Americká firma PopCap, zaměřená na produkci casual her (a nedávno zakoupená EA za 750 milionů dolarů) si udělala společně s výzkumnou společností  NewZoo šetření o herní situaci v Evropě. Výsledky nakonec přinesly potvrzení toho, co stejně všichni víme, ale také několik zajímavých čísel. Podle čísel hraje v Británii, Německu a Francii více jak polovina dospělé populace, což by mělo být nějakých 153 miliónů lidí. V tom je však započítáno veškeré hraní, takže počítače, konzole, mobilní telefony a Facebook.

Konečně od vývojářů slyšíme ve spojitosti s další generací konzolí a hardwaru obecně něco jiného, než ódy na nutný grafický výkon. Mooreův zákon totiž ještě stále platí a posun v hrubém výkonu, který doposud každé generaci nového hardwaru umožnil znatelně – skokově – vylepšit grafiku, už dále nebudou a ani nemohou být tak markantní. A to je přesně ta pravá chvíle, kdy snad konečně bude výkon alokován pro to skutečně důležité, co může mít opravdový vliv na to, jak se hry hrají a o čem jsou: AI - umělou inteligenci.

...tedy alespoň pokud hrajete hry, což asi 99,9% z vás dělá. Oxfordská univerzita provedla výzkum, do kterého zahrnula 17 tisíc respondentů a došla k závěru, že hraní počítačových her vede ke snížení šance na úspěšné přijetí na univerzitu. Cílem výzkumu byly možnosti úspěchu v kariéře a studiích pro lidi narozené v roce 1970 a sledován byl stav k šestnáctému roku života.

Ovlivňuje proseděný čas před obrazovkou (ať už tou televizní nebo počítačovou) psychiku dítěte a jeho chuť socializaci? Na otázku, kterou se psychologové i laikové zabírají již mnoho let, se tentokrát snažili nalézt odpověď Britové. A jejich závěr je jasný: Více než dvě hodiny denně strávené sledováním televize nebo hraním videoher, může dítě vystavit většímu riziku psychických problémů.