Ve středu jsem psala o tom, že se tento víkend můžete vrhnout na český loot’n’shoot Vigor, ne všichni ale disponují Xboxem, takže se herní firmy v rámci propagace smilovaly i nad nuznými PC hráči. Víkendové hraní zdarma si tak můžete střihnout s emzáckou invazí v taktickém XCOMu 2, s poklidným budováním infrastruktury v Cities: Skylines, anebo započít novou kapitolu závislosti na World of Warcraft.

Slunce zapadlo, vesnice se ponořila do mrtvého ticha, hřbitovní listí rozehnal náhlý vítr. A na potemnělém nebi se zjevilo pět ještě hlubších stínů. Konečně vám můžu prozradit zbytek toho, co jsem se dozvěděl na hearthstonovém eventu v Paříži. O velkém zaměření na singleplayer a (staro)nové hráče jsem už psal. Teď nastal čas vyjevit, jaké hrůzy stojí za novým rozšířením Hearthstone: Rise of Shadows.

Děj datadisku Battle for Azeroth naznačuje, že budete moct v blízké budoucnosti ve World of Warcraft zradit královnu Sylvanas a pomoct Saurfangovi, patch 8.1 s názvem Tides of Vengeance ale přidává hlavně nový raid plný trollů, námořní expedice a jednu velkou bitvu. Taky se výrazně zkrátí doba, za kterou dosáhnete momentálního maximálního levelu.

"Moje guilda byla vždycky specifická tím, že jsme vyváděli psí kusy i nad rámec hry. Uprostřed pouště na jihu kontinentu hnízdil drak a většina normálních, příčetných skupin draka jen tak zabije a obere o lup. My jsme ovšem vynaložili nemalé množství úsilí a energie, abychom draka přes různá údolí, průsmyky a hory (a jeden výtah) dotáhli až do hlavního města Orgrimmaru. Nejhorší bylo udržet všechny během pochodu na živu. Všemi míním nejen sebe ale i draka. I takové prožitky se za posledních 14 let (!) urodily uvnitř světa World of Wacraft, který vyšel ven na 23. listopadu 2004."

Není to sice Warcraft IV, ale BlizzCon přece jen věrným fanouškům Thralla, Arthase a spol. přinesl velice potěšující novinky. Chystá totiž remake Warcraftu III, a to jak původního Reign of Chaos, tak i datadisku Frozen Throne v jednom lákavém balíčku. Bude to ta stejná hra, jen nesrovnatelně hezčí a upravená pro moderního hráče. Třeba matchmaking do multiplayeru asi neodmítne ani ten nejzarytější tradicionalista.

Na konci první části recenze Battle for Azeroth jsme se rozloučili ve chvíli, kdy mělo dojít na objevování světa s vylevelovanou postavou. Levelování to bylo příjemné, kvalitně zpracované putování po Kul Tirasu a Zandalaru doplněné přiměřeně překopanými profesemi. Nanicovatý systém spojený s artefaktem Heart of Azeroth nezkazil zajímavě rozjeté válečné tažení proti nepřátelské frakci. Jenže teprve s dosažením maximálního levelu přichází pro většinu hráčů ten pravý herní zážitek spojený s novým datadiskem. A ten je tentokrát poměrně rozpačitý.