Šťastná sedmička. Právě tohle pořadové číslo připadá na další z řady datadisků pro, zdá se, nesmrtelný World of Warcraft, který odchoval celou generaci hráčů MMO her. Své nejlepší období má za sebou, ale ještě po čtrnácti letech na trhu dokáže oslovovat hráče a přivádět nové. Nalijme si proto hned na začátek pořádný pandarenský pohár piva. Revoluce se nekoná ani letos, ale stále je o co stát. Datadisk Battle for Azeroth vypadá po desítkách hodin v betě dobře.

Vím, že to není moc objevná informace, ale Blizzard umí dělat videa jako nikdo druhý. Nejnovějším důkazem – jako by ho někdo potřeboval – je úžasně mrazivý klip v hlavní roli s Jainou Proudmoore. Jde o první ze série tří videí Warbringers představující ženy, které brzo vženou World of Warcraft do války. Na královnu Azsharu a Sylvanas Windrunner teprve dojde, ale Jaina vám nažene husí kůži už teď.

World of Warcraft je zase o krůček blíž k free to play hře. Povinné měsíční předplatné sice ještě nezmizelo, ale už tak vstřícná nabídka s postupným bezplatným uvolňováním datadisků je teď ještě štědřejší. Nově si totiž stačí World of Warcraft předplatit a dostanete všechno, co doposud vyšlo.

Kde jsou ty časy, kdy vycházelo pár her za měsíc a těch opravdu zajímavých pár za sezónu? Naštěstí v dalekých devadesátkách a tak se můžeme s novým týdnem podívat na to, co v něm vyjde za nové tituly. Opět zde najdete najdete nejrůznější žánry, ale pokud bychom měli jeden vypíchnout, bude to pokračování populárního RPG - Pillars of Eternity II: Deadfire. A pokud neholdujete RPG, najdete zde jiné kousky. Přehled pro vás jako obvykle sestříhal a namluvil Honza Vondrášek.

Letos v lednu se uskutečnilo největší PvP klání videoherní historie, na což si možná ještě někteří vzpomenou. Pokud ne, můj report by vám mohl osvěžit paměť. Sedmihodinová epická řež však v konečném důsledku nebyla zdaleka žádným žhavým pokoukáním jako už to u EVE Online v podobných případech bývá zvykem. Díky enormní časové dilataci a maximálnímu přetížení jediného ústředního serveru na kterém hra běží, šlo spíše o maraton trpělivosti a zkoušku pevných nervů všech zúčastněných. Nicméně, pořád šlo o událost, která se, alespoň načas, stala rekordní.

Občas mi nad některými originálními projekty zůstává rozum stát. Sice dokáži ocenit krásu některých obrazů, ale skutečný fanoušek umění vážně nejsem. Moje hluboká nechápavost se projevuje zejména ve chvílích, kdy se pár cákanců na bílém plátně vydraží za několik milionů… Ale MMO Occupy White Walls ve mně probouzí netušené touhy po poznání tisíců kousků historie.