Pokud máte rádi střílečky z pohledu první osoby, pak pro vás Doom musí představovat idol. Pokud tomu tak je, pak pro vás musí být stejným idolem fantastický mod Brutal Doom. Pokud tomu tak je, pak se vaším novým idolem stane chystaná verze v20c, která přináší spoustu skvělých novinek. Takové jsou zákony univerza. Pokud chcete vědět, čeho přesně se nový update týká, autor Sergeant_Mark_IV si pro vás připravil sedmiminutové video o vývoji. 

V dnešní době už se při debatě o vysoké obtížnosti jakékoli libovolné hry nevyhne člověk přirovnání „je to Dark Souls mezi“ …závodními hrami, střílečkami, strategiemi, a dokonce i RPG hrami. Z Dark Souls her se jednoduše stala svého způsobu legenda, a nejenom díky vysoké obtížnosti. Kořeny této úspěšné série však spočívají v jiné značce, nebo spíš značkách. Ještě před Dark Souls tu kdysi dávno na PS1 a PS2 byla série King's Field, jejímž duchovním nástupcem se v roce 2009 stal titul Demon's Souls, na jehož základech později tvůrci z From Software vybudovali Dark Souls. A právě Demon's Souls si přiblížíme v dalším gamesplayi, abyste viděli, kde se celá řada prvků, známých z Dark Souls her, vzala.

Vybrat z těch několika tisíc každoročně vydaných her ty nejlepší kousky, je vážně obtížné – zvlášť, když se na tom máte shodnout v rámci kolektivu více lidí s odlišnými preferencemi. Zcela upřímně je ale výběr nejlepší modifikace ještě těžší – abyste mohli zodpovědně na pět z nich ukázat, říct že jsou nejlepší, a nakonec z nich ještě vybrat tu jednu jedinou, potřebujete znát původní hry. Často hodně staré hry. Nehledě na to, že modifikací vychází každoročně snad ještě více než her. Volba pěti nejlepších fanouškovských modifikací tak byla i letos hodně dlouhá, nesmírně těžká, ale také zábavná – někdy jen kroutíme v němém úžasu hlavu nad tím, co jsou fanoušci schopni s původními tituly udělat. Tady je naše volba.

Nostalgický přeliv dokáže s přehledem vyhladit všechny textury, zpřehlednit šílený interface a zmodernizovat modely postav, když se člověk pustí do hraní původní verze některé své oblíbené hry, která vyšla před více než dekádou. Funguje to ale jenom někdy – mnohem častěji dojde na situaci, kdy s nadšením po řadě let spouštíte svou herní modlu, a už v první obrazovce se vám udělá šoufl z příšerného rozlišení, textur, modelů postav apod. Pak hru vypínáte a jste smutní. Resident Evil 4 není zas tak stará hra, takže stav totálního obrácení žaludku při hraní původní verze, nebo údajné HD verze od Capcomu z roku 2014 nehrozí. Přesto je skvělé, že se tým dvou lidí rozhodl už před více než dvěma lety, že si sežene podklady a ručně předělá všechny textury v RESI 4 do vysokého rozlišení. Úvodní část z vesnice už upravili a vydali před dvěma lety, nyní upozorňují, že v březnu vydají upravené textury, objekty, modely a někdy i nasvícení pro celou hradní část. Jak hra po faceliftu vypadá, se můžete podívat na záběrech videa. Napovím – je to paráda!

Ještě před rokem snad nikdo nevěřil, že vydání věčně odkládaného The Last Guardian je doslova za rohem. Asi jenom málokdo byl pesimistou kvůli tomu, že by si vydání nepřál - historie však mnohé fanoušky her pesimismu naučila. Snad díky charakteru her samotných existuje celá řada “věčně” vyvíjených či dokonce nikdy nedokončených titulů. Kdo drží v této smutné statistice prim? Realizace jakých famózních vizí se asi už nikdy nedočkáme? Proč dlouho vytvářené hry nedopadají většinou nejlépe?

Věčný zápas mezi singleplayerem a multiplayerem může mít prazvláštní podobu. Již loni jsme si popsali, že řada hráčů onlinovek jim holduje zcela o samotě ve snaze si emulovat zážitek pro jednoho hráče. Jde to ale i opačně, dokonce i bez podpory vývojářů. Uživatelské modifikace otevírající singleplayer pro kooperaci i kompetitivní hraní a ilustrují, že hry pro jednoho mohou nabídnout solidní zážitek i pro více hráčů – dočkáme se však podobných nápadů častěji i přímo od vývojářů?