Články s tagem: recenze
Layers of Fear 2 – recenze
Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.
Tales of the Neon Sea – recenze
Pokud se u nás řekne kouzelné spojení „asijská hra“, asi si většina z nás vybaví některou z japonských herních sérií, které mají ve světě obecně dobré jméno. Asijský herní trh ovšem neobnáší ani zdaleka jen oblíbené Japonsko, ale najdete zde také Jižní Koreu, rychle rostoucí Tchaj-wan anebo Čínu. Právě z té k nám přes Kickstarter doputovala poutavá point-and-click adventura Tales of the Neon Sea.
Pathologic 2 – recenze
Pathologic se do srdcí, mozků a kostní dřeně těch, co vytrvali, zapsal jako hra nezapomenutelná ve své jedinečnosti, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá. Čas poskočil o nějakých čtrnáct let kupředu a tvůrci z ruského studia Ice-Pick Lodge přicházejí s (ne)pokračováním. Jedná se o v podstatě tentýž příběh s novým kabátkem. A pod ním hra... ve své jedinečnosti nezapomenutelná, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá.
Arma 3: Global Mobilization - Cold War Germany – recenze
Arma 3 od svého vydání v roce 2013 ušla dlouhou cestu a i když se zdálo, že se po loňském vydání DLC Tanks přiblížila ke konci svého životního cyklu, opak se ukázal pravdou. Bohemia Interactive se v půlce dubna vytasila s oznámením nového DLC Global Mobilization, které se zároveň stalo prvním oficiálním third party dodatkem pro třetí Armu.
Total War: Three Kingdoms – recenze
Vývojáři z Creative Assembly si rok za rokem, hru za hrou připravovali půdu na opravdovou změnu. Zkoušeli nové mechaniky, testovali, jestli bude jejich strategicko-taktická, tahově-realtimová struktura fungovat ve fantastickém prostředí stejně dobře jako v tom historickém. A kulminací jejich práce je Total War: Three Kingdoms, nesmírně sebejistá hra plná vynikajících nápadů, které většinu času fungují a nikdy se úplně nesesypou. Tohle je Total War 2.0.
A Plague Tale: Innocence – recenze
Propagační materiály mě celou dobu lákaly na děsuplné dobrodružství dvou nedospělých nešťastníků a mistrně tak skryly fakt, že A Plague Tale: Innocence vypráví o víc než jen dvou životech. Půvabná Francouzka Amicia doprovází svého mladšího nevinného brášku Huga na striktně lineární procházce temným středověkem, která až překvapivě dobře uspokojí hlad po singleplayerových adventurách s důrazem na příběh.
Phoenix Wright: Ace Attorney Trilogy – recenze
Neutuchající trend převádějící japonské hry do angličtiny a na moderní zařízení včetně PC už představil západnímu publiku nejeden herní skvost včetně Yakuzy nebo capcomáckého Monster Huntera. A právě Capcom si může připsat další velmi úspěšný export ze země vycházejícího slunce – sérii, jejíž popularita dotáhla hlavního představitele dokonce i na televizní obrazovky a k muzikálovému zpracování. Dámy a pánové, seznamte se: Phoenix Wright.
Rage 2 – recenze
Je v pořádku, když doutník chutná jako doutník. Stejně tak je v pořádku, když se ve střílečce jenom střílí. Nepotřebujeme vanilkové doutníky a FPS řežby s přes koleno lámaným přesahem do jiných žánrů. Pokud se hra zaměří na jedinou věc, je pak samozřejmě nutné, aby byla zpracovaná bravurně, ale z konceptuálního hlediska to problém není. Něco podobného by bývalo slušelo Rage 2. Jenže ta se bohužel vydala jinou cestou – tvůrci vzali velmi povedenou akci a obalili ji zbytečným, obtěžujícím balastem.
