „kazí“, pak je to její nedokončenost.
FIFA 13 - recenze
Představa, že si tvůrci FIFA her po vydání každého nového dílu sednou, ťukají nervózně propiskama do stolu a horečně přemýšlí, co napsat do bločku za funkce, kterými by ospravedlnili vydání dalšího dílu za rok, je možná naivní. Byly však doby, kdy se s ohledem na formálnost a strojenost „novinek“ v nových FIFA hrách, opravdu zdálo, že tomu tak je. Na ty je však lepší zapomenout, protože už to dlouho neplatí. A pokud si mám představit, jak asi vypadal brainstorming na FIFA 13 hned po vydání FIFA 12, tak vidím místnost plnou designérů, kterak se překřikují a hádají o to, který z prvků by ve FIFA 13 rádi odladili a vypilovali.
(Retro) Decathlon 2012 - recenze
Přesně takto vypadají mé nejstarší a nejlepší vzpomínky na herní Desetiboj, a každý nový kousek s 20 let starými zážitky bezděčně srovnávám. Docela dlouho jsem k tomu ale neměl příležitost, protože klasický Decathlon už herní firmy nedělají a pouze jednou za čtyři roky vyplodí další nudný olympijský titul. Vyplývá z toho, že se Cinemax strefil do díry v nabídce her a šlo pouze o to, jak moc se jejich Retro Decathlon 2012 (na DSiWare jenom Decathlon 2012) přiblížil jednoduché, ale zabijácké, návykovosti vzorové hry v mnoha jejích variantách.
