Milí čtenáři, dnes si povíme o hře s názvem Druidstone. Ne, počkejte, nikam neutíkejte! Já vím, já vím, zní to jako nějaká keltská napodobenina Hearthstone, a kartiček už mají všichni dost. Ale ve skutečnosti jde o něco úplně jiného, konkrétně procedurálně generované RPG zasazené do nebezpečných hvozdů. Vy sami se stanete moudrým druidem, který stejně jako jeho kolegové disponuje schopností reinkarnace. Ale s každou smrtí nevyhnutelně přijde i trest – celý les se změní k nepoznání.

Hlavní příběhová kampaň Total War: Warhammer II se věnuje střetu čtveřice ras o Great Vortex, který se nachází na Ulthuanu ovládaném High Elfy. To si můžete přečíst v článku, který vydání druhého dílu téhle strategie oznamoval. První vývojářský deníček Creative Assembly se věnuje rámcovému zasazení, představuje pár jednotek a také vysvětluje, že se vlastně můžete na celou kampaň kolem Great Vortexu vykašlat.

Moře světa Warhammeru jsou obecně nepříliš zmapované území, tím spíš, že deskovka Man O’ War nebyla zrovna moc známá. Vše ale může napravit Man O’ War: Corsair, která se deskovkou inspirovala a po roce stráveném v early accessu vyjde na Steamu. Stane se tak 19. dubna a pokud jste někdy toužili bojovat s orčími piráty a obrovitými mořskými obludami, zatímco komadujete svoji posádku, mohla by to být hra pro vás.

Conan Exiles si našla mezi záplavou rozpracovaných survival her skulinku natolik velkou, že je ze hry docela solidní hit. Pro vývojáře z Funcomu je to dobrá motivace, aby hráče zásobovali updaty, a ten nejnovější do hry přidal dungeon The Dregs, ve kterém najdete nové nepřátele, výzvy a odměny. K těm si ale musíte probojovat cestu přes obrovité varany a mozek si potrápíte u puzzlů. Dungeon je totiž umístěn ve stokách, a skrze systém mechanických ventilů lze jednotlivé místnosti vodou napouštět a vypouštět.

Hned v úvodu recenze, zdá se, že posledního obsahu v celé Dark Souls sérii, je třeba uvést upozornění: původní Dark Souls považuji za jednu z nejlepších her všech dob. Ostatně, řada her právě od prvního dílu DS leccos převzala nebo rovnou okopírovala. Od některých mechanismů přes estetické prvky až po celý koncept (jako například Lords of the Fallen nebo Nioh). Třetí díl je pak podle mě ve všech ohledech dotažená "soulsborne" hra, odehrávající se ve fanouškům povědomém světě. Dark Souls III je tedy z mého úhlu pohledu prakticky bezchybný titul, akorát mu chybí ten prvotní šok a úžas. Pokud jste ovšem nikdy žádnou Souls hru nehráli, právě teď s oběma DLC, tedy Ashes of Ariandel a The Ringed City, je ideální chvíle na pot, slzy, řvaní, zen, fascinaci, a nakonec i hlubokou a bolestnou lásku. S tím vším na paměti se pojďme podívat na zoubek městu, na němž se podepsal zub času, které ale přesto, nebo právě proto, přetéká zázraky.

Série The Legend of Zelda byla, až na pár záblesků, z hlediska designu úrovní, víceméně uzavřená. The Wind Waker sice nabídl velkou vodní plochu, ale ta už z logiky věci nemohla nabídnout to, co vám na zlatém tácu podsouvá pod nos nová Zelda, tedy kompletně otevřený svět. Vývojáři jej měli v plánu už delší dobu, dostali se k němu až s aktuální Breath of the Wild a jen tak ho neopustí a vrátí se k němu i v budoucích titulech ze série.