Časový rozpočet Klubu rváčů jsme tentokrát naplnili hutnou debatou, ale sami musíte posoudit, jestli se jedná o výživnou slovní válku, jak slibuje název našeho podcastu. Témata, která jsme probírali ve Fight Clubu #198, totiž příliš kontroverzní nejsou. Věnovali jsme se hlavně survival hrám (Echo of the Wilds a Before), vzrušené debatě o vývojovém modelu Destiny, potažmo problematice scén a situací (smrt pejska nebo koně, třeba), při nichž ve hrách otáčíme hlavu stranou, protože už je „nedáme“.

Na začátek si musíme vyjasnit jednu věc. Krokovací dungeon je královský herní žánr. Co na tom, že je už nějaký ten pátek mrtvý a dnes jej nekromanticky vyvolávají jen tituly jako Legend of Grimrock nebo právě český The Keep. Zlatá éra her jako Dungeon Master, Chaos Strikes Back nebo Stonekeep je pryč. Snad právě proto tituly jako The Keep vženou nostalgickou slzu do oka sešlých starců mého ražení a mladší generaci ukáží, v čem spočívala krása a údernost tohoto žánru.

Borderlands vážná hra rozhodně nebyla, dvojka na serióznosti taky nepřidala a podobný trend pokračuje v Borderladns: The Pre-Sequel. V dalším dílu série, kterou má na svědomí od Gearboxu, ale teď ji má na starosti 2K Australia, si můžete zahrát i za ikonického robůtka Claptrapa. A ten dle očekávání posouvá úroveň over-the-top akce ještě o fous výš, než se to před pár lety povedlo druhému dílu.

Zatímco online střílečkám nakloněný herní svět řeší Destiny a případně vyhlíží Call of Duty: Advanced Warfare, Ubisoftu pilně pracuje na The Division. Hra v posledních měsících trochu ustoupila do pozadí, ale ambiciozní akce z blízké budoucnosti se připomněla na akci EB Expo 2014, kde si ji nenechali ujít kolegové z GameSpotu. A díky zvídavým otázkám jsme se třeba dozvěděli, že se The Division bude v lecčems Destiny podobat.

Hra, od které nikdo moc nevěděl co čekat, je venku a vypadá to, že se vývojářům ze studia Monolith povedla na výbornou. Jedním z hlavních taháků Middle-Earth: Shadow of Mordor je systém Nemesis, který před vás staví nepřátelské osobnosti. Jde o unikátní osobnosti Uruků, kteří jsou v rámci armády rozdělení na různé hodnosti, a vy můžete během hry sledovat postup jednoho Uruka od zaměnitelného bojovníka až po obávaného válečníka. Nebo se na to můžete podívat v krátkém traileru.

Dnes na střílečku Dark Forces vzpomínáme zejména jako na příběhově i herně povedenou záležitost, která příjemným způsobem rozvedla kánon Hvězdných válek. Ve své době však šlo o titul, který prostřednictvím několika herních i technologických novinek posunula žánr stříleček z pohledu první osoby (tehdy se jim říkalo doomovky) o několik stupňů dále směrem k současné podobě. Třeba možnost dívat se nahoru a dolů, případně se krčit a skákat nebyla ve své době vůbec obvyklá. A podobných inovací hra nabídla mnohem více, jak se dozvíte z našeho dalšího retro gamesplaye.

Některé hry jsou stvořené, abychom je nehráli, ale hlavně vnímali. Očima, ušima. Když je začneme hodnotit optikou tradičních herních mechanismů, kouzlo se rázem vytratí a zbude jen halda programového kódu a textur. Hodnocení her jako Deer Esther, Gone Home či Vanishing of Ethan Carter je proto ještě více subjektivní záležitostí, než u žánrově tradičních titulů, mezi které na první pohled určitě nepatří For Each Our Roads of Winter.

Před dvěma roky uspěli tvůrci ze studia Uber na Kickstarteru se svým RTS projektem Planetary Annihilation, když namísto necelého milionu, který od lidí chtěli, vybrali přes dva. Hru pak dokončili, vydali a stále ji podporují, protože to potřebuje jako koza drbání. Dá se ale říci, že svůj první projekt jakžtakž zvládli (když přivřeme levé oko). A protože s jídlem roste chuť, vrací se Uber Entertainment na Kickstarter s novým projektem Human Resources, který realtime strategii zpracovává jiným způsobem než obvykle.