Layers of Fear 2 – recenze
Když jsem před lety recenzoval první Layers of Fear, byl jsem rozpolcen. Hru se mi vlastně ani nechtělo moc hrát, prvoplánové lekačky byly sice efektní, ale pořád šlo jen o lekačky. To nejlepší na hře byla atmosféra, kterou se autoři rozhodli upozadit na úkor strašení. Ruku v ruce s ní šel skvělý design prostředí, které mluvilo hlasitěji než všechny ostatní aspekty hororového dobrodružství dohromady. Pokračování vystřídalo viktoriánský dům za zaoceánskou loď, ovšem strašit se chystá i tentokrát.
Tales of the Neon Sea – recenze
Pokud se u nás řekne kouzelné spojení „asijská hra“, asi si většina z nás vybaví některou z japonských herních sérií, které mají ve světě obecně dobré jméno. Asijský herní trh ovšem neobnáší ani zdaleka jen oblíbené Japonsko, ale najdete zde také Jižní Koreu, rychle rostoucí Tchaj-wan anebo Čínu. Právě z té k nám přes Kickstarter doputovala poutavá point-and-click adventura Tales of the Neon Sea.
Pathologic 2 – recenze
Pathologic se do srdcí, mozků a kostní dřeně těch, co vytrvali, zapsal jako hra nezapomenutelná ve své jedinečnosti, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá. Čas poskočil o nějakých čtrnáct let kupředu a tvůrci z ruského studia Ice-Pick Lodge přicházejí s (ne)pokračováním. Jedná se o v podstatě tentýž příběh s novým kabátkem. A pod ním hra... ve své jedinečnosti nezapomenutelná, silná a podmanivá, ale také žalostně rozbitá.
Arma 3: Global Mobilization - Cold War Germany – recenze
Arma 3 od svého vydání v roce 2013 ušla dlouhou cestu a i když se zdálo, že se po loňském vydání DLC Tanks přiblížila ke konci svého životního cyklu, opak se ukázal pravdou. Bohemia Interactive se v půlce dubna vytasila s oznámením nového DLC Global Mobilization, které se zároveň stalo prvním oficiálním third party dodatkem pro třetí Armu.
Total War: Three Kingdoms – recenze
Vývojáři z Creative Assembly si rok za rokem, hru za hrou připravovali půdu na opravdovou změnu. Zkoušeli nové mechaniky, testovali, jestli bude jejich strategicko-taktická, tahově-realtimová struktura fungovat ve fantastickém prostředí stejně dobře jako v tom historickém. A kulminací jejich práce je Total War: Three Kingdoms, nesmírně sebejistá hra plná vynikajících nápadů, které většinu času fungují a nikdy se úplně nesesypou. Tohle je Total War 2.0.
A Plague Tale: Innocence – recenze
Propagační materiály mě celou dobu lákaly na děsuplné dobrodružství dvou nedospělých nešťastníků a mistrně tak skryly fakt, že A Plague Tale: Innocence vypráví o víc než jen dvou životech. Půvabná Francouzka Amicia doprovází svého mladšího nevinného brášku Huga na striktně lineární procházce temným středověkem, která až překvapivě dobře uspokojí hlad po singleplayerových adventurách s důrazem na příběh.
Phoenix Wright: Ace Attorney Trilogy – recenze
Neutuchající trend převádějící japonské hry do angličtiny a na moderní zařízení včetně PC už představil západnímu publiku nejeden herní skvost včetně Yakuzy nebo capcomáckého Monster Huntera. A právě Capcom si může připsat další velmi úspěšný export ze země vycházejícího slunce – sérii, jejíž popularita dotáhla hlavního představitele dokonce i na televizní obrazovky a k muzikálovému zpracování. Dámy a pánové, seznamte se: Phoenix Wright.
Rage 2 – recenze
Je v pořádku, když doutník chutná jako doutník. Stejně tak je v pořádku, když se ve střílečce jenom střílí. Nepotřebujeme vanilkové doutníky a FPS řežby s přes koleno lámaným přesahem do jiných žánrů. Pokud se hra zaměří na jedinou věc, je pak samozřejmě nutné, aby byla zpracovaná bravurně, ale z konceptuálního hlediska to problém není. Něco podobného by bývalo slušelo Rage 2. Jenže ta se bohužel vydala jinou cestou – tvůrci vzali velmi povedenou akci a obalili ji zbytečným, obtěžujícím balastem.
