Milí čtenáři, dnes si povíme o hře s názvem Druidstone. Ne, počkejte, nikam neutíkejte! Já vím, já vím, zní to jako nějaká keltská napodobenina Hearthstone, a kartiček už mají všichni dost. Ale ve skutečnosti jde o něco úplně jiného, konkrétně procedurálně generované RPG zasazené do nebezpečných hvozdů. Vy sami se stanete moudrým druidem, který stejně jako jeho kolegové disponuje schopností reinkarnace. Ale s každou smrtí nevyhnutelně přijde i trest – celý les se změní k nepoznání.

Během několika posledních let se z early access modelu, kdy hra vyjde v určitém stupni rozpracovanosti, a tvůrci ji pak s pomocí komunity postupně dodělávají, stal de facto standard. Stejně tak už jsme si zvykli, že někteří tvůrci komunitě hráčů opravdu naslouchají, pracují s ní a hru pravidelně updatují, zatímco jiní na své early access tituly a jejich hráče kašlou – když zjistí, že přecenili své schopnosti, že o jejich hru není takový zájem, jaký předpokládali, nebo že se s vývojem dostali do slepé uličky a neví, jak pokračovat dále. I takových early access her jsme loni zažili celou řadu. Následující řádky jsou však o něčem jiném – jsou o early access hrách, které loni v našich očích zazářily.

V této sérii jsme doposud prozkoumali současný stav procedurálního generování (PCG) v herním designu a načrtli, jak by mohlo větší propojení s „kvalitativní” PCG prospět hrám (v první části). Podrobně jsme probrali proces vytváření detailních procedurálně generovaných prvků společenského života (ve druhé části). Shrnuli jsme také moji vlastní práci v této oblasti (ve třetí části). V poslední části se budeme věnovat poněkud obecnějším věcem – hernímu vývoji a průmyslu jako celku, ale i tomu, kam bychom mohli teď i v blízké budoucnosti zařadit kvalitativní PCG. Rád bych předložil dvě klíčová tvrzení. Zaprvé, kvalitativní budování světa a jeho detailů by mělo být považováno za nedílnou součást budoucnosti počítačových her, a ne za pouhou zajímavou postranní aktivitu. A zadruhé, demografické složení vývojářů i hráčů procedurálně generovaných her určí směr, kterým se PCG bude vyvíjet.

Akční RPG Songbringer uspělo v roce 2015 na Kickstarteru a po dvou letech vývoje vyjde letos v létě pro PC (Windows, Mac, Linux), PlayStation 4 a Xbox One. Hru má na svědomí studio Wizard Fu, které ve skutečnosti tvoří jenom Nathanael Weiss. Čím hodlá hráče ohromit? Ničím menším, než kombinací RPG a akční adventury v rozlehlých, procedurálně generovaných, světech.

Náplní druhého podcastu Fight Club v roce 2017 byla z velké části debata o zrušených projektech – konkrétně jde o Scalebound od Platinum Games a Microsoftu, potažmo Landmark (EverQuest Next) od Daybreak Game Company. Proč se tvůrci obou her rozhodli vývoj nedokončit nebo zastavit, a jestli je to škoda, nebo ne, o tom si povídali Pavel, Aleš a Vašek. K tomu ale přihodili ještě pár dalších témat.

Jestli patříte k lidem, kteří si svoje ideální odpoledne představují jako nekončící masakr nemrtvých hord a zoufalý kolektivní boj o přežití, pak zbystřete zrak. Brzy totiž vyjde Outbreak, survival střílečka viděná shora, ve které budete dělat… no, masakrovat nemrtvé. Prostě se spolčíte s až třemi kamarády a rozpoutáte takové peklo, že mozkožrouti radši zalezou zpátky do hrobu.