Velmi zajímavý projekt rozjel Jeremy Blackburn se svým týmem na University of South Florida. Věnoval se fenoménu cheatování ve hrách a jeho vlivu na sociální interakci. Blackburn ve svém resumé píše: „Online hraní je multimiliardový průmysl, který baví velkou část světové populace. Jedním z nešťastných fenoménů, který všem zábavu kazí pak je cheatování“. To asi potvrdí každý, koho i s kamarády sundal mistr s aimbotem nebo wallhackem.


Blackburn si vzal jako základ pro svůj výzkum 12 milionů lidí připojených ke Steamu. 700 tisíc z nich má pak v profilech označení cheatera. Ke sledování vývoje těchto jedinců pak přidali tvůrci studie zkoumání interakce cca 10 tisíc hráčů z blíže nedefinovaného herního serveru. Některá zjištění jsou předpokládatelná, jiná zase lehce překvapivá.

Cheateři jsou sami o sobě v sociální síti kolem online her dobře usazeni. Obecně platí, že mají silný vliv na své okolí a vedou tak ke vzniku nových podvodníků. Platí prý, že čím více cheaterů kolem sebe poctivý hráč má, tím větší šance je, že se ke svým kamarádům a známým přidá. Na druhou stranu, ve chvíli, kdy jste veřejně označeni za takového podvodníka, přístup společnosti k vám se mění.

Většinou se jedinci stahují do ústraní tím, že si maximalizují ochranu svých dat na účtu (prakticky přejdou do, co nejméně viditelného módu) a velmi rychle ztrácí přátele. Tedy samozřejmě v rámci oné sociální a virtuální sítě. Na druhou stranu, ať před odhalením nebo po něm, cheateři nachází přátele nejčastěji mezi hráči, kteří k fair play přistupují obdobně.

A co vy? Sáhli jste někdy v multiplayerové hře k podvodu?