Pokud jste četli Pavlovu obsáhlou zprávu o tom, jak vypadá Rayman Legends, jak vypadá Michel Ancel a co všechno chystá, víte také, že celá předváděčka byla asi napůl jednou pohodovou párty, při níž se mimochodem ukazovala i jedna hra. Ancel se nebál před novináři bavit a celý tým se hlavně nebál demonstrovat hru i jinak, než je zažité.

Zatímco velké firmy si dávají v těchto týdnech trochu oraz, nezávislá scéna nezná odpočinku a chrlí jeden zajímavý projekt za druhým. Mezi takové, které určitě stojí za pozornost patří magicky působící plošinovka Aaru's Awakening od nezávislého studia Lumenox.

Chcete poznat kreativní zázemí, které inspirovalo sérii Rayman? Pak se za letní noci projděte ulicemi francouzského Montpellier. Po klidném nábřeží se procházejí mladé páry, důchodci pokojně klimbají na lavičkách a jejich psi, jakoby zmrazení ve zpomaleném čase, slídí v hebké trávě. Do šumění vody se ozývá vzdálená relaxační hudba a na hladině se odrážejí zářící řady lamp. Nebo lumů? Pohodová atmosféra je tak kýčovitá, až si vyloženě říká o pošpinění, rozbití a znesvěcení pekelnými démony, kteří už se slézají a kroutí v temných stínech pod pilíři mostů.

Čech, který má na YouTube přezdívku Deloix, se už minulý rok vytáhnul s jedním povedeným herním videem. Zmodernizoval v něm legendární první level v Super Mario Bros. Nyní se Deloix a jeho parta vrací znovu k Mariovi a opět v moderním provedení. Tentokrát je to však trochu temnější a ne jen o Mariovi. Schválně, poznáte na videu v článku, ze které hry jsou některé použité zvuky?

Historicky první odhalená hra na Playstation 4. Tenhle primát, který si akční adventura Knack vysloužila během únorové premiéry nové konzole od Sony, jí už nikdo neodpáře. Mezi hráči to vzbudilo nemalé pozdvižení – co je na téhle zdánlivě dětské hře tak next-gen, že vyrazila do první linie? Inu, vlastně nic zásadního. Nebo aspoň takový dojem udělala čtveřice rozličných úrovní, které Sony přivezla na E3.

Existuje celá řada způsobů, jak se postavit k obtížným životním momentům. Například zády. V tu chvíli na démony minulosti nevidíte, tudíž zdánlivě neexistují a nemůžou vás trápit – až na ten neodbytný pocit, že vás někdo sleduje, že za vámi číhá a chystá se udeřit. Právě takhle nakládal Vander Caballero se vzpomínkami na svého zesnulého otce: alkoholika, který s každým výbuchem vzteku tyranizoval celou rodinu a nejspíš měl na triku i špínu, o které jeho syn ještě není připraven mluvit.