Minulý týden jsme psali o tom, že italský GameStop stopnul předprodeje Wii U verze Watch Dogs a informoval o tom své zákazníky. Nintendo i Warner Bros to odmítli potvrdit nebo vyvrátit. Následně se GameStop omluvil, mělo jít údajně o chybu v obchodním systému. Nintendo však nyní vydalo dokument o svých aktuálních finančních výsledcích (které jsou špatné, jak se psalo už tady a tady), ve kterém najdeme i seznam chystaných her pro Wii U. A Watch Dogs mezi nimi chybí.

Kdyby Satoru Iwata a Šigeru Mijamoto nepracovali pro Nintendo, nýbrž pro Jakuzu, asi by je dobrovolné snížení platu o 50 a 30 procent nespasilo. Minimálně by přišli oba dva o malíček, Iwata snad o celou ruku. Reakce obou dvou význačných mužů (a celé správní rady, která si rovněž snížila odměny o 20 %) na aktuálně zveřejněné výsledky hospodaření (přímý odkaz na pdf) za období duben – prosinec 2013 indikuje, že Nintendo hledá cestu z dočasné krize ven, ale v ruce k tomu nemá potřebný prostředek. A Wii U ani 2DS se v něj magicky nepromění...

Každoroční chvíle lásky a přátelství na Games.cz končí. V tomto článku vyhlásíme 10 nejlepších her roku 2013 podle redakce Games.cz a seznámíme vás i s tím, který z titulů jsme nakonec po mnoha a mnoha hádkách vybrali na pomyslný trůn. Za pár dnů necháme hlasovat i vás, ale teď ještě naposledy vybíráme my. Ze všech kategorií, žánrů, stylů a typů jsme nakonec určili deset her, za kterými stojíme všichni, bez výjimek a jakýchkoliv výmluv. Tak pojďme na to.

Watch Dogs bez debat patří k těm zajímavějším hrám pro nové konzole a loňský odklad hry na druhý kvartál letošního roku moc hráčů nepotěšil. Watch Dogs je navíc jednou z nemnoha 3rd party her, které mají vyjít i na Wii U. Začínají se však objevovat nepotvrzené zprávy, že právě Wii U verze Watch Dogs byla zrušena.

Rok 2013 byl na kvalitní plošinovky úrodný jako Martovo pole na mrtvé revolucionáře. Čili dobrý. Zapuzený žánr se definitivně vrátil před oči hráčů a jestli něčemu vzkříšená scéna pomohla, pak určitě pravdě o nehynoucí nápaditosti herních autorů. Kdo má o moderních platformovkách alespoň elementární přehled, ví že to s dnešními hrami není tak zlé. Stačí si jen lépe vybírat a tu a tam odvrátit zrak od hlavního proudu. Od všech 3D akcí a vůbec takového toho sériového klišé. Jen tak objevíte herní nápady, o kterých jste dosud neměli tušení.

Netajím se názorem, že jakákoli „indie“, respektive česky „nezávislá“ scéna už dávno přerostla věk hájení, kdy by bylo potřeba chránit jí před velkými, zlými hrami, kdykoli se člověku chce vyhlásit nějakou anketu nebo mluvit například o žánrech. Pořád ale platí, že navzdory čím dál pohyblivějším definicím pozná člověk nezávislou produkci víceméně po čuchu. V šedi mainstreamové produkce to ostatně není žádná věda! Nezávislé jsou jednoduše takové hry, které vznikají bez dozoru marketingových oddělení, a mohou si díky tomu dovolit vysokou míru tvůrčí svobody. Jak s touhle svobodou ti tvůrci naloží, to už záleží jenom na nich. Mohou bažit po zisku úplně stejně, jako vysokorozpočtové bestsellery, ale nehrozí jim rozmělnění autorské vize. A ta se může bez závislosti na představách vyšších míst vyloženě utrhnout z řetězu.