Pokud jste na vývoj Pillars of Eternity nepřispěli během Kickstarter kampaně částkou vyšší než 110 dolarů, tak se do jakékoli (dodělané, nedodělané) verze hry nepodíváte dříve než počátkem příštího roku. Na základě ohlasu hráčů na několik měsíců běžící betaverzi se tvůrci z Obsidian rozhodli posunout vydání hry z konce letošního roku na blíže neupřesněný začátek roku příštího.

Když Bethesda minulý týden zveřejnila doporučený hardware pro hraní PC verze hororu The Evil Within, mnozí z nás jen hlesli „to je horor“ a s pocitem uklidnění se podívali na nedaleko stojící konzoli. Zatímco 50 GB místa na disku si prostě vyhradíte, grafická karta se 4 GB VRAM není ještě pořád běžnou součástí většiny herních PC. A jakkoli se Bethesda tvářila, že minimální hardwarové požadavky nezveřejní, nakonec k tomu přistoupila a už to takový horor není. 

V souvislosti s akční strategií Satellite Reign se nejvíce zažilo označení „duchovní nástupce Syndicate“. Důvody jsou zřejmé. Hru dělá studio 5 Lives, které založil Mike Diskett – jeden z tvůrců (programátor) původního Syndicate a následných pokračování. Satellite Reign navíc vypadá jako moderní verze Syndicate a soudě dle následujících záběrů z pre-alfa verze se podobně i hraje. Posuďte sami.

Po včerejší zmínce o Graywalkers: Purgatory bylo nutno odčinit historickou křivdu a věnovat pár slov i "konkurenční" post-apo hře Bedlam. Její stylizovaná grafika i koncept v sobě kombinují svět po konci světa s roguelike principy a působí jako recept na hru, u které strávíte opravdu hodně dramatických hodin. O unikátní zážitek se má při tom postarat náhodné generování herního prostředí, jak je u nezávislých her čím dál častější.

Začne-li prezentace nějaké hry zmínkou o inspirace u legend jako Fallout, X-Com a Jagged Alliance, nezbývá mnoho dalších otázek, na které se ptát. Tahové post-apo RPG Graywalkers: Purgatory však pokračuje v mletí panty a vedle odkazování se na klasiku přihazuje i slib emergentní hratelnosti nebo možnost stáhnout a hrát hned teď demo (což vždycky potěší). 

Poláci z Techlandu se sice po neshodách s vydavatelem ohledně dalšího směřování série Dead Island (kterou nyní Deep Silver pořádně dojí) museli své značky vzdát, ale od dalších pokusů v podžánru „zombie akcí“ je negativní zkušenost neodradila. Na konec ledna (v Evropě přesně 30. 1.) příštího roku směřují vydání projektu Dying Light, který kombinuje rozlehlé sandboxové prostředí s likvidací zombíků a perfektně zpracovaným volným pohybem prostorem po vzoru Mirror’s Edge. Jedním z taháků hry by však krom uvedených kvalit a dlouhatánské kampaně (tvůrci hovoří o 50+ hodinách) měl být též asymetrický multiplayer, v němž jeden z hráčů převezme roli zombie příšery (night hunter), která se snaží zlikvidovat partu kooperujících hráčů, a oni zase jeho.

Od zítřka začnou fanoušci Forza Horizon v Evropě najíždět tisíce nových kilometrů po silnicích a cestách na krásném Azurovém pobřeží, a přestože Vašek Rybář už má své najeto z doby, kdy Forza Horizon 2 recenzoval, dneska se po francouzském pobřeží projede znovu v průběhu našeho gamesplaye. Když totiž v textu popíšete, jak je Forza Horizon 2 krásná a zábavná, ani zdaleka to přednosti báječné závodní hry plně nevystihuje. Následující video by mělo případné pochybnosti bez problémů rozptýlit.

V srpnu oznámená vylepšená a rozšířená edice Icewind Dale mohla ve fanoušcích fantasy RPG z přelomu milénia vzbudit dojem, že je jenom otázkou času, než dojde i na podobné restaurování a vydání Icewind Dale II nebo Planescape: Torment. Trent Oster, spoluzakladatel studia Beamdog, které je odpovědné za předělávky Icewind Dale a Baldur's Gate, však podobné nadšení mírní. Úprava některých dalších her by totiž kvůli současným nástrojům byla pro tým spíše noční můrou.