V této sérii jsme doposud prozkoumali současný stav procedurálního generování (PCG) v herním designu a načrtli, jak by mohlo větší propojení s „kvalitativní” PCG prospět hrám (v první části). Podrobně jsme probrali proces vytváření detailních procedurálně generovaných prvků společenského života (ve druhé části). Shrnuli jsme také moji vlastní práci v této oblasti (ve třetí části). V poslední části se budeme věnovat poněkud obecnějším věcem – hernímu vývoji a průmyslu jako celku, ale i tomu, kam bychom mohli teď i v blízké budoucnosti zařadit kvalitativní PCG. Rád bych předložil dvě klíčová tvrzení. Zaprvé, kvalitativní budování světa a jeho detailů by mělo být považováno za nedílnou součást budoucnosti počítačových her, a ne za pouhou zajímavou postranní aktivitu. A zadruhé, demografické složení vývojářů i hráčů procedurálně generovaných her určí směr, kterým se PCG bude vyvíjet.

Není ASCII dungeon jako ASCII dungeon. Všichni si vzpomenou na nějakého zástupce ze starých a nebo i novějších časů, kdy jste se probíjeli se svým avatarem skrze místnosti a monstra tvořené znaky. Brut@l jde na celou věc s těmito znaky trochu jinak. Pořád se pohybujete po dungeonu tvořeném ASCII a bojujete s nepřáteli ze stejného materiálu, jen je vše převedeno do 3D a grafika Brut@l rozhodně není primitivní či nehezká.