Recenzi na první Guacamelee! byste na Games bohužel hledali marně, ale vězte, že tahle trhlá akční hopsačka s divokou stylizací mexického folklóru si své publikum našla a v médiích sklízela jedno vysoké hodnocení za druhým. Po pěti letech od vydání prvního dílu se v tamním světě objevila nová hrozba, a tak se musí hlavní hrdina vrátit z důchodu, oprášit své schopnosti proměny ve slepici a nakopat všem nepřátelům zadek.

Občas mi vážně zůstává rozum stát nad podivnými zjištěními. Věděli jste například, že středověku nevládli lidé, ale oprýskaní roboti? Já tedy rozhodně ne. A už vůbec by mě nenapadlo, že k jejich pohonu stačí akvárko s rybičkou… Ale dvoučlenný český tým z Attu Games je o své vizi minulosti přesvědčený a nechá nás do ní nahlédnout ještě během letošního roku.

Úplně první hra ze série Castlevania letos oslavila neuvěřitelných 30 let. Prvního vydání se sice dočkala již v roce 1986, ale sláva nastoupila až o rok později, kdy se objevila v Americe na konzoli NES od Nintenda. Dnes jí a Metroidu vděčíme za samostatný subžánr metroidvania a bylo by jedině správné odvděčit se hernímu dědečkovi nějakým tím remakem. Ten nepřichází od původních Konami, ale od nadšeného fanouška Andrea Goriho, který je v moderské komunitě znám jako Batandy.

Fez. Dust. Axiom Verge. VVVVVV. Ori and the Blind Forest. A mnohé další perly… Co mají společného? Patří do jednoho menšího subžánru, jemuž říkáme metroidvania. Slovo je to jak z jiné planety, ale to, co za sebou skrývá, zřejmě již znáte z vlastní zkušenosti. Základem je vždy rozsáhlý 2D svět propojený spoustou chodbiček, které díky novým schopnostem postupně odemykáte, přičemž kdykoli se můžete kamkoli vrátit. Za poslední roky se díky nezávislé scéně staly metroidvanie velmi populárními, což je ovšem poměrně paradoxní. Samotný zakladatel tohoto žánru, série Metroid, je totiž už pěkných pár let u ledu (dělejme, že neslavná odbočka Federation Force radši ani neexistuje). To se teď konečně mění. A stojí to za to